Steven Spielberg

Až natočíte tři ze čtyř nejúspěšnějších filmů všech dob, můžete mu radit. Režisér James Cameron se začal drápat do pozice kasovního velikána kinematografie před čtyřiceti lety s prvním Terminátorem. Dnes sice věnuje spoustu času Avatarovi, ale franšíza o souboji lidstva s umělou inteligencí Skynet jej pořád kreativně zaměstnává. Krátce po premiéře netflixovského anime Terminator Zero a nedlouho po slibování nového filmového projektu Železný Jim pro Empire vysvětluje, že tradiční ikonografie se musí obměnit, pokud svět definovaný hrdinkou Sarah Connor (Linda Hamilton) a zabijáckým i ochranářským strojem v podání Arnolda Schwarzeneggera hodlá obstát ve zkoušce nových diváckých generací.

Technologický vývoj je především v posledních dvou stoletích úžasný, úroveň života na Zemi se v obecném měřítku stále zlepšuje a od druhé světové války jsme neměli válečný konflikt, který by vojensky rozmetal regionální meze a připravoval o život miliony lidí (přestože strašlivé genocidy v Africe se nesmí přehlížet a některé vnitrostátní diktatury nepolevují). Budoucnost civilizace přesto nevypadá zcela růžově. Ve vybledlých barvách ji často vykreslují také filmová díla, ať už ta původní, nebo odvozená z obvykle mnohem komplexnějších literárních zdrojů. Představme si šťastnou třináctku dystopických snímků, jež během necelých sta let nejvýrazněji utvářely přemýšlení o tomto subžánru, který se nemusí omezovat pouze na ryze futuristické science fiction.

Peter Jackson se v moha ohledech stal režisérem jedné série. Jistě by nesouhlasili příznivci dokumentaristiky, která je předním Jacksonovým zájmem od začátku jeho kariéry a v jejímž rámci uvedl několik zásadních děl. Nicméně když natočíte něco tak úspěšného, jako je milovaná trilogie Pán prstenů, publikum čeká především na další vaše fikční projekty. A tady Jackson jednoznačně zadrhává. Dostane ještě šanci vrátit se ke své milované látce? A ne, tím nemyslíme svět Středozemě.

Letí to. Druhé, z časové chronologie příběhu však úvodní dobrodružství Indiana Jonese propuklo před čtyřiceti lety. Chrám zkázy (Temple of Doom) dějově předskočil Dobyvatele ztracené archy (Raiders of the Lost Ark), neboť autor námětu George Lucas nechtěl archeologa v podání Harrisona Forda znovu zaměstnat fackováním nacistů. Publikum tentokrát nahlédlo do jihovýchodní Asie roku 1935 a vedle spektakulární zábavné akce v ní spatřilo také problematické rasové či náboženské stereotypy a samozřejmě vyostřené násilí, jímž režisér Steven Spielberg vymezil zcela nový rating přístupnosti. K temnotě jej přitom spolu s Lucasem táhlo komplikované životní období ve znamení krachujících vztahů.

Někdo si dává záležet. Quentin Tarantino už delší dobu chystá svůj desátý a poslední snímek, jímž se měl stát jakýsi hybrid Taxikáře (Taxi Driver) a milostného dopisu filmové kritice s názvem The Movie Critic. Ten na podzim do hlavní role ulovil Brada Pitta, kroužil kolem Toma Cruise a za dílem kultovního filmaře měl zatáhnout oponu jeho možná nejosobnějším příběhem. Quentin však dostál své pověsti autora nečekaných zápletek a celý projekt se dle webu Deadline ruší. Tvůrce Pulp Fiction a Hanebných panchartů (Inglorious Bastards) si to zkrátka rozmyslel.

Skoro každý úspěšný titul, jehož autorská práva jsou vydaná napospas obchodní mašinerii hollywoodských studií, se dříve či později dočká svého pokračování. Někdy se ale neústupný proces zadrhne a veřejně či zákulisně probírané koncepty rozvíjející světy a zápletky originálních filmů se na stříbrná plátna ne a ne dostat. Najít správný recept, z něhož by v porovnání s předchůdci nevznikla jen nevzhledná šlichta, bývá občas složité. Jindy nemají zájem tvůrci nebo herecké hvězdy a někdy je princip seqeuelu tak bláznivý, že si to ani Hollywood prostě nemůže dovolit. Nadcházející filmová pokračování nějaký čas měla vzniknout, ale pravděpodobně se jich nedočkáme. I když někdy může být čekačka natažená i na čtyři dekády a nové generace už vlastně ani neví, na co se navazuje.

I mistr hororu se někdy utne. Spisovatel Stephen King je nejprodávanějším knižním autorem současnosti, jeho díla mají globální věhlas a řada z nich posloužila jako inspirace pro jedny z nejmilovanějších filmů kinematografie. Přece se mu však občas vytýká (podobně jako například Stevenu Spielbergovi) způsob, jakým své vzrušující příběhy odhalující lidskou temnotu a brutalitu zakončuje. Zpochybňovaná zakončení románů Osvícení nebo To King obrátil v ukázkový kompromis v knize Mlha (The Mist), již roku 2007 úspěšně zfilmoval Frank Darabont (Vykoupení z věznice Shawshank). Konec filmu spisovatelův ambivalentní přístup vytěžil velmi jednoznačně a drasticky, přičemž King Darabontovi přiznal, že udělal dobře. Vyvarujte se dalšího čtení, pokud nechcete příběh vyspoilerovat.

Steven Spielberg není sám. Před pár dny velmi srdečně pochválil novou akční komedii Kaskadér (The Fall Guy), což její hlavní hvězda Ryan Gosling následně okomentoval, že teď už mu na ničem dalším nezáleží. Vždyť jak často vás jedna z největších ikon Hollywoodu poplácá po zádech, že? A i když chvála od kohokoli dalšího už pro Goslinga tak významná nebude, první reakce na jeho dobrodružství s Emily Blunt mu náladu rozhodně nezkazí.

Žádný snímek v dějinách kinematografie nesesbíral během jediného roku víc cen a souvisejících nominací než loňský oscarový vítěz Všechno, všude, najednou (Everything Everywhere All at Once). Půvabně rozverná komediální sci-fi o jednom rozvodu, vyčerpávajícím daňovém přiznání a mnohovesmírném dobrodružství má celkem 343 cen z různých kontinentů a od všemožných organizací, přičemž Oscara si uzurpovali také její režiséři Daniel Kwan a Daniel Scheinert, v branži známí pod přezdívkou Daniels. Jejich příští film vznikne pod novou exkluzivní smlouvou se studiem Universal Pictures a do kin zamíří 12. června 2026.