Stephen King chválí hororovou Mlhu. Závistivě uznal, že šokující konec filmu překonává ten knižní

Mlha pojednává o skupině cizích lidí, kteří se v supermarketu zabarikádují před hustým mlžným oparem, z něhož nepředvídatelně útočí děsivá monstra. Atmosféra v improvizační kolonii houstne pod vlivem zanícené fundamentalistky a nakonec nezbývá než prchnout do prostředí, kde smrt číhá na každém kroku. V knize se skupinka postav v čele s protagonistou Davem dostane do auta a poté, co se jim vyjeví možná neohraničený rozsah tajemné mlhy, v rádiu uslyší lidský hlas. Naděje na přežití existuje, i když Dave má v kapse zbraň a dost kulek na to, aby ostatní případně ušetřil agónie ve spárech příšer.

Ve filmu se situace víceméně opakuje, jenže Dave (Thomas Jane) tentokrát v rádiu nic neuslyší a rozhodne se přeživší včetně malého chlapce z milosti usmrtit. Pro sebe mu už kulka nezbyde a odchází vydat se napospas monstrům, ovšem v tu chvíli přijíždí armáda a hrozba je zažehnaná. Šokovaný Dave ví, že kdyby minutku počkal, mohli s ním ostatní aktéři zakusit konečný happyend.

Šťastné konce přitom nejsou tím, co by Stephena Kinga vyšvihlo do pozice vrchního okupanta knihovních regálů. Jeho ukončení Mlhy nese minimálně ambivalentní emoce a volá po pokračování. Darabont oproti tomu preferuje klasicky uzavřené vyprávění a v rozhovoru pro SyFy vysvětlil, že k tomu využil Kingovy nejhorší představy. „Kingův protagonista zvažuje nejhorší možné východisko, na čemž jsem ulpěl. Pomyslel jsem si, že pokud se chystáme natočit horor podle Stephena Kinga, vezměme Stephenův nejděsivější a nejtemnější nápad a následujme ho až do logického rozuzlení. Vychází to ze Stephena Kinga, i když on sám si to neuvědomil, dokud jsem mu to nepřečetl,“ vyprávěl režisér dvou dalších Kingových adaptací Vykoupení z věznice Shawshank a Zelená míle.

Darabont ukázal Kingovi scénář s nadějí, že jím autor neopovrhne podobně jako v případě Osvícení, v němž se Stanley Kubrick od knižního vyústění (stejně jako od celkové struktury a vypravěčských perspektiv) znatelně odchýlil. Obával se zbytečně, neboť King okamžitě ocenil efektivitu a sílu pozměněného finále. „Řekl, že každá generace potřebuje film jako Noc oživlých mrtvol,“ vzpomněl Darabont Kingovo přirovnání k průkopníkovi zombie subžánru z roku 1968. „Film, kde nic nedopadne dobře a všichni zemřou. Když jsem dostal Stephenovo požehnání, věděl jsem, že stojím na pevné půdě,“ pokračoval.

Filmová Mlha má nejen mezi hororovými příznivci uctivé postavení. Kvalitní režie i herecké výkony napomáhají navyšovat především psychologické dusno, přičemž monstra jsou až podružnou hororovou atrakcí. I Daveův závěrečný akt je dílem selhávající lidské intuice v krizové situaci a hnusnou hříčkou osudu, jemuž nelze uniknout. Ještě dál v tomto ohledu zašla seriálová adaptace z roku 2017. Ta sice nemá takové obecné kvality, ale mlžná monstra v ní ztělesňují démonickou entitu transformující se do nejhorších obav svých obětí.

To přitom učinil i Darabont, jenž Davea nechal vystavit tak ďábelskému scénáři, že ani Stephen King nenalezl dost odvahy. A možná toho později litoval a logicky dal zapravdu režisérovi, jehož filmové adaptace se těší snad větší popularity než spisovatelovy předlohy. A tento příklad tvůrčího uvažování možná dokazuje proč.

Podívejte se na žebříček nejlepších hororů podle databáze Kinoboxu.

zdroje: SlashFilm, SyFy