Nejslavnější český podvodník bude hrdinou filmu od producenta Ramba. Vyšlápl si i na Al Caponeho
Neúplatní | Paramount
Známé vtipy o postavách různých národností, v jejichž eskapádách vždy vynikne to nejsvéráznější řešení českého vlastence, vděčí za existenci lidem jako Viktor Lustig. Rodák z Hostinné byl jedním z nejvypečenějších podvodníků první poloviny 20. století, falšoval bankovky a dluhopisy, dvakrát inscenovaně prodával Eiffelovu věž, vychytrale tahal peníze z gangstera Al Caponeho a skončil ve věznici Alcatraz. Vznikne o něm český snímek pod taktovkou francouzského režiséra Jérôme Cornuaua, na němž se vedle Čecha Davida Blümela produkčně podílí také legendární Mario Kassar (Rambo, Terminátor).
„Nabídneme divákům exkurzi do života svobodného člověka v historickém kontextu bouřlivých let, kdy byla ekonomická prosperita často vyměněna za ztrátu morálních hodnot. To vše natočeno v živém stylu plném napětí a lehkého humoru,“ uvádí v tiskové zprávě Blümel, jenž s projektem oslovil dvaasedmdesátiletého amerického producenta. Česko-francouzsko-americká spolupráce odstartuje začátkem příštího roku v Praze a v Paříži, premiéra se uskuteční roku 2026.
Lustig se narodil roku 1890 a od mládí byl člověkem, jemuž byste svoje úspory rozhodně neměli svěřovat. Šarmantní a skvěle oblékaný muž hovořil šesti jazyky a pod čtyřiadvaceti falešnými identitami procestoval svět, který svými podvody obracel vzhůru nohama. Nejpověstnějším se stal jeho husarský kousek s Eiffelovou věží, již jeden čas zvažovali kvůli předražené údržbě srovnat se zemí. Lustig svolal falešné výběrové řízení a chloubu Francie „prodal“ ambicióznímu podnikateli, jenž se následně styděl přiznat, že skočil na takovou návnadu.
Tygrova brigáda | Miramax
V Chicagu se měl vetřít do přízně obávaného Al Caponeho, z něhož díky obratnému předstírání počestnosti a cti vymámil pár tisíc dolarů. Proslul také podváděním honosné smetánky během plaveb přes Atlantik, sháněl například investice do vymyšlené broadwayské produkce a předstíral, že vynalezl stroj na tisknutí peněz. Jeho podivuhodná životní pouť však skončila dopadením a odsouzením k patnácti letům odnětí svobody v Alcatrazu, tehdy zřejmě nejznámější věznici světa na ostrůvku poblíž San Francisca. Po jedenácti letech ve vazbě roku 1947 onemocněl pneumonií a o dva dny později zemřel ve federální nemocnici v Missouri.
„Tento film představuje skrze extravagantní podvod lidskou svobodu jako zkoušku. Chtěl bych vybudovat rámec pevného narativu, a přitom svobodného a nepředvídatelného vývoje. Chtěl bych, aby se příběh tu a tam zastavil, poletoval bez zjevného důvodu, a pak se najednou rychle rozeběhl, schovával slova či události a držel nás v nejistotě. Vše doprovázené největší lehkostí, i když v pozadí se odehrává vážnější příběh,” popsal své plány třiašedesátiletý režisér Cornuau, jenž retro prostředí Paříže zhmotnil už ve filmu Tygrova brigáda s Diane Kruger.
Tvůrci se na první pohled hodlají zaměřit na senzačnost Lustigova počínání, které v dějinách minulého století poněkud zapadlo. Ač jde o nemorální podvody, Čechovy transatlantické výlety skýtají dost atraktivního materiálu pro mezinárodní publikum, nemluvě o formálních možnostech vyplývajících ze spojení pařížských kabaretů, newyorských doků, chicagského posvětí či stínu vrhaného Eiffelovkou. „Fascinující příběh Viktora Lustiga mě očaroval v okamžiku, kdy mě s ním David Blümel oslovil. Film má podle mě potenciál oslovit široké publikum po celém světě, protože právě v tomto období tento typ filmů potřebujeme. Žádné sci-fi, žádné velké speciální efekty, ale silný příběh s garantovaným úspěchem,“ nechal se slyšet Mario Kassar.
Chyť mě, když to dokážeš | DreamWorks
Pokud Lustigův filmový příběh dopadne alespoň zčásti tak dobře jako podvodné tažení Franka Abignalea ve Spielbergově hitu Chyť mě, když to dokážeš, „garantovaný úspěch“ může nabrat reálné obrysy. I když je možná škoda, že na talíři skončí zrovna tahle česká charakterní vlastnost.