Když to jde levně, půjde to i nákladně. Poznejte nejzávratněji zdražené série kinematografie

Jen letos se to drahými sequely v Hollywoodu hemží. Právě teď v kinech hřmí útok římské flotily v druhém Gladiátorovi, který možná přišel až na 300 milionů dolarů. Také první, dlouho neprodyšně uzavřený díl, si roku 2000 vyžádal závratné investice – tehdy to v inflačním převodu na nynější čísla činilo přibližně 188 milionů. Prodražil se také hit Tima Burtona Beetlejuice, který roku 1988 vznikl za 15 milionů dolarů (dnes 40 milionů). Tuplovaně vyslovované pokračování Beetlejuice Beetlejuice si Warneři už cenili na skoro 100 milionů.

Takové statistiky bychom mohli každoročně udávat na tuctech odstavců. Nejzajímavější přitom nejsou rozpočtové exploze v kultuře etablovaných komiksáren či už prvotně nákladných projektů. Za řeč stojí spíš obchodní trajektorie původně levných, nezávislých a z různých důvodů riskantních námětů, které někdy okamžitě, jindy až po několika celovečerácích, prošly investičním teleportem do vyšších dolarových dimenzí. Nejprve zaostřeme na ta pokračování, jejichž produkce se daleko vehementněji plácla přes kapsu na základě jediného filmového jackpotu.

6,4 miliony dolarů / cca 100 milionů dolarů

Tenhle příběh je z hlediska nezřízeného zdražování filmových pokračování už esenciální. Sci-fi hit Jamese Camerona o zabijáckém stroji (Arnold Schwarzenegger), jenž se z budoucnosti přichází vypořádat s matkou ještě nenarozeného lidského rebela (Linda Hamilton), stál roku 1984 kolem šesti milionů dolarů. Dnes megalomanský režisér byl v té době nikdo, Schwarzeneggera všichni považovali za toho kulturistu z exploatačních béček a Cameron první draft scénáře, založený na vlastní noční můře, prodal společnosti New World Pictures za symbolický jeden dolar. Pro distribuci se podařilo zajistit studio Orion Pictures a dystopická sci-fi s prvky kyberpunku a hororového slasheru nakonec odcházela s tržbami 78 milionů dolarů.

Cameron si posléze pojistil renomé vědeckofantastického přeborníka pokračováním Vetřelci a logisticky náročnou Propastí, načež se do světa ohrožovaného umělou inteligencí Skynet epicky vrátil. Druhý Terminátor, Den zúčtování, utratil jen za úvodní futuristickou akční sekvenci víc, než kolik stál celý první díl. Tehdy šlo o nejdražší film historie s rozpočtem kolem 100 milionů dolarů, Arnold už byl největší hvězdou Hollywoodu a triková divize Industrial Light & Magic zdokonalila digitální efekty, jejichž revoluci poté dotáhla v Jurském parku. Dvojka se dodnes řadí mezi nejoceňovanější akční snímky vůbec a Terminátor v celovečerním formátu zatím pokračoval až do roku 2019, kdy studia Paramount, 20th Century Fox a Skydance za Temný osud utratila celkem 185 milionů dolarů.

400 tisíc dolarů / 2 miliony dolarů

Také postapokalyptická Austrálie z věštecké koule George Millera prošla skokovým nárůstem rozpočtu hned po premiéře prvního dílu z roku 1979. Šílený Max dal světu Mela Gibsona a punkové silniční hordy v dystopii zbavené běžných komodit přibližně za 400 tisíc dolarů, přičemž odezva byla globálně výjimečná, bez přehánění bezprecedentní. Snímek figuruje v Guinessově knize rekordů, s evidovanými tržbami kolem sta milionů dolarů je premiantem v poměru nákladů a příjmů.

Hned druhá část tudíž obdržela finanční injekci a Miller měl rázem k dispozici tolik peněz, až nevěděl, co si s nimi počít. Bojovník silnic tudíž přímočarý děj o dobývání a ochraně jedné strategické ropné pevnosti doprovodil pečlivějším poznáváním světa a dynamičtější akcí, která už v mnohém předpověděla inscenační a kaskadérská kouzla, jež sérii definují po přelomu tisíciletí. Do té doby vznikl ještě závěr trilogie s podtitulem Dóm hromů, který stál už deset milionů dolarů.

George Miller se posléze prosadil také v Hollywoodu, ať už jako režisér Čarodějek z Eastwicku, scenárista galantního prasátka Babe nebo animační „vizionář“ kasovně úspěšného muzikálu Happy Feet. Ve Warner Bros. mu každopádně poskytli nebývalý manévrovací prostor v numibijské poušti, kde se sedmdesátkou na krku za 150 milionů dolarů natočil Zběsilou cestu. Reboot série s Tomem Hardym se rychle zařadil mezi nejoceňovanější a esteticky nejvýraznější hollywoodské filmy století, roku 2024 tudíž následoval jeho prequel Furiosa. Ten nabídl dosud nejkomplexnější zmapování pouštního světa s cenovkou 168 milionů dolarů, tedy zhruba 420krát víc, než na kolik přišel první díl s Gibsonem, vynecháme-li inflaci. Tržby bohužel produkční náklady sotva překročily a další části se sotva dočkáme.

17 milionů dolarů / 170 milionů dolarů

Počínající boom videoherních, tehdy stále ještě spíš arkádových konzolí, zúročil počátkem osmdesátých let režisér a scenárista Steven Lisberger, konkrétně inspirovaný arkádovkou Pong. Příběh počítačového experta a herního vývojáře Flynna (Jeff Bridges), jenž byl roku 1982 vtažený do nepřátelského softwaru a přes herní výzvy se musí s pomocí věrného programu Tron probojovat zpět do reality, jako první zkombinoval ručně kreslenou animaci s počítačovou 2D technologií a živou akcí. Triková revoluce za 17 milionů dolarů se zcela nesklonila ani před E.T. Mimozemšťanem a vydělala 50 milionů.

Pokračování TRON: Legacy natočil až roku 2010 tehdy velkými produkcemi nepolíbený architekt Joseph Kosinski (Top Gun: Maverick), jenž rovnou pracoval s desetinásobným rozpočtem – zapojíme-li inflační matematiku, originál by roku 2010 stál 38 milionů, tudíž stále podstatně míň. Tentokrát se natáčelo se speciálně modifikovanými 3D kamerami, které udržovaly ostrost i v hlubokém prostoru. Trikově bujarý snímek vydělal 400 milionů a v současnosti se připravuje další pokračování s podtitulem Ares, které bude mít premiéru v říjnu příštího roku a jehož rozpočet dost možná opět naroste.

55 milionů dolarů / 200 milionů dolarů

Todd Phillips hollywoodským studiím vydělával na ještě nedávno populárních přisprostlých komediích o nezodpovědných chlapech a jejich dětinských podnicích, z nichž vyčnívají třeba Mládí v trapu nebo Pařba ve Vegas. Koncem minulé dekády se rozhodl stát oceňovaným průkopníkem v oblasti hojně frekventovaných komiksových adaptací a Warneři mu poskytli střídmých 55 milionů dolarů na usedlé pojetí zrodu buřičského Jokera. V tomhle příběhu Batman nefiguroval a Joaquin Phoenix, vyšinutě se smějící v nejméně vhodných okamžicích, pobíhal po špinavých ulicích se zbraní v narážce na Taxikáře a marně se pokoušel o vtipný stand-up jako Král komedie. Byla z toho spousta oscarových nominací a velmi šokující miliardové tržby.

Letos na podzim jsme se dočkali vůči komiksovému kánonu ještě vyhraněnější dvojky, ve které Phoenix a Lady Gaga v gothamském blázinci tančí, zpívají, fantazírují o společné budoucnosti a účastní se soudního slyšení, což produkci vyšlo na neuvěřitelných 200 milionů. Někdo tady pil moc Redbulu a pro vysoko položené ego přehlédl soudnost a jakoukoli formální soudržnost. Druhý Joker nevstoupí do archivů jako obyčejný propadák – z kin si po salvě příšerných recenzí odnesl 206 milionů. Chvíli se na něj bude vzpomínat jako na rádoby „post-postmoderní“ úlet pokoušející se vytřít zrak svou jinakostí, načež rychle upadne v zapomnění a Phillipsovi už tolik peněz nikdo nedá.

15 milionů dolarů / 170 milionů dolarů

Joseph Kosinski po Tronovi poprvé spolupracoval s Tomem Cruisem na působivé sci-fi Nevědomí a s rostoucím věkem stále akčnější herec si jej prosadil také pro očekávaný comeback stíhacího rebela Mavericka. Toho Cruise poprvé ztvárnil ve čtyřiadvaceti letech coby hvězdného absolventa pilotní akademie Top Gun, přičemž náborový armádní videoklip od zručného Tonyho Scotta udělal z patnácti investovaných milionů 357milionové příjmy. A navrch nakopl producentskou kariéru Dona Simpsona a Jerryho Bruckheimera, jenž o šestatřicet let později uvedl přibližně čtyřikrát dražšího Mavericka, bereme-li v potaz neúprosnou inflaci.

Bylo to správné a investičně štědré rozhodnutí, noví rekruti Miles Teller či Glen Powell pod vedením kaskadérsky přeorientovaného Cruise, jenž dbal na praktické záběrování z kokpitů létajících strojů, se postarali o moderní, generační i nostalgickou událost. Tržby atakovaly 1,5 miliard dolarů a počítá se s trojkou, na níž se pod Kosinskiho opětovným dohledem rozhodně šetřit nebude.

35 milionů dolarů / 140 milionů dolarů

Jedním z trvalých fenoménů 80. a 90. let byly buddy komedie o nesourodých parťácích, kteří musí hodit za hlavu vzájemné odlišnosti a rozplétat kriminální zápletky. Zřejmě nejslavnějším zástupcem je Smrtonosná zbraň, v níž Danny Glover těsně před důchodem vyfasuje chodící antitezi poklidného rybaření a lenošení, labilního a spontánního detektiva Mela Gibsona. Každý další díl v režii renomovaného Richarda Donnera (Superman) se trochu prodražil – jednička vyšla roku 1987 na 15 milionů dolarů (vydělala kolem 120), dvojka roku 1989 na 28 milionů (tržby 227 milionů) a trojka o další tři roky později stála 35 milionů dolarů. Zábavných slovních přestřelek a kvalitní akce si publikum cenilo na 321 milionů dolarů a čtvrtý díl měl být speciální.

Producent Joel Silver chtěl rychle po sobě pořídit rovnou dvě pokračování a v průběhu pěti let zaúkoloval spoustu scenáristů, z nichž několik si prošlo vyhazovem a opětovným angažováním. Hlavní scenárista dvojky i trojky Jeffrey Boam měl připravený temnější draft ve stylu prvního dílu, Warneři si ovšem vyžádali příběhové zapojení čínských triád a prováděli změny na poslední chvíli. Časté přepisování scénáře ještě v průběhu natáčení, přivádění nových herců a s tím související zdržení vystřelila rozpočet údajně až ke 140 milionům dolarů. Film k tomu všemu vydělal o 40 milionů méně než trojka, a studio tak nemohlo být spokojené. Po letech se má přesto schylovat k ještě jednomu pokračování pro službu Max, které místo zesnulého Donnera zrežíruje sám Gibson.

1 milion dolarů / 250 milionů dolarů

Praotec miliardových filmových franšíz s povolením zabíjet začínal roku 1962 spíš jako experiment, ačkoli knižní předlohy Iana Fleminga byly v Británii populární a televizní adaptace se dočkaly už roku 1954. S nepříliš známým, skotský přízvuk okázale ignorujícím Seanem Connerym v hlavní roli si režisér Terrence Young musel při natáčení úvodní bondovky Dr. No vystačit se skromným milionovým rozpočtem. A to jen rok předtím, než Foxové uvedli kolosální Kleopatru za 44 milionů dolarů. Atraktivní a sexy špionáž s řadou nadčasových formálních aspektů okamžitě zaujala a publikum náklady bohatě splatilo.

Další bondovka Srdečné pozdravy z Ruska vznikla za dva miliony dolarů a s tržbami 78 milionů byla výsadním blockbusterem své doby. Agent 007 se v distribuci MGM pohodlně zabydlel a dodnes zůstává neomylným tahákem. Zbylé filmy s Connerym, jediný Lazenbyho zářez a první dvě „mooreovky“ nepřišly na víc než deset milionů dolarů, přičemž každý vydělával kolem sta milionů. Rozkvět nadešel se Špionem, který mě miloval (1977), kdy se třináctimilionový rozpočet promítl do 180milionových tržeb. Následný Moonraker už stál 34 milionů a do kasy vložil 210.

Výrazněji se poté zdražovalo až s nástupem Pierce Brosnana ve Zlatém oku, které už mělo jiné blockbusterové parametry. Za 60 milionů dolarů vznikl 350milionový hit a Brosnanova rozlučka Dnes neumírej už roku 2002 stála 142 milionů dolarů. Podobně se utrácelo také za debut Daniela Craiga Casino Royale, načež cifry skákaly k dvou set milionům za Quantum of Solace i Skyfall, k 245 milionům za Spectre a konečně ke 250 milionům za dosud poslední bondovku Není čas zemřít z roku 2021.

11 milionů dolarů / 533 milionů dolarů

Jestli osud Jamese Bonda byl při prvotním uvedení v kinech nejistý, smělý pokus George Lucase o vytvoření sci-fi mytologie na ramenou klasických westernů a pulpových příběhů se rovnal skoro sebevraždě. Tvůrce Amerického graffiti, které mu vydělalo potřebné jmění, a zejména nadaný střihač zběhlý v materiální filmové technice a tricích si dělal první Star Wars na koleni s týmem postupně šílejících architektů, kteří dávali dohromady detailní miniatury předaleké galaxie. Lucasův zápal nicméně zapůsobil i na legendárního herce Aleca Guinesse (Most přes řeku Kwai) a dílo po uši zadluženého vizionáře, jenž hodlal brakový, pouze Vesmírnou odyseou či Tarkovským pozvednutý žánr etablovat v mainstreamu, rezonovalo také s publikem. Přemrštěných 11 milionů investovaných do chaoticky natáčené Nové naděje se vrátilo v podobě historicky rekordních tržeb, které s cifrou 410 milionů převýšily i Čelisti.

Postmoderní blockbustery byly na světě a Lucas, tentokrát už „pouze“ jako příběhový a vlastně všeobecný konzultant, záhy natáčel pokračování. Impérium vrací úder roku 1980 opět neudrželo rozpočet v předem smluvených mezích a 30milionové náklady hlavu Lucasfilmu zase nervózně zamotaly. Kasovní triumf byl ale opět fenomenální a 30 milionů stál i závěr trilogie Návrat Jediho. To prequelová trilogie o Anakinu Skywalkerovi, již Lucas vytvářel po dozrání digitálních technologií od druhé poloviny 90. let, si na každý článek vyžádala kolem 115 milionů dolarů.

To ale nebylo ještě nic (i když 115 milionů z roku 1999 dnes činí milionů 217) oproti výdajům Disneyho, který roku 2012 spolkl Lucasfilm za 4 miliardy dolarů. Myšák musel doručit nostalgickou i konstruktivní bombu a produkce Síly se probouzí, první části navazující Disneyho trilogie, podle magazínu Forbes pohltila neuvěřitelných 533 milionů dolarů. Dodnes se tedy jedná o nejdražší snímek historie, jehož dvoumiliardové tržby nicméně propadák nedopustily. Od té doby je ve vzdálené galaxii pořád hodně draho a obecně ne příliš veselo.

20 milionů dolarů / 387 milionů dolarů

Také druhé dítě George Lucase, které roku 2012 přešlo pod Disneyho konglomerát, si s počáteční skromností nevystačí. Dobyvatelé ztracené archy, v nichž Indiana Jones s tváří Harrisona Forda poprvé namlátil nacistům, nebyli roku 1981 úplně levnou záležitostí. Náklady v hodnotě 20 milionů dolarů (dnes by to bylo 70 milionů) ale zkrátka odpovídaly produkci s množstvím praktických efektů, velkým komparzem, řadou exotických lokací a s rukopisem Stevena Spielberga, největší režisérské hvězdy Hollywoodu (která ale byla dočasně v nemilosti po krachu válečné satiry 1941). Honba za Archou úmluvy v tržbách hladce pokořila veškerou konkurenci a vydělala 389 milionů dolarů, tedy přibližně o padesát víc než pokračování Chrám zkázy, které roku 1984 přišlo na 28 milionů.

Zdražování se nevyhnulo ani Poslední křížové výpravě, za kterou o dalších pět let později studio utratilo 48 milionů dolarů. Příjmy 474 milionů byly v tom roce opět bezkonkurenční a na čtvrtém filmu se pracovalo celá devadesátá léta. Až Království křišťálové lebky, původně rozvržené Frankem Darabontem (Vykoupení z věznice Shawshank), ale prošlo Lucasovým přísným filtrem. Snímek vydaný roku 2008 byl s rozpočtem 185 milionů dolarů jasně nejdražším ve Spielbergově i Lucasově kariéře. Vydělal ale takřka 800 milionů, takže i slabší kritické přijetí brblající třeba nad lacinějšími efekty tvůrce neodradilo od dalších dlouhých příprav pátého dílu.

Indiana Jones a nástroj osudu měl premiéru loni po letitém přepisování scénáře a režisér James Mangold dohlížel na měřítkem nejepičtější jízdy časoprostorem, která si vyžádala i rozsáhlý flashback s omlazeným Fordem. Původně potvrzený rozpočet se pohyboval kolem 300 milionů dolarů a Disney přecenil zájem o udatného archeologa. Tržby nepřesáhly 400 milionů a ztráty se jeví zvlášť bolavé vzhledem k opožděnějším kalkulacím, podle nichž produkce se vším všudy utratila 387 milionů dolarů. Disney tudíž tratil přibližně 134 milionů a dalšího Indiana Jonese možná už neuvidíme.

11 milionů dolarů / 130 milionů dolarů

Rozdíl mezi prvním a pátým celovečerním příspěvkem do hlavní ságy Vetřelce dokumentuje, jak pokročila kariéra jeho všehoschopného tvůrce Ridleyho Scotta. Úvodní zhmotnění nejtemnějších designových můr H. R. Gigera britský režisér pořídil za relativně střídmých 11 milionů dolarů v době, kdy měl za sebou podmanivý historický debut Soupeři. I při dnešním kurzu, který rozpočet inflačně pozvedá na 48 milionů, byl výsledek architektonicky pohlcující výpravy neuvěřitelný a nadčasový. Nijak předražený výjimečně nebyl ani James Cameron, jenž po svém šestimilionovém megahitu Terminátor natáčel Vetřelce s 18milionovým kapesným a s producenty okounějícími za zády.

Oba filmy jsou ve svém žánru kanonickými pilíři se skvělými finančními výsledky, což úplně neplatí pro zbylé dvě části navazující tetralogie s hrdinkou Ellen Ripley (Sigourney Weaver). Vetřelec 3 se vymkl z kloubů, po sérii vetovaných koncepcí, dotáček a kompromisů přišel na 55 milionů dolarů a celosvětově vydělal 159 milionů. Čtyřka Vzkříšení od osobitého Francouze Jeana-Pierra Jeuneta už stála 70 milionů, kritiky moc nepřesvědčila a vydělaných 161 milionů další pokračování zatrhlo. Odvážil se opět až Ridley Scott, jehož bláznivě filosofující prequel Prometheus skokově zdražil na 130 milionů. Navazující Vetřelec: Covenant byl o něco levnější, schytal ovšem ještě vlažnější ohlasy než předchůdce a povstaleckou odyseu androida Davida (Michael Fassbender) tím ukončil. Letošní Vetřelec: Romulus obnovil praktická řešení, coby hororový krvák kombinující přednosti prvních dvou filmů přišel na 80 milionů dolarů a vydělal 350 milionů. S xenomorphy se tak určitě neloučíme.

140 tisíc dolarů / 20 milionů dolarů

Legendární nezávislý horor varující před jatečním konzumerismem vznikal v Texasu za podmínek, které hercům jejich práci svým způsobem zjednodušovaly – když se potíte v červencových vedrech, na scéně páchne zkažené maso a z ohyzdných interiérů s kostními dekoracemi vyběhne hromotluk v kožené „lidské“ masce, hrůzu vyzařujete snadno. Filmové publikum se nicméně bojí rádo a úderně nazvaný titul Tobeho Hoopera za 140 tisíc z něj vymámil 30 milionů dolarů. Následoval zástup podobně koncipovaných maskovaných zabijáků ve stylu Leatherface, ale další Masakr dorazil až roku 1986. Hooper už byl tehdy zavedeným tvůrcem skvělých braků včetně Panoptika či Síly života a comeback zvrácené jižanské rodinky pojal, mírně řečeno, černohumorně. Druhý Texaský masakr je do jisté míry tím nejméně uctivým zrcadlem dusnému originálu, přestože produkce tentokrát vyplázla skoro pět milionů dolarů a mohla si dovolit i šílejícího Dennise Hoppera.

Texaský teror poté probouzely ještě vcelku důstojné (Kožená tvář III) a naprosto tragické (Masakr v Texasu) sequely, načež Marcus Nispel pod produkujícím Michaelem Bayem za necelých 10 milionů dolarů v krutém remaku z roku 2003 vysekl pověstný kamerový průlet prostřelenou hlavou. Hláškující hlava Leatherfaceovy rodiny v podání R. Lee Ermeyho vedla ještě násilnější a dražší masakr v nadcházejícím Počátku, který přišel už na 16 milionů a vydělal 51. Nejdražší motorovky tvůrci ale pořídili až v zábavně špatném pokračování Texaský masakr motorovou pilou 3D (2013) a netflixovském přímém sequelu k originálu, které shodně stály 20 milionů dolarů – tedy, bez inflace, 142krát víc než původní snímek. A přitom takové blbosti.

38 milionů dolarů / 453 milionů dolarů

Nejzběsilejší blockbusterová série dneška nešetřila už při prvních vysokých otáčkách motorů. Universal si před čtvrtstoletím vyčlenil 38 milionů dolarů pro benzínem provoněné krimi s nepříliš proslavenými Vinem Dieselem a Paulem Walkerem. Publikum se nechalo strhnout a druhý díl už stál dvojnásobek, přičemž produkční sumy od té doby rostly mnohem strměji než kštice hlavního hrdiny. Trojka a čtyřka spolkly 85 milionů, načež série uvítala Dwaynea Johnsona v pětce, která už vyšla na 125 milionů dolarů. Její tržby? 626 milionů. S takovým zájmem dál bobtnaly rozpočty a vybuchovalo stále víc dopravních prostředků, jejichž modifikace už prorážely hrany sci-fi žánru.

Šestka stála 160 milionů a sedmička v režii hororového mistra Jamese Wana lízla dvousetmilionovou hranici. I díky tomu, že se v ní stará parta loučila s tragicky zesnulým Paulem Walkerem, se její tržby vyšplhaly na 1,5 miliard. Osmý a devátý díl podle různých zdrojů překročily 250 milionů dolarů, přičemž osmička s Charlize Theron slavila triumfální příjmy přesahující 1,2 miliardy. Jubilejní desátá část měnila v průběhu režiséry, přivedla Jasona Momou či Brie Larson a výdaje na natáčení ve Velké Británii dle Forbesu vysoce přesáhly i avizovaný 340milionový rozpočet. Diesel prý s Universalem utratili 453 milionů dolarů, takže ani tržby přesahující 700 milionů do plusu nevedly. Jedenáctka má vzniknout, ale tahle heroická rodina prostě bude muset trochu zvolnit.

Podívejte se na žebříček nejlepších blockbusterů podle databáze Kinoboxu.

Zdroje: Forbes, ScreenRant, Box Office Mojo, Collider