8 nejúspěšnějších originálních sci-fi, v nichž filmaři spoléhali jen na vlastní fantazii

Momentálně v kinech hřmí obří červi z planety Arrakis v druhé části velkolepé filmové adaptace Duny od spisovatele Franka Herberta. Prvotní zájem signalizuje jasný hit, který má významnou podpěru také v jednohlasně nadšeném kritickém přijetí. Přesto je nemyslitelné, že by tento draze pořízený, hvězdně obsazený a z uctívané literatury vylouhovaný projekt atakoval čelo následujícího žebříčku, který shrne osm nejúspěšnějších originálních filmů se započítáním inflace. Vzešlé tržby jsou minimálně v polovině případů astronomické a tvůrci neměli výhodu v tom, že by adaptovali kulturně zakořeněnou látku.

Zmíněné snímky patří k nejvýdělečnějším filmům historie a vždy zastupují první, původní střípek tvůrčí ideje, který se v některých případech rozvinul do lukrativní franšízy. Nezmíníme tudíž Terminátora 2, jehož tržby v hodnotě 521 milionů dolarů z roku 1991 by dnes činily 1,18 miliard a místo v seznamu by mu zajistily. Jde totiž o pokračování, které už čerpalo z popularity jedničky. Na základě informací stránky Box Office Mojo a inflačního kurzu dostane prostor osmička originálních titulů v pravém smyslu slova, u nichž publikum úplně nevědělo, do čeho jde. A přece nakonec odevzdalo neuvěřitelné finance.

Úžasňákovi ( The Incredibles )

původní tržby: $631,684,650

s inflací: $1,055 miliard

V době, kdy studio Pixar vládlo pevnou kreativní rukou světové animované tvorbě, natočil Brad Bird jeden z jeho tehdy nejdospělejších kousků. Superhrdinská rodina Úžasňáků, která se marně snaží vést normální život a nakrátko skončí v zajetí zhrzeného superpadoucha, samozřejmě oslovuje všechny generace včetně té nejmladší. Režisér Železného obra však uchopil především komiksové tradice skutečně obšírně, dění zasadil do retrofuturistických šedesátých let a vedle pestré palety žánrových konvencí pomrkával na publikum třeba postavou kostymérky Edny Módní, již pojal jako mix reálné návrhářky Edith Head (Prázdniny v Římě, Snídaně u Tiffanyho) a bondovského dodavatele moderních udělátek Q.

Úžasňákovi přitom zůstali stát na vlastních elastických nohách a se sci-fi zacházeli kreativně jako málokterý hraný protějšek – z téhož roku jim konkuroval snad jen z mainstreamových zvyklostí vymknutý Svět zítřka. Z kin si skvělý animák odnesl 631 milionů, čímž sice o 300 milionů zaostal za ještě „rodinnější“ pixarovkou Hledá se Nemo, ale vzhledem k žánru a tehdy teprve rozkvétající renesanci filmových komiksáren šlo o fenomenální úspěch. Pokračování v režii Birda si o čtrnáct let později vedlo dvojnásob lépe a vydělalo 1,243 miliard, za vše ale vděčilo úspěchu originálu.

Návrat do budoucnosti ( Back to the Future )

původní tržby: $384,577,472

s inflací: $1,1 miliarda

Roku 1985 měl Robert Zemeckis na kontě dobrodružnou komedii Honba za diamantem, která po celém světě skórovala za pěkných 86 milionů. Mentora našel ve Stevenu Spielbergovi, o němž ještě bude řeč, a který jako producent zaštítil smělý příběh o potrhlém vědci (Christopher Lloyd), jenž s pubertálním kamarádem Martym (Michael J. Fox) cestuje do minulosti. Mladý protagonista musí před svým narozením odvrátit pokroucený Oidipovský komplex, neboť jeho matka se do něj zamiluje a hrozí, že se vůbec nezamiluje do Martyho otce a utne hrdinovo početí.

Psychoanalytické motivy ovšem vyvěrají až za inteligentně a zábavně poskládaným dobrodružstvím, které vtipně řeší základní sci-fi paradoxy a díky automobilu DeLorean disponuje jednou z nejlegendárnějších žánrových rekvizit vůbec. Jak ukazuje i třetí řada Stranger Things, léto 1985 patřilo Návratu do budoucnosti. Dnes by tržby přesáhly miliardu dolarů, přičemž rozpočet filmu se rovná dnešním 54 milionům dolarů – takový výkon z posledních let zopakoval pouze Joker z roku 2019, který měl daleko lukrativnější kulturní zázemí.

původní tržby: $791,217,826

s inflací: $1,14 miliard

Německému režisérovi Rolandu Emmerichovi se dnes spousta fanoušků vysmívá, ale kasovní úspěchy mu dlouho nešly upřít. Čestný okupant pole position ve sci-fi závodech o nejrozsáhlejší ničení planety poslal do kin ultimátní apokalyptickou vizi 2012 jen tři roky předtím, než mělo podle mayského kalendáře v prosinci 2012 skutečně dojít ke konci civilizace.

Že tomu sám Emmerich vůbec nevěřil, to je patrné z celkové odlehčené nálady a čtveráckého nádechu i těch nejhorších destruktivních scén. Snímek se pokusil přijít s vědecky přijatelným vysvětlením konce světa, přičemž v jádru byl podobně jako řada režisérových filmů pompéznější variantou sedmdesátkových katastrofických velkofilmů. Rodina Johna Cusacka utíká, ujíždí i ulétá před pevninou, již rozpohybované tektonické desky lámou jako čokoládu, pomůže jim hláškující Rus a všichni se mohou zachránit jen v Číně. 2012 je zábava převádějící mytologický konec civilizace na ten hollywoodský, na což lidé slyšeli. Výdělek z roku 2009 je ekvivalentem dnešních 1,14 miliard, což mimo jiné svědčí o tom, kam se divácké preference za krátkou dobu posunuly – Emmerichův Moonfall, v němž Měsíc míří k Zemi a je výtvorem mimozemské umělé inteligence, vydělal před dvěma lety při 150milionovém rozpočtu jen 68 milionů dolarů.

Počátek ( Inception )

původní tržby: $839,030,630

s inflací: $1,18 miliard

Christopher Nolan nalezl svůj dosavadní životní projekt v Oppenheimerovi, jenž mu vedle takřka miliardových tržeb přihrává jedno ocenění za druhým. Jeho s přehledem nejvýdělečnějším snímkem však zůstává komiksový Temný rytíř (dnes s inflací 1,47 miliard) následovaný originální sci-fi Počátek. Ta obdržela oscarovou nominaci na nejlepší film roku a v tradičním nolanovském duchu předložila složitě interpretovaný mnohovrstevnatý děj o partě pašeráků, kteří místo drog doručují myšlenky přímo do spící lidské mysli.

Režisér už měl po přijetí Temného rytíře či Dokonalého triku zvučné jméno a navrch také Leonarda DiCapria. Počátek rozhodně nabídl jeden z nejunikátnějších zážitků v dějinách sci-fi, v nichž se z časoprostorovým rámcem snad nikdy nezacházelo tak drze a promyšleně. Některé prvky Nolan možná vykradl z působivého anime Paprika, ale jinak si udržel své čisté vizionářství a hrdě se zařadil za čtveřici absolutních rekordmanů mezi původními sci-fi náměty.

Den nezávislosti ( Independence Day )

původní tržby: $817,400,891

s inflací: $1,61 miliarda

Vysmívaný i obdivovaný Emmerich podruhé. Poté, co prokázal um vyprávět prostřednictvím vizuálních efektů v celovečerní Hvězdné bráně, se německý režisér vrhl na největší mimozemskou invazi v dějinách kinematografie. Den nezávislosti byl plný vycházejících hvězd, které v úlohách rozprostřených od ztroskotaných alkoholiků, přes elitní piloty, konspirátory až po prezidenta USA pokryly vše, co by nás na této nepříjemné hypotetické situaci jen mohlo zajímat. Extrémně komunikativní a přehledný snímek přihodil bezprecedentní katastrofickou destrukci, výborné efekty či kupu památných hlášek a jeden z největších originálních fenoménů devadesátek byl na světě.

Emmerich tentokrát revidoval hlavně padesátkové žánrovky, jimž dodal moderní akční háv, který se dosud úplně neobnosil. Kdyby film s Billem Pullmanem, Willem Smithem a Jeffem Goldblumem vyšel loni, tržbami by spolehlivě překonal i Barbie, na kterou v létě chodili snad všichni. Dobu by však takovému projektu už nepřála, dvojka s podtitulem Nový útok ostatně dorazila před osmi lety a výdělek 389 milionů dolarů už na kdovíjaké nadšení nestačil.

E.T. – Mimozemšťan ( E.T.: The Extra-Terrestrial )

původní tržby: $792,910,554

s inflací: $2,58 miliard

„E.T. byl neporovnatelně kreativnější a esenciálnější plod kinematografie než Gándhí,“ nechal se slyšet režisér oscarového filmu o indickém duchovním lídrovi Richard Attenborough poté, co jeho dílo obralo o hlavní zlaté sošky Spielbergova mimozemšťana. Tehdy už nejhvězdnější režisér Hollywoodu požádal tehdejší přítelkyni Harrisona Forda Melissu Mathison o scénář k osobnímu a komornímu filmu o klukovi postrádajícím otce a návštěvníkovi z vesmíru, jenž mu ho nezvyklým duševním souzněním supluje.

E.T. je dodnes asi nejautorštější mainstreamová sci-fi, která fundamentálně odráží Spielbergovy formativní a nepříliš šťastné zkušenosti s dysfunkční rodinou. A je to rovněž nekonečně imaginativní kus filmařiny s mnoha chytrými postupy, skvěle vedenými dětskými herci a ikonickým soundtrackem Johna Williamse. Na to všechno a především na Spielbergovo jméno se tehdy slyšelo a E.T., pořízený za velmi laciných deset milionů dolarů, svůj rozpočet znásobil přibližně šestasedmdesátkrát. Oscary za nejlepší film a režii sice nevyhrál podobně kontroverzně jako Dobyvatelé ztracené archy o rok dříve, ale svět si jej pamatuje mnohem víc než Gándhího (bohužel?) a v dnešních číslech by v tržbách naháněl i Avatara.

Star Wars: Epizoda IV – Nová naděje ( Star Wars: Episode IV – A New Hope )

původní tržby: $775,398,007

s inflací: $4,08 miliard

Jestliže Steven Spielberg byl na počátku 80. let největší režisérská hvězda, tou nejbohatší byl jednoznačně George Lucas. Režisér skvělého a mimořádně úspěšného snímku Americké graffiti a chráněnec zkušenějšího Francise Forda Coppoly (Kmotr) kolem poloviny sedmdesátek „krvácel na papír,“ jak psaní scénáře sám přezdíval, a podle klasických westernových seriálů vymýšlel jejich futurističtější a vědeckofantastičtější vesmírnou alternativu.

Star Wars se mnoha lidem přítomným u výroby jevily jako bláznivý projekt, ale talentovaný tvůrce nakazil svou nerdovskou vizí i slavného herce Aleca Guinnesse. Trochu odfláknuté vedení herců kompenzovala Lucasova zběhlost ve střižně a také podněty pro trikové oddělení Industrial Light & Magic, které konalo zázraky a vyvinulo se v nejpokrokovější efektové studio v Hollywoodu. Dva roky po Čelistech, prvním letním blockbusteru s plošnou distribuční strategií a velkým merchem, se Nová naděje správně promovala a rychle stvořila kulturní komunitu, ba i celou ideologii a mytologii. Dnešní úroveň tržeb kolem čtyř miliard nestačila pouze na Jih proti severu z roku 1939, který byl několikaměsíční celonárodní událostí. A o řadu let později ještě na jeden menší film.

původní tržby: $2,923,706,026

s inflací: $4,21 miliardy

S ohledem na prodlevu od posledního filmu dvanáct let připravovaný trhák Jamese Camerona, jenž se mimoděk také jako první člověk podíval do oslňující tmy vespod Mariánského příkopu, posbíral nějaké dodatečné miliony také po krátkém znovuuvedeních v Asii a před premiérou druhého dílu. Ten dorazil až po třinácti letech a zopakoval Cameronovu mučící trpělivou techniku, která trvá na revolučním zdokonalení alespoň dvou aspektů filmové formy.

Původní Avatar, jenž osidlování Severní Ameriky přenesl na fiktivní planetu Pandoru a místo indiánských původních obyvatel představil copatý kmen Na'vi, byl snímkem s bezprecedentní reklamou a rozměrem. Cameron těžil z pokrokových technologií motion capture herectví či kontroly pořízených záznamů ve virtuálním prostoru. Avatar byl zlomovou událostí kino-éry 3D, která navzdory jeho úspěchu rychle vyčpěla. Na epicky vypadající novinku režisérského hitmakera, který ovládl devadesátá léta s Terminátorem 2 a Titanicem, se šli podívat snad i lidi, co vysedávají u piva a trénují při tom hokejovou reprezentaci.

A většině se líbil. Cameronovi se už před sedmdesátkou prý připomíná, že není nesmrtelný, ale po obdobně opulentních tržbách dvojky a vzhledem k tomu, že trojka je v postprodukci a nápady nechybí asi na osm dílů, máme ještě zaděláno na letitou sérii. Čistě z pohledu tržeb může být v budoucnu i nejbohatší franšízou vzešlou z původního filmového námětu. Star Wars však mají i se všemi přidruženými zisky na kontě něco přes čtyřicet miliard dolarů, což je na nepředvídatelné kinematografické burze asi nedostižitelný výsledek.

Podívejte se také na žebříček nejlepších sci-fi filmů podle databáze Kinoboxu.

zdroje: Box Office Mojo, Kinobox, The Independent