David Lynch

Kvůli tomu, jak se poslední dobou mluví jenom o nové Duně (Dune: Part Two), bychom málem zapomněli na… starou Dunu. Ne tedy první díl od Denise Villeneuva z roku 2021, nýbrž jedinou starší filmovou adaptaci románu Franka Herberta. Tu má na svědomí poněkud netypicky David Lynch a podivné dílo z roku 1984 dodnes svérázně vystupuje ze zbytku jeho filmografie.

Jestliže film je médium, které s publikem komunikuje prostřednictvím zvuku a obrazu, francouzské mysteriózní a fantaskní drama Pět ďáblů lze považovat za revoluční počin. Snímek režisérky Léy Mysius, jenž od tohoto týdne můžete vidět v tuzemských kinech, totiž vypráví o desetileté dívce Viky (Sally Dramé),jíž abnormálně vyvinutý čich umožňuje poznávat minulost a dokonce cestovat časem. Úžasná schopnost jí rovněž vyjevuje a objasňuje komplikované rodinné vztahy. Nadčasový příběh z odlehlého alpského městečka je dostatečně vtahující, nicméně nechává za sebou mnoho nezodpovězeného a neotřelou zápletku neumí podat podobně neokázalou formou.

Než se hlediště kinosálů v listopadu prohnou pod epickými a ohlušujícími výjevy z písečné planety Arrakis, čeká druhou Dunu výživná marketingová kampaň. Trailer se promítal minulý týden na lasvegaském CinemaConu, na internet se však dostalo pouze několik fotografií představujících staronové postavy. Upoutávka, o níž se v tisku hovořilo v superlativech, vyjde zítra navečer. Jako ochutnávku si nyní můžete pustit první krátký klip a prohlédnout si oficiální plakát.

Velšský velikán Philip Anthony Hopkins patří vedle Iana McKellena a Patricka Stewarta mezi poslední herecké mistry ze staré školy. Jeho expresivní výkony se silným vlivem divadelní tradice se často vymykají realistickému, uměřenému trendu. Hopkins raději rozdává své charisma plnými hrstmi, jak to jeho kolegové z mladších generací umí jen málokdy. Jistě i proto se stal předloni nejstarším vítězem hereckého Oscara. Přesto je stále plný energie, jak dokazuje jeho rozverná přítomnost na sociálních sítích, a nebylo by překvapivé, kdyby si pro nás ještě několik silných výkonů schovával. K jeho pětaosmdesátým narozeninám se podívejme na deset z jeho dosud největších rolí.

Život nebývá vždy krásný a příjemný. Následující třicítka filmů jej naopak vybarvuje v těch nejvíce znepokojivých barvách a její depresivní účinek často atakuje meze únosnosti. V této první části dojde na desítku vybraných titulů, zbylých dvacet představíme v pokračováních, která vyjdou o následujících víkendech.

Jordan Peele začal jako komik, ale nyní se o něm mluví jako o Hitchcockovi nového milénia. Coby režisér má za sebou teprve třetí film, který je ve zkratce označovaný jako horor. Zároveň třetí komerční hit, třetí kritiky milované dílo a třetí filmovou událost, určující trendy celého žánru. A nejen jeho. Další lakonický název Nope, česky Nene, naznačuje, že Peele nemění, co není rozbité, a svůj styl dovádí takřka k dokonalosti.

Nebýt neblahých událostí, k nimž v posledních dnech dochází na Ukrajině a na něž reaguje celý svět, seriál HBO Euforie by si dost možná kradl velkou část pozornosti internetových diskutérů pro sebe. Druhá osmidílná řada nekompromisního portrétu dospívající generace Z, která prostřednictvím drog, sexu a zastrašování hledá sebe sama, dospěla do finále. Tvůrci neztrácí schopnost emocionálně a psychologicky vyčerpávat a inscenovat vizuálně nádherné epizody, ovšem příběh začíná být lehce podružný stylistickým hrátkám.

Excentrický držitel Oscara Nicolas Cage říká, že své umění považuje spíše za „šamanismus“. Zároveň uznává, že to může znít absurdně a směšně.

Premiéra jednoho z nejočekávanějších a produkčně nejobjemnějších filmů posledních let je za dveřmi. Adaptace románu Franka Herberta od kanadského režiséra Denise Villeneuvea ohromí moderním audiovizuálem a novou autorskou vizí, ovšem současně bude stát na ramenou dvěma předchůdcům, kteří „nezfilmovatelnou“ a obsáhlou knižní předlohu adaptovali po svém. Pojďme si je nyní připomenout.