Francis Ford Coppola

Kinematografie a šířeji audiovize se rozhodně nachází v době extrémů. V posledních pár letech se mluví o konci filmu jako instituce, jak ho známe z 20. století, hollywoodské velkoprodukce přesto bobtnají a producenti často rozhazují, jako by se nechumelilo. V poslední dekádě jsme se v důsledku toho dočkali některých z největších hitů i propadáků všech dob. Aktuálně vychází najevo detaily o třech největších průšvizích posledních dvou let, z nichž jeden (ten, kde to nejvíc bolí) je kandidátem na nejhorší finanční katastrofu všech dob.

Asi kolem žádného letošního filmu nepanuje tolik otázek i obav jako okolo dlouho chystané sci-fi Megalopolis. Vysněný a zároveň prokletý projekt režijní legendy Francise Forda Coppoly, který se snažil zfilmovat přes 40 let, se za pár dní dočká své premiéry v Cannes. Ta napoví, zda se na nás řítí vizionářský film, nebo obří propadák. První teaser trailer vám v tom totiž jasno rozhodně neudělá.

81 let. To bývá věk, kdy si většina lidí užívá důchodu, svých koníčků, procházek a času s bližními. U hollywoodských legend typu Ridley Scott, Francis Ford Coppola či Martin Scorsese je překročení osmdesátky spojené spíše se snahou věnovat se řemeslu naplno a plnit si na stará kolena největší filmové tužby. Posledně jmenovaná ikona totiž evidentně nehodlá zvolnit ani na vteřinu a po ambiciózních a obsáhlých Zabijácích rozkvetlého měsíce (Killers of the Flower Moon) by chtěla natočit hned dva filmy najednou.

Marlon Brando. Někdo by řekl největší americký herec všech dob. I ten, kdo by se držel víc zkrátka, by ho stěží mohl opomenout jako klíčovou figuru při definování moderního herectví. Průkopník Stanislavského metody, komplikovaný bouřlivák a politický aktivista se nikdy nenechal zkrotit. Byl to rebel? Výstřední podivín? Ješitný excentrik? Jeho neuchopitelnost nakonec jen přispěla k jeho mýtu. Narodil se před 100 lety.

Režisér se může plácat po zádech, když jeho představitel nebo představitelka hlavní role bojuje o prestižní zlatou sošku. Očividně totiž odvedl dobrou práci, když rozdával pokyny nad scénářem a pomáhal udržovat věrohodnost či intenzitu hereckého projevu. A co teprve, když se z vašeho obsazení uchází o Oscara hned pět lidí? Naposledy k tomu došlo roku 1976, tedy v době, kdy hollywoodští filmaři začali víc spoléhat na vizuální vyjadřování a pohyblivou kameru. Trochu tak možná upozadili herecké výkony, jež si jejich předchůdci během klasické studiové éry zvykli snímat dost staticky a divadelně. Jestliže tedy můžeme nějaké filmy nazývat „hereckými“, minimálně z pohledu akademické pozornosti to je devět následujících klasických titulů, u nichž v dobrém smyslu nevíme, kam dřív stočit zrak.

O Nicolasi Kimu Coppolovi lze říct hodně věcí, ale jednu rozhodně ne: nejde o zbabělce. Vždyť se dokonce vzdal svého příjmení, které ho váže ke slovutnému strýci Francisi Fordu Coppolovi, režisérovi Kmotra a Apokalypsy. Ne že by své rodinné konexe odmítl využít, už v patnácti letech se cpal alespoň do vedlejších roliček ve strýčkových filmech. Přesto se hned zkraje rozjeté kariéry rozhodl přijmout umělecké jméno a budovat svůj brand odděleně od zbytku klanu Coppolů. A že to je nějaký brand! Dnes slaví Nicolas Cage 60. narozeniny, podívejme se tedy na jeho deset nejvýraznějších rolí.

Filmová trilogie Kmotr se po loňském padesátém výročí od premiéry prvního dílu opět dostává na televizní obrazovky. Stále diskutovaná a legendární klasika navazuje na kořeny gangsterského žánru, který však variuje a ohýbá, čímž položila základy pro zcela odlišný proud. V čem byla v rámci gangsterek skutečně inovativní?

Oscarová válečná Četa, již si dnes večer můžete pustit v České televizi, proslula mimo jiné tím, že režisér a veterán války ve Vietnamu Oliver Stone se přiblížil autenticitě maximální možnou měrou. Parta převážně začínajících mladých herců odjela na filipínské natáčení s dvoutýdenním předstihem a v zemi, kde právě zuřila občanská válka, absolvovala vyčerpávající vojenský výcvik přímo v nevyzpytatelném terénu. Vše se otisklo do filmu, který spolu s podobně nekompromisní Apokalypsou a Olověnou vestou zůstává nejpůsobivějším svědectvím o morálních nástrahách válečného konfliktu.

Barbenheimer, jak se přezdívá souběžně uvedeným blockbusterům Barbie a Oppenheimer, dál válcuje světová kina. Fantasticky hodnocené filmy už dohromady vydělaly skoro 1,1 miliardy dolarů a zasadily se o jeden ze čtyř nejbohatších týdnů v dějinách kinematografie. Pro slavného režiséra Francise Forda Coppolu (trilogie Kmotr) to je v záplavě nepůvodních a hlavně marvelovských projektů natolik skvělá zpráva, že vidí vstupovat průmysl do zlatých časů.