Když musíš, tak musíš. Nejlepší záchodové scény od hororů až po bláznivé komedie

Už asi tušíte, že v perexu nakousnutým premiantem všech záchodových scén kinematografie je právě slavný horor Alfreda Hitchcocka. Ten byl tehdejší cenzuře trnem v oku hned z několika důvodů, šlo ostatně o násilný příběh o motelovém vrahovi s morbidním vztahem k vlastní matce a zdejší vražda ve sprše vyvolává husí kůži ještě dnes. Hitchcock však film financoval převážně z vlastní kapsy a nakonec zajistil, že v konečném sestřihu mohl zůstat také záběr na splachující toaletu.

To bylo přitom do té doby nepřípustné, lidem a především pak cenzorům se to zkrátka zdálo nechutné. Legendární režisér ale moment tak dobře zakomponoval do děje, že si prosadil svou. Vedle pověstné ústřední melodie a šokujícího závěrečného zvratu tak Psycho proslulo také jako první film, v němž někdo na kameru spláchl záchod.

Nenápadnou, ale zato účinnou scénu s toaletou propašoval do svého špionážního thrilleru také Francis Ford Coppola. Rozhovor se točí kolem experta na odposlech v podání Gena Hackmana, jenž při nahrávání mladého páru v parku rozkrývá znepokojivé akustické tajemství. Přestože stylistická dominanta filmu spočívá ve zvuku, v jedné scéně Hackman hledí do záchodu, z něhož náhle vytéká krev. Jde o surreálný moment podtrhující sdělení snímku, který se zabývá intimním narušováním lidského soukromí.

O poznání úsměvnější, i když z pohledu zvířecích ochránců stále temný záchodový moment obsahuje bizarní hororová komedie Aligátor z počátku 80. let. Příběh vychází z městských pověr o roztomilých krokodýlích mláďatech, která doma majitelům začnou přerůstat a mají takový apetit, že jediným řešením se stává spláchnutí do záchodu.

Takový neblahý osud ústředního mazlíčka potká v úvodu snímku a o pár let později se v městské kanalizaci začínají hromadit mrtvá zohavená těla. Obrovský krokodýl tyranizuje obyvatelstvo a Robert Forster (Jackie Brown) se mu musí postavit v úžasně připitomělém béčku, jemuž nelze upřít řadu vtipných i poměrně napínavých momentů.

Česká rodinná klasika určitě nepropaguje záchodový humor, ale minimálně hláška „Matýsek se posral“ okamžitě zlidověla. Výlet tří nepříliš svědomitých otců s kupou ratolestí na horskou chatu rovněž zahrnuje kouzelnou scénu, v níž dvě děti sedí v sousedních kadibudkách a vypráví si pohádku o „dvou hodných lidech v kadibudkách“. Než jim dospělí intimní chvilku přeruší, scéna má nostalgický nádech předškolní romance postavené na vtipném a upřímném vyzdvihnutí lokace, která dětem vůbec nepřijde nepatřičná.

Pozor na spoilery. Podnětný komentář Stanleyho Kubricka k tomu, co z nás dělá válka a co s tím můžeme i nemůžeme udělat, je plný pamětihodných a silných scén. První půlka sleduje výcvikový dril pod vedením nekompromisního seržanta Hartmana (R. Lee Ermey), jenž dovádí fyzicky i psychicky méně zdatného vojína Pylea (Vincent D'Onofrio) až na pokraj šílenství. Zúčtování se odehraje v noci na toaletách, kde Pylea s nabitou zbraní přistihne jeho příležitostný ochránce Joker (Matthew Modine). Vypjatá scéna, v níž je Pyleovo duševní zdraví evidentně zlomené, vrcholí rozzuřeným příchodem Hartmana. Vojín jej před Jokerovýma očima zastřelí a nakonec si přiloží pušku k vlastní hlavě, zatímco sedí na záchodové míse.

„Je to pravda, dívá se,“ potvrdila Marge Simpsonová před Melem Gibsonem Homerovo vyjádření, že po zhlédnutí Smrtonosné zbraně 2 si raději vždy kontroluje, zda pod záchodem není bomba. Situace z epizody Cáklý Max jedna, kdy do Springfieldu zamíří propagovat svůj nový film sám Mel Gibson, svědčí o kulturním významu neblahého incidentu Rogera Murtaugha (Danny Glover) z druhé části oblíbené akční tetralogie.

Detektivové Murtaugh a Riggs (Gibson) jsou na stopě diplomatickému padouchovi a stávají se nepohodlnými. Když Riggs navštíví svého kolegu i přítele doma, zastihne jej v choulostivé situaci – nesmí se totiž zvednout ze záchodu, jinak aktivuje nastrčenou nálož. Scéna je díky chemii mezi protagonisty a komediálnímu načasování především zábavná a vše skončí včasným skokem do vany, ale obezřetnost Homera Simpsona je možná na místě.

Zřejmě nejlepší pavoučí horor kinematografie si pomáhá i příjemným humorem, který nejvíc obstarává vedlejší postava deratizátora McClintocka v podání Johna Goodmana. Ten má v poklidném městečku Canaima náhle plné ruce práce po přistěhování doktora Jenningse (Jeff Daniels), jehož ztrouchnivělý sklep a stodola se promění v útočiště agresivního a smrtelně jedovatého druhu pavouka přivlečeného z Venezuely.

Pavoučci se bez povšimnutí rozlézají po celém městě a jeden vyděsí k smrti místní teenagerku, již překvapí při sprchování. Do domu je povolaný McClintock, který při rozhovoru s dívčiným otcem šmátrá pod toaletou jen kousek od místa, kde se nachází nebezpečný tvor. Obě scény v koupelně jsou noční můrou pro arachnofobiky a minimálně Homer Simpson má rázem další důvod kontrolovat před dosednutím záchod.

Ač to není pravidlem, nejzbabělejší postavy bývají v hororových filmech první na porážku. Rozhodně to platí v případě Jurského parku a bezpochyby hororové sekvence, v níž se obávaný tyranosaurus prodere nefunkční elektrickou ohradou přímo mezi dva nepojízdné vozy s lidskými hrdiny. Právník Gennaro (Martin Ferrero) se dvakrát nerozmýšlí, dva dětské spolujezdce ponechá jejich osudům a upaluje se schovat do záchodové budky.

Tam by byl možná v bezpečí, jenže po zásahu Granta (Sam Neill) a Malcolma (Jeff Goldblum) se akce přenese až ke zbabělcovu útočišti. T-Rex chatrný přístřešek zničí a zůstane před ním pouze Gennaro na osudovém trůnu, který v jeho nešťastné situaci snad ani nemohl zůstat nepoužitý.

Bez fekálnější toaletní vsuvky by to asi nešlo. Scén, v nichž postava dává přehnaný průchod žaludečním problémům, jsme v komediích dostali mraky. Jedním z pionýrů je bezesporu úlevné, nechutné a vzhledem ke kontextu scény a herectví Jeffa Danielse i celkem zábavné vylučovací rodeo v bláznivé komedii Blbý a blbější. Vtipnost scény, kterou údajně adoroval i Clint Eastwood, spočívá jednak v přepálenosti, jednak i ve snadné identifikaci s hrdinou, jenž na toaletu doběhl za pět minut dvanáct. Třešničkou na dortu je pointa, která činí nešťastníkův zážitek obzvlášť nepříjemným.

Skoro všichni si bereme na toaletu mobil, dřív to byly pro změnu časopisy. Někdy je však lepší mít u sebe zbraň. Vincent Vega (John Travolta) na příkaz mafiánského šéfa Marselluse Wallace (Ving Rhames) hlídá byt boxera Butche (Bruce Willis), jenž se s Marsellusem domluvil na zfixlování vlastního zápasu a následně s ním vytřel podlahu. Kdyby se Butch objevil, Vincent ho má oddělat. Jenže když Butch dorazí, na kuchyňské lince leží zbraň a ze záchodu vyleze Vincent, jenž si pro odskočení s magazínem vybral tu nejhorší možnou chvilku.

Pointa scény vynikne díky tomu, že v dané kapitole je publikum přimknuté na Butchovu perspektivu. Ještě větší smysl dává po vztáhnutí se na další události filmu, v němž Quentin Tarantino rád aplikuje rektální humor a narážky. Vincentovo posezení na toaletě s časopisem se variuje v závěrečné scéně, kdy mu načasování naopak přálo. Důležitým motivem je vyprávění o vzácných hodinkách schovávaných za války v konečníku, přičemž Marsellus se stane obětí znásilnění. V těchto divokých historkách jde rovněž o to být ve správný čas na správném místě.

Ve špatný čas na špatném místě se ocitl postarší muž, jenž v kabince na veřejných toaletách nevěřícně přihlíží potyčce a následně i přestřelce agenta Harryho Taskera (Arnold Schwarzenegger) s dvojicí teroristů. Nejvtipnější snímek Jamese Camerona je plný zábavné akce a souboj mezi záchody, který těží maximum z takto omezeného prostoru, patří k vůbec nejpamátnějším scénám Pravdivých lží. Nadhled udržuje právě zaskočený přísedící, před nímž se odehraje násilná destrukce. Tasker se mu v závěru omluví a odběhne pronásledovat zbývajícího soka. Podobně intenzivní a místy vtipný záchodový konflikt nabídl rovněž šestý díl Mission: Impossible.

Režisér Danny Boyle rád připodobňuje zoufalé postavení svých hrdinů ke koupání ve výkalech. Dočkal se ho dětský protagonista Milionáře z chatrče, jenž zahučel přímo do septiku uprostřed indických slumů. Pověstnější je však záchodová odysea Rentona (Ewan McGregor) v prvním Trainspottingu, kdy si po zácpě způsobené heroinem aplikoval čípky a navštívil tu „nejhorší toaletu ve Skotsku“.

Jde o nejznámější scénu filmu, který drogovou závislost vykresluje znepokojivě a nechutně, ale současně vtipně a barvitě. Záchod v zaplivaném lokálu je úděsný a poté, co v něm Renton ztratí čípky, se do nesplachovací mísy kompletně ponoří. Jedná se o metaforu doprovázenou klasickou hudbou a plaváním v průzračně čisté vodě, ale hrůzu závislosti vystihuje dokonale.

Parodie na filmy noir v režii bratří Coenových představila jednoho z nejpopulárnějších a rozhodně nejpohodovějších protagonistů kinematografie. Lebowski (Jeff Bridges) tráví čas nejraději hraním bowlingu a nijak závratně jej nerozhází ani to, když si ho kvůli záměně příjmení spletou s vydíraným boháčem. V bytě se mu zničehonic objeví dva vyděrači a s pokřikováním: „Kde jsou ty prachy, Lebowski?“ mu strkají hlavu do záchodu. Nic netušící muž je odbyde, že se po nich v míse nestihl pořádně rozhlédnout, a ve finále jej nejvíc mrzí zašpiněný tepich. Scéna rychle zikoničtěla a okrajově ji citoval třeba Atlas mraků, v němž tři výtržníci vyžadovali peníze po nakladateli Cavendishovi (Jim Broadbent) přímo na záchodě a s gumovým zvonem.

Kabinky na veřejných WC ve filmech nezřídka slouží jako úkryt před dotěrnými spolužáky, policií nebo děsivými pronásledovateli. Pixarovský animák o světě veskrze hodných příšer, které získávají energii ze strašení a křiku lidských dětí, našel zápornou postavu v soutěživém a lstivém Randallovi (Steve Buscemi). Když hlavní hrdinové Sully a Wazowski (John Goodman a Billy Crystal) řeší patálii s infiltrovaným dítětem, před Randallem se v jednu chvíli schovávají právě na veřejných toaletách. Dítě naruší ticho a Randall sebejistě otevírá jednu kabinku za druhou, až dojde k té, v níž se trojice postav musí skrývat. Vše dobře dopadne, ale jde o nejnapínavější moment snímku a o příklad, jak s podobnou sekvencí kreativně zacházet.

Název zábavného animáku z roku 2006 nijak nemystifikuje. Hlavní hrdina, lidmi opečovávaný krysák Roddy, se dostane do podzemního krysího města jednoduše tím, že jej samolibý hlodavec Sid spláchne do záchodu. Jedná se o dynamickou akční scénu, která rozhodně nevyvolává znechucení. Roddy si pouze vyzkouší dost nebezpečný tobogán a za znění melodie od Iggyho Popa, která evidentně odkazuje k výše zmíněnému Trainspottingu, přistane v temném kanálu. Tvůrci si však neodpustí dospělejší vtípek a Roddy v jednu chvíli zhnuseně odstrčí plovoucí čokoládovou tyčinku, která na první pohled připomněla exkrement.

Buddy komedie od scenáristy Posledního skauta Shanea Blacka svedla Russella Crowea a Ryana Goslinga dohromady v případu plném nečekaných zvratů a vtipných replik. Hrdinové se přitom zpočátku vůbec nemusí a fyzicky se zastrašují, což nejvtipněji reflektuje scéna z veřejných toalet. Jackson Healy (Crowe) slídí kolem kabinky, kde Holland March (Gosling) vykonává potřebu, zatímco kouří a čte magazín. I když s ním Healy chce v klidu hovořit, March rozrazí dveře se zbraní v ruce. Kontrolu nad situací mu však narušují zavírající se dvířka, spadlá cigareta a také snaha zakrýt si intimní partie časopisem, což mu dost znesnadňuje sebrat žváro, mířit zbraní, udržet otevřené dveře a natáhnout si kalhoty.