Už při Jackově porodu bylo jasné, že se jedná o mimořádné dítě. Dva měsíce těhotenství mu stačily a zprvu zaskočeným lékařům trvalo jen chvíli, než odhalili zdrcující pravdu. Jack vinou vrozené anomálie stárne čtyřikrát rychleji než ostatní lidé. Uplynulo deset let. Jack s fyziognomií zralého muže tráví dlouhé dny v podkrovním pokoji se svým soukromým učitelem. Milující, ale přehnaně starostlivá matka ho totiž nechce pustit do školy mezi "vrstevníky" a Jack, o jehož existenci kolují městem legendy, je zoufale osamělý. Teprve na nátlak učitele se rodiče odhodlají k odvážnému kroku a muž s duší malého chlapce se konečně ocitne v jedné třídě s desetiletými dětmi. po počátečních problémech se stává platným členem party. Je s ním nejen spousta legrace, ale navíc dokáže před maminkou svého spolužáka zahrát ředitele školy, nebo koupit lechtivý časopis Penthouse. Jack našel ve škole přítele a je konečně šťastný. Ani to ovšem nedokáže zpomalit jeho stárnutí...
Hořkosladký příběh malého chlapce uvězněného v dospělém těle. Narozdíl od většiny si nemyslím, že tomu Williamsovo pitvoření body přidává, spíš naopak.
Tenhle na mě trochu rozporuplně působící film opravdu stojí a padá na skvostném výkonu Robina Williamse, kterému zkrátka tu dětskost věříte, ale jinak se jedná o jeden z nejslabších filmů Francise Ford Coppoly.