Megalopolis

42%
Megalopolis
Vysněný projekt legendárního režiséra Francise Forda Coppoly vypráví o nespecifikované budoucnosti, v níž New York podlehne ničivé katastrofě. Architekt (Adam Driver) hodlá metropoli přebudovat do utopického prostředí, v němž se mísí inspirace starověkým Římem stejně jako filmovými klasikami Metropolis (1927) nebo Blade Runner (1982). Přes čtyři dekády vznikající snímek od autora Kmotra (1972) či Apokalypsy (1979) je ojedinělou uměleckou vizí stojící mimo studiový hollywoodský systém, která vedle filosofických prvků a politické satiry nabízí inspirace architektonickými styly a kánonem filmové science fiction.



Recenze: Megalopolis

Kinobox.cz
40%

Z Megalopolis se stalo podnětné téma na diskuzi, což jí podle některých automaticky přidává body. Všimněte si ale, jak rychle se debata strhává směrem k obecným otázkám o uměleckém sebevyjádření a hranicím filmové analýzy a kritiky. Tahle debata by se mohla vést, ať by Megalopolis vypadala jakkoliv, podoba filmu je prakticky irelevantní. Kdybychom se šli přehrabovat na skládku a našli náhodnou videokazetu, dalo by se na jejím základě bavit stejně. A to je konečný důkaz, že tu něco nehraje.


Klajnik
Klajnik
9 194 bodů
0
Zdá se mi, že ta průměrná nebo lehce podprůměrná hodnocení sklízí film protože lidé mají ke Coppolovi stále nějakou úctu, ačkoliv poslední pozoruhodné filmy natočil v 90s.
Megalopolis má sice zajímavý námět, ale žádné body k dobru mu to ode mě nepřináší, páč je konceptuálně nefunkční. Je to sračka, v níž nefunguje zhola nic:

Nefunguje vyprávění ani postavy či vztahy mezi nimi:
Protagonista architekt zprvu tak trochu bojuje o budoucí podobu New Yorku se zkorumpovaným starostou. Starostova dcera však začne pro architekta pracovat a později si s ním z nejasného důvodu udělá dítě. Starosta se později ukáže nebýt tak zápornou postavou a není ani jasné, proč spolu tihle dva měli kříž. Roli záporáka tedy převezme architektův bratranec, což je dekadentní synáček bankéře, který na protagonistu z nejasného důvodu žárlí či co.
Efekty jsou často hnusný.
Zasazení do toho Rome-like New Yorku budoucnosti je nejasné, protože je nekonzistentní a nevěrohodné. Děj je pln speciálních elementů, které nejsou náležitě představeny, využity a navzájem spolu ani nekomunikují;
Protagonista zastavuje čas, ale není jasno proč a ani to nijak zásadně nevyužívá v příběhu. Protagonista-architekt také vytvořil nějaký vzácný materiál (megalon), z něhož chce postavit nový NY, ale my ani nevíme, co ten materiál umí a proč je speciální?
Důsledkem toho je neseriózní dojem, protože to působí, jako by to vytvořil roztěkanej puberťák, co se snažil říct něco sofistikovanýho, ale protože na to nemá intelektuální kapacity, tak výsledkem je gulášovitej opak pln fantaskních chujovin, které jsou jenom rušivé.
I kdybychom sestoupili z této potřeby nazírat vyobrazené věci takové, jaké se na první pohled zdají (zemitý náhled) a vnímali bychom je jako metafory, tak to stále nebude fungovat, protože strukturálně zcela zmrvené.

Tématem je snaha překročit od úpadku/dekadence k utopii. Akcentuje se, že pokud chceme něco lepšího, musíme věřit a skočit do neznáma. Dát něčemu novému šanci a napnout se k tomu. Taková úvaha sama o sobě vzbuzuje můj zájem, ale ten film je natolik nefunkční, že jí jenom zazdí. Klidně teoretizujme nad utopií, ale lidská přirozenost a rozmanitost se tomu vzpřičuje. Žádná rychlá cesta není. Šlechtění po vzoru Huxleyho románu Brave New World se nabízí, ale to vnímáme dystopicky, že? Technologie jsou zrádné. Žádná rychlá cesta neexistuje. Lidi k sami musí dojít ctnostem k altruismu, spolupráci a vykašlat se na války. Film však operuje s kouzelným materiálem, který vše ze dne na den změní, což je působí nezaslouženě, naivně a výsostně debilně. Jako by cestu k utopii vydláždila přítomnost nějakého kouzla nebo technologie. Opravdu jsem takhle debilní film dlouho neviděl. Nejen, že jsem se nudil u této nabubřelé snobárny, ale jsem tím i intelektuálně znechucen.

Někteří tento fail srovnávají s Heavens Gate, což byl taky ambiciózní, nesoudný a scénáristicky nepříliš funkční film, ale měl řadu scén, k nimž se rád vrátím a dokázal mě párkrát nadchnout. Spíš mi to evokuje nedávný Costnerův Horizon, který je též patetickým selháním nesoudného tvůrce, který chce na stará kolena ukázat, že ještě neřekl své poslední slovo. Bohužel to jejich poslední slovo připomíná spíš táhlý a smradlavý pšouk, který se naštěstí brzy rozplyne ve větru a za chvilku si na něj nikdo ani nevzpomene.
Po špatných reakcích jsem však od Megalopolis čekal leccos a vlastně mě překvapuje, jak málo odvážné to je. Dokážu pochopit, co chtěl básník říci, ale protože už je asi moc starej a senilní, tak to neříká dobře, protože se i toho zadýchává a ztrácí niť.
Ve filmu je třeba jedna delší pasáž odehrávající se v takovém moderním Koloseu, která asi měla vést k protagonistově pádu na konci prvního aktu. Ideálně by měla být velmi živoucí a dramaticky vystupňovaná. Je to však natolik odfláklé, laciné a nefunkční, že v tom není ani z desetiny tolik života jako třeba v úvodu Babylonu a protagonistův "pád", kterým pasáž končí, je naprosto nezajímavý a o 10 minut později už ani nehraje roli.
Člověk hned pochopí, proč chce Tarantino v určité době přestat točit filmy (kvalita nad kvantitu). Ten ale prakticky nenatočil špatný film, zatím co Coppola má jen pár výrazně kvalitních zářezů. I proto bylo Megalopolis financováno z jeho kapsy (prodal vinice), protože mu právem nikdo nevěřil (na rozdíl třeba od Scorseseho, který se navzdory stejnému věku stále drží na vrcholu). Lidé, co tvrdí, že na tuhle látku by žádné studio nedalo peníze, implikují, že ta látka nemá v dnešním světě místo. To je ale píčovina. Ta látka má velký potenciál uspět. Problém je, že Coppola neměl důvěru, jelikož starej a jeho scénář naprosto nefunkční, což je zvláštní, páč nad tím prý přemýšlel několik dekád...

No nic. Tady končim. Ztratil jsem s tou sračkou víc času, než si zaslouží a Coppola už by to měl zabalit a na filmy ideálně už jenom koukat. Možná by se z nich znovu naučil něco, co dříve měl, ale jaksi po cestě životem vytratil.
  • Námět / téma
  • Má to konec
  • Zpracován námětu / tématu
  • Postavy - i vztahy mezi nimi
  • nefunknčí příběh
  • hnusné efekty
  • hromada zbytečných speciální elementů
  • celkově příšerná scénáristická skladba
Krakonoš
Krakonoš
6 101 bodů
3
Megalopolis měl působit jako velkolepý projekt s ambiciózními myšlenkami, ale výsledný dojem dopadl o poznání hůř. Snímek se snaží kombinovat politické intriky, futuristické prvky a osobní dramata, ale jako celek působí překombinovaně a nesourodě. Některé scény jsou sice vizuálně působivé, ale pořád je to strašně málo. Navzdory velkému potenciálu a hvězdnému obsazení je to zkrátka zklamání, od Coppoly jsem čekal mnohem více.
Tao Quit
Tao Quit
4 587 bodů
9
Na tento film jsem se velmi těšil a stál mě ban na ČSFD (jako prvnímu filmu za 14 let jsem mu dal předem hodnocení 5*, které si nyní rád obhájím).

Nejdřív jsem si říkal, že to bude špatný a ono to svým způsobem je. Je to jako kdyby se zde potkali starej Coppolla s Lynchem a Neilem Breenem. Ovšem žádným tím směrem to nejde na plno, což je škoda. Kdyby to bylo víc surrealistické, více new age nebo víc komorní, mohlo to mít tah na branku.

Protože hudba byla úplně epesní, dlouho jsem neslyšel takhle dobrou hudbu "on point" ve filmu. Herecké výkony super, ačkoliv tu herci místy neměli co hrát, nebo museli přehrávat. Režijně to bylo taky super, bavily mě efekty, bavilo mě, jak to bylo nahuštěné a jak si Coppolla vyhrával. Slabší stránkou je scénář, ale někdy u cirkusu (nebo kolosea nebo co to bylo), mě napadlo proč.

Coppolla to měl zkrátka v pí.. On se rozhodl si prostě natočit film, který by mu nikdo neschválil a způsobem jakým chce. Chtěl si to natočit po svým a bavit se, což čtu jako takový dopis na rozloučenou filmu jako takovému. On se tím bavil a když jsem na tu hru přistoupil, bavil jsem se i já. Párkrát jsem se smál, kde jsem neměl, ale proč ne, to jsou ty Neil Breenovské momenty. Chvílemi to byl cringe, ALE.. už dlouho uvažuju nad tím, že pokud je autor 100% svůj, tak se cringi nevyhne. Abyste dělali umění zcela podle sebe, chtě nechtě se ztrapníte.

A tady to bylo chvílema roztomile senilně naivní. A co ještě oceňuju je, že je příběh tak přímočarý a ryze pozitivní. Je to vize toho, co by si Coppolla přál, aby bylo se světem po jeho smrti. Jsou to jednoduché myšlenky, ale podané jednoduše a to prostě stačí. Nevynalézal zde kolo. Řekl to, co chtěl před smrtí a to oceňuju taky. V tom filmu je ryze pozitivní přesah a to se dnes taky nevidí.

Nedivím se, že studia nebudou chtít, aby se točili takový autorský filmy, protože by se vyšachovaly z celého procesu, ale Coppolla si to natočil podle sebe i tak a je to jedinečný zážitek, kterých už dnes tolik nenajdeme. Tam, kde jsou filmy prázdné a umělé fungující pouze jako forma bez obsahu, tam Coppolla dodal naprosto perfektní uměleckou formu s pokulhávajícím obahem, který je ale v jádru ryze pozitivní. Byť možná naivní a cringe, ale férový a správný.


Dodatečné informace

Původní název:
Megalopolis (více)
  • USA Megalopolis
  • USA Megalópolis
  • USA Megalopolisz
  • USA Мегалополис
  • USA Мегалополіс
Premiéra v ČR:
17. 12. 2024
Distributor:
Film Europe
Země původu:
USA
Přístupnost:
15+
Rozpočet:
120 mil. USD
Tržby:
13,74 mil. USD (celosvětově)
Čeština:
Megalopolis je dostupný s českými titulky
Ocenění:
Žádná ocenění

Podobné


Megalopolis: náročný vývoj

Nápad připodobnit možnou budoucnost USA k pádu Římské republiky dostal Francis Ford Coppola poprvé ve druhé polovině 70. let. Na samotném scénáři pak začal pracovat v letech 80. Od té doby sháněl studio, které by bylo schopno jeho megalomanskou vizi zafinancovat, scénář až dvěstěkrát přepsal a několikrát přeobsadil.
Vzhledem k finančním neúspěchům jeho pozdějších snímků však nikdo nebyl ochoten podstoupit takové riziko. Nakonec se tak režisér rozhodl do projektu vložit své vlastní peníze, přes 120 milionů dolarů, které z velké části vydělal vinařským byznysem a prodejem nemovitostí.
Ani po začátku natáčení neprobíhalo vše bez problémů. Projekt začali opouštět důležití členové štábu, včetně skoro celého týmu vizuálních efektů či vedoucího výpravy. Francis Ford Coppola údajně na place až příliš experimentoval, nutil herce do dlouhých improvizací a přímo na místě přepisoval scénář. V médiích se navíc objevilo obvinění ze sexuálního obtěžování členek komparzu, které měl líbat na nutit je sedět mu na klíně.

Megalopolis: velkolepý propadák

Po letech očekávání se film Megalopolis konečně představil na filmovém festivalu v Cannes v roce 2024, ale jeho přijetí bylo smíšené. Menší část kritické obce ho vnímala jako vizionářské dílo, většina však film označovala za nesoudné velikášství, vizuální kýč a směšně vyznívající patetické filozofování.
Příliš nepomohla ani marketingová kampaň v rámci níž se objevil trailer, který citoval nepříznivé recenze na režisérovy klasiky jako Apokalypsa či Drákula a naznačoval, že Francis Ford Coppola je kritikou tradičně nepochopený vizionář. Jak se však ukázalo, citáty použité v traileru byly vymyšlené.
K začátku října 2024 vydělal film Megalopolis v kinech přes 8 milionů dolarů. S rozpočtem více než 120 millionů dolarů se tak zařadil mezi největší filmové propadáky historie.

Megalopolis: příběh

/SPOILER/
V alternativní verzi Spojených států ovládá město Nový Řím (variaci na New York) dekadentní patricijská elita, zatímco běžní občané musejí čelit řadě sociálních problémů. Architekt Cesar Catilina (Adam Driver), který vynalezl materiál Megalon a má schopnost zastavit čas, se snaží vybudovat utopii zvanou Megalopolis. Navzdory svému úspěchu trpí pocitem viny za zmizení své manželky. Kvůli obavám, že kvůli jeho workoholismu spáchala sebevraždu, propadne alkoholismu. Starosta Franklyn Cicero (Giancarlo Esposito) ho dříve neúspěšně obvinil z manželčiny vraždy. Cesar se zamiluje do Ciceroovy dcery Julie, (Nathalie Emmanuel) která se ukáže být jedinou osobou schopnou se pohybovat i ve chvíli, kdy Cesar zastaví čas.
Cesar a Cicero veřejně představí různé vize pro budoucnost města – zatímco Cicero navrhuje kasino, které by městu přineslo okamžitý zisk, Cesar představuje svou utopickou Megalopolis. Po svatební oslavě Cesarovy bývalé milenky Wow a jeho strýce, nejbohatšího muže planety, Hamiltona Crassa III. (Jon Voight), nechá Cicero zatknout Cesara za obvinění ze sexuálního styku s popovou hvězdou Vestou (Grace VanderWall). Po důkazu, že Vesta lhala o svém věku a ve skutečnosti není nezletilá, je však Cesar propuštěn. Když havaruje sovětská družice a zničí část města, Cesar má příležitost k tomu, aby na troskách Nového Říma začal budovat svou utopii.
Zatímco Cesar staví Megalopolis, jeho oponenti v čele s Ciceroovým synovcem Clodiem Pulcherem (Shia LaBeouf) se snaží jeho projekt sabotovat. Clodio je populistický politik, který se pokouší živořící běžné občany obrátit pro elitám města. Po několika intrikách, včetně pokusu o atentát, dokončí Cesar s pomocí Cicera, jenž vidí v Clodiovi hrozbu, a finanční podpory svého strýce Crassa, výstavbu města. Pulcher je nakonec poražen a Cesar získává podporu obyvatelstva pro svou utopickou vizi. Na konci filmu Cesar opět zastaví čas, ale jediný, kdo se ještě může hýbat, je jeho dcera Sunny Hope, symbol nové generace a naděje pro budoucnost Megalopolis.
/KONEC SPOILERU/
Podívejte se na další skvělé filmy v žebříčku nejlepších filmů roku 2024, nejlepší drama a nebo sci-fi filmů, kde bude Megalopolis zápasit o dobré umístění.

Powered byJustWatch

  • Několik ikonických newyorských pamětihodností, na které film odkazuje, je ve skutečnosti zrcadlově převzato nebo přeneseno ze svých skutečných protějšků. Socha Svobody je zobrazena s pochodní v levé ruce a restaurace Nedick's v historické Madison Square Garden je ve filmu zobrazena na opačné straně vchodu.
  • Jedná se o první sci-fi film Francise Forda Coppoly, kromě toho, že přidal nové záběry do filmu Nebo zhyne (1959) a podílel se bez nároku na honorář na filmu Supernova (2000).
  • Shia LaBeouf a Jon Voight spolu dříve hráli ve filmech Díry (2003) a Transformers (2007).