Filip Renč

Český režisér Filip Renč se narodil 17. srpna 1965 v Praze. Pochází z umělecky založené rodiny, jeho otec Ivan vystudoval kameru na FAMU a natočil trezorový film Hlídač (1970), načež se soustředil na tvorbu dětských animovaných seriálu a psaní knih pro mládež. Jeho první zkušenost s rodinným filmem Družina černého pera (1973), kde si zahrál dětskou roli. Posléze se stal hojně obsazovaným dětským hercem a jak sám říkal, přinášel markantní částky do rodinného rozpočtu. Napříč 70. a 80. lety ztvárnil více než 35 rolí v celovečerních a televizních filmech. Zmínit můžeme dětskou podobu Julia Fučíka v nechvalně proslulém propagandistickém filmu Julek (1979), dospívajícího mladíka zmítaného atmosférou okupace v dramatu Papilio (1986) či roli v komediálně laděném televizním hororu Strašidlo cantervillské (1989). Po absolvování střední školy se pro bohaté zkušenosti před kamerou a lásku ke kinematografii rozhodl nastoupit ke studiu dokumentární tvorby pražské FAMU. V rámci školních cvičení realizoval krátkometrážní Zapadákov (1987), pohled na fanouškovskou základnu hudebníka Miro Žbirky Fanstory (1987), pitoreskní portrét pozoruhodné Hraběnky opředené řadou mýtů Srdíčko (1988) a groteskní výpravu mapující Loď do Bombaje (1989). Již v jeho tvorbě dokumentů však byla silně patrná inklinace k hrané tvorbě a pod hlavičkou Zlínských ateliérů mohl natočit celovečerní hraný debut, kvůli čemuž pozastavil studium, které po natáčení dokončil. Oním debutem se stal nesvázaný psychologický thriller Requiem pro panenku (1991), v jehož centru stojí do ústavu pro mentálně choré administrativním omylem poslaná hrdinka. Sám Renč kvůli produkční časové tísni ztvárnil jednu z důležitých postav. Na snímek přišlo nečekaných 450 tisíc diváků a způsobil tuzemskou senzaci. Na další celovečerní film čekal 4 roky a mezi tím se etabloval jako jeden z předních tvůrců reklam a videoklipů. Roku 1995 natočil stylisticky odvážný thriller Válka barev, který atmosférou odkazuje k dílům Michelangela Antonioniho. Navázal dynamicky plynoucím dramatem České televize na pomezí hraného a dokumentárního filmu Polojasno (1999), ve kterém sleduje události sametové revoluce. Žánrově rozmanitý rozptyl potvrdil dnes již kultovním muzikálem Rebelové (2001), kde se skrze maturující studenty a uprchlivší vojáky navrací do léta roku 1968. Písně se skládají z hitů populární hudby té doby, jež jsou kombinované s pestře barevnou a stylizovanou mizanscénou. Snímek navštívilo přes 400 tisíc diváků a o 20 let později jej Renč zinscenoval na prknech Hudebního divadla Karlín. Mimo to na divadelních prknech režíroval legendárního Draculu, Golema, Mefista či Kleopatru, čímž se zařadil mezi přední muzikálové tvůrce. Komerční úspěch producentům opět přinesl diváckou komedií Román pro ženy (2006), jejíž návštěvnost čítala přes 550 tisíc. Dobrodružný žánr okusil akčně laděným thrillerem Na vlastní nebezpečí (2007), který zasadil do exotického prostředí. Pro Českou televizi natočil seriál s nenavazujícími díly Vetřelci a lovci (2009 - 2012), v němž dle scénáře Josefa Klímy nahlíží na takzvané kriminální parazity. V roce 2008 převyprávěl známou literární předlohu Hlídač č. 47, která se dříve dočkala již dvou filmových zpracování ve 30. a 50. letech. Hutný psychologický snímek s ponurou estetikou sám Renč označil za jeho nejoblíbenější. Na obrazovky České televize přinesl ostře sledované pokračování Sanitka 2 (2013), kde volně navazuje na osudy postav původního seriálu z roku 1984. Za zmínku stojí jeho virální série reklamních spotu Nemyslíš - zaplatíš!, varující před nebezpečím za volantem, či videa pro prezidentskou kampaň Miloše Zemana. Obojí vzbudilo společenskou diskuzi a kontroverzi. Ta se s jeho osobou pojí i kvůli nákladnému výpravnému projektu Lída Baarová (2016), kde vzbudila pozdvih nadstandardně velká dotace Státního fondu kinematografie. Filmová biografie prvorepublikové herečky se dočkala návštěvy přes 400 tisíc jednotlivců. K divácké komedii se navrátil o dva roky později filmem Zoufalé ženy dělají zoufalé věci (2018) a k žánru krimi zase seriálem Hlava Medúzy (2021). Pro TV Prima pak realizoval pilotní díl atypické hororové minisérie Ďáblovo rogalo (2023).