Příteli chvátej, SOS, ať je Michael Bay i zítra, čím je dnes

Ambulance možná chtěla být jakýmsi návratem do 90. let. Její námět zapadá do linie, jakou představovala třeba Nebezpečná rychlost (1994) s Keanu Reevesem a Sandrou Bullock. Nějaké vozidlo se nezadržitelně řítí vpřed a všichni mu musí z cesty. Naposledy se to povedlo třeba Tonymu Scottovi s jeho thrillerem Nezastavitelný (2010) o vlaku vezoucím toxický odpad.

K tomu, aby takový film základně fungoval, potřebuje co nejsrozumitelnější zápletku s dobře definovaným deadlinem (co a kdy je třeba stihnout), jasně rozdělené strany dobra a zla (kdy víme, kam směřovat sympatie) a hodí se i přehledný střih, aby nás nebolely oči. Ambulanci se zázračně daří nenaplnit nic z toho.

Hlavními hrdiny jsou dva bankovní lupiči, nevlastní bratři, bohatý běloch a chudý černoch. Ten bohatý a bílý je hlava celé akce, ten chudý a černý se k celému podniku přifaří náhodou na poslední chvíli, doslova, když se za bráškou staví po letech na kafíčko. Hele, pár flashbacků z dětství, ale jinak není čas na vykecávání, dobře, že jsi tady, bez tebe bych to nezvládl, i když jsem to jinak plánoval dlouho předem a všechno vypočítal na sekundy. Při vyloupení banky je zbytek bandy postřílen a bráchové musí unést sanitku, která převáží policistu, jehož předtím postřelili.

Už tady je ale jasné, že doslovný deadline bude natahovaný nekonečně – přestože policistovi zbývají minuty, v sanitce ho vláčejí někdy po první půlhodině dalších asi sto minut filmového času. Drsná latinoamerická zdravotnice vzadu v sanitce naštěstí zvládá policistu neustále „nahazovat zpět“, a ve chvíli, kdy mu exploduje slezina (což je opět myšleno doslova), zastaví krvácení skřipcem z vlasů. Aspoň si uvědomíme, jaká je to sexy modelka, když jí vlají lokny.

Celou dobu není definováno, čeho vlastně bratři chtějí dosáhnout. Jak by se jim ve chvíli, kdy je sleduje kordon policejních vozů a helikoptéry, mohlo podařit uniknout a jak by si mohli užívat peněz, když jejich obličeje a jména byly dávno identifikovány? Nejsme v Texasu v 60. letech, ale v současné městské zástavbě. Sanitku sledují satelity, termokamery a napíchnuty jsou snad všechny mobily, které má kdo u sebe.

S dobrem a zlem to je ještě horší. Jake Gyllenhaal hraje psychopata, který vychodil policejní školu, aby znal všechny policejní postupy, zásadně ale nikoho nezabíjí a jen blafuje. Yahya Abdul-Mateen II je zase bývalý voják, který jen potřebuje peníze na léčbu svého nemocného synka. Jinak toto dobračisko ale postřelilo onoho policistu a v průběhu filmu zabije ještě dost jiných lidí. I kdybychom čirou náhodou emočně skočili na kýčovitý motiv s nemocným miminkem, těžko budeme postavu nedobrovolného lupiče považovat za sympaťáka, jemuž přejeme, ať mu to vyjde, protože mu to jaksi z principu vyjít nemůže, když neustále porušuje další a další zákony.

Do toho se zamotá několik policejních operativců a vyjednavačů a taky mexický kartel, pro nějž onen viditelně zápornější bratr pracuje. A kartel je tu hlavně proto, aby víc lidí mělo auta a zbraně a víc toho vybuchovalo. Protože, uznejte sami, s jednou sanitkou tolik parády a nepořádku nenaděláte. A Michael Bay musí dokazovat, že je Michael Bay, takže toho musí vybuchnout hodně, jiskry musejí létat, sklo se sypat, barely s vodou se rozstřikovat, stánky s ovocem musejí obsahovat co nejvíce melounů, nevinní kolemjdoucí musejí hromadně uskakovat (a přežívat), musí tu být prdící pes, žena zírající do modrých monitorů (ta tam musí být vždy), vlající americká vlajka a spousty lensflars (záblesků světel do kamery), záběrů z podhledu a otáčení kamery kolem postav. Prostě typický kolotoč klišé a atrakcí, u nichž si připadáte, že za chvíli dostanete epileptický záchvat nebo se vám bude chtít blinkat, případně obojí.

Všemožné porušování zákonů, včetně přírodních, se neustále omlouvá sofistikovanou hatmatilkou profesionálů – takže to chvílemi i působí, že takto se dá operovat v sanitce bez chirurgických nástrojů nebo že takto se dnes nahánějí zločinci na silnicích. Chybí tomu zkrátka přiznaná nablblost Kobry 11, která nepředstírá realismus.

Bayův hyperrealismus zdůrazňující hrubé i naleštěné textury a jakékoli poletující drobné částečky špíny, krve a tělesných orgánů, stojí na tom, že se bere ukrutně vážně, je plný patosu a jen drobounkého zlehčování, asi jako když na vás herci pomrkávají v pornu, že se opravdu bude spravovat ucpané potrubí. Scenáristovi Chrisi Fedakovi nicméně došlo, že už nemůže pojímat postavy tak machisticky, jako tomu bylo v Bayových filmech dřív. Proto se tu dokonce výslovně zmiňují Mizerové a Skála a řekne se, že takto už se dnes chovat a vyjadřovat nelze a že pojem The Rock pro dnešní generace neznamená nejlepší akční film 90. let, ale jméno herce. V policejním týmu se vyskytuje žena etnické menšiny, co je pěkně od rány, a agent FBI je gay, který chodí na psychoterapie se svým partnerem. Dokonce ani nejsou moc zesměšňováni jako černoši, ale nebojte, i tady jeden komický nechybí.

Rovněž nemizí Bayovské fetišizování aut a peněz. V tomto světě platí, že není rozdíl mezi založením a vyloupením banky, pokaždé je to krádež a pokaždé si peníze ti, co je uzmou, zaslouží. To, že si pouhých pár hodin po zhlédnutí nelze vzpomenout, o čem film byl (což se mi děje právě teď při psaní recenze), neznamená, že svou dravostí a neurvalostí nenese žádné poselství.

Bayovy filmy obecně mívají silné téma, bez ohledu na to, jak prvoplánově ho pojímají. Vězeňská Skála byla postavená na silných morálních dilematech, Armageddon byl o osudu celého lidstva, Pearl Harbor o jedné z nejdůležitějších událostí druhé světové války, Ostrov o problémech klonování, jež nám přinese budoucnost. I k těm hloupým dětinským hračkářským Transformers byla vymyšlena složitá mytologie.

Ambulance je ale podobně prázdná jako Mizerové. Má to být film just for fun, jenomže problémy postav tomu neodpovídají, pouze styl. V jádru zápletky je něco velmi komplexního, neřešitelné dilema, jak se zachovat správně. Ale nakonec to z filmu nevyznívá. Něco nám dojde, když zjistíme, že námět byl odkoukaný od staršího dánského filmu z roku 2005 Ambulancen, který ovšem hrdiny líčil spíše jako nešiky, co chtěli peníze pro svou společnou mámu, a rozpočet odpovídal televizní produkci.

V americké verzi se přimýšlejí další a další motivy, aby měřítko akce mohlo růst, což ale ubíjí původní příběh. Jak už kdosi napsal o předchozím, zhola zbytečném a vyprázdněném Bayově film Underground 6, který je k vidění pouze na Netflixu, jedná se o kinematografický ekvivalent záchvatu migrény. Autor vám prostě potřebuje dokázat, že vás ze všech střihů, záblesků a ruchů bude bolet hlava, že vás přehltí a ubije.

Je nutné přiznat, že takto okázale netočí nejspíš nikdo. I pouhé „ustavující záběry“ mají u Baye podobu dronu střemhlav padajícího z nebes na chodník či silnici, snad jako metafora problémů dopadajících na postavy shůry. Ano, nikdo by nedokázal natočit nic podobného. Ani kdybyste Filipu Renčovi na Sanitku 3 dali rozpočet Kanceláře prezidenta republiky za celou pětiletku. Většině padesátníků s krizí středního věku stačí založit si Instagram a postovat tam fotky z dovolené v Karibiku. Ale Michael si zase musel natočit film. Lze jen toužebně vyhlížet chvíli, kdy mu ke štěstí bude stačit už jen ten Instagram.