Životopisný film o Lídě Baarové se začne natáčet již v březnu

Autoři chystaného snímku mají velké cíle, rádi by kromě České a Slovenské republiky oslovili diváky německy mluvících zemí (Německo, Rakousko). Téma si o to samo říká. Lída Baarová v Německu ještě před vypuknutím 2. světové války natáčela. Kontroverzi si zajistila i díky stykům s šéfem nacistické propagandy Josephem Goebbelsem. V roce 1948 Baarová emigrovala do Rakouska, kde v roce 2000 také zemřela. I z toho důvodu vzniknou dvě jazykové verze filmu - česká a německá.

Na scénáři pracoval Ivan Hubač s režisérem Filipem Renčem 14 let. Ten dle vyjádření pro ČTK v natáčení nevěřil. "Je pro mě až neuvěřitelné, že po všech problémech, které nás se scenáristou Ivanem Hubačem pronásledovaly, dojde k realizaci." Natáčení je naplánováno na 45 dní s tím, že bude probíhat v Praze, Brně a ve Francii. Maketa berlínského studia Babelsberg, v němž Baarová točila, bude pro potřeby filmu postavena v pražských barrandovských ateliérech.

Mezi roky 1936-1939 Lída Baarová v berlínských ateliérech natáčela. Odtud se znala s nacistickým ministrem propagandy Goebbelsem, který se do herečky zamiloval, dokonce se chtěl nechat rozvést se svou právoplatnou manželkou. Nakonec zakročil Adolf Hitler a Lída Baarová z Německa v roce 1939 odešla. Ve filmu si Goebbelse zahraje Karl Markovics. Po roli v Ďáblově dílně (2007), kde ztvárnil židovského vězně z koncentračního tábora s talentem pro padělání peněz, se tak dostává na zcela opačnou stranu.

Případ herečky Lídy Baarové rozdělil nejen dobovou československou společnost, která ji za styky s Goebbelsem odsoudila (herečka byla po válce vyšetřována a vězněna za údajnou kolaboraci a roku 1948 emigrovala do Rakouska). V listopadu loňského roku totiž došlo k neshodám uvnitř Rady státního fondu kinematografie. Společnost NoGup, která na film o Baarové zažádala o grant, dostala příspěvek ve výši 15 milionů korun. Pět členů rady s výší přidělené sumy a způsobem hlasování nesouhlasilo a od rozhodnutí se distancovalo.

Lída Baarová hrála ve filmu italského režiséra Federica Felliniho Darmošlapové (1953)? V době natáčení byla herečka s rakouským pasem o šest let starší, zkušenější a slavnější než budoucí ikona italského neorealismu. Fellini do svých filmů s oblibou obsazoval krásné ženy, ale zakazoval jim líčení. To přivedlo Baarovou k pláči.