Film Filipa Renče vznikne, jen když se bude líbit neonacistům!

Tolik diskutovaný snímek s pracovním názvem Lída Baarová vyprávějící o nelehkém osudu prvorepublikové herečky, která podlehla svodům (nebo svedla podle) nacistického ministra propagandy Josepha Goebbelse a po válce to měla zatraceně těžké, se zřejmě nikdy nenatočí.

Zmíněná hackerská skupina začala postupně zveřejňovat korespondenci všech členů Rady fondu a to v jeho dosavadní historii. Z dosud zveřejněných úryvků je zřejmé, že korupční praktiky se nevyhnuly ani resortu, kde to jinak moc „nevynáší“. Pokud bude třeba, Hells-Gőbells jsou „připraveni úryvky jednotlivých skládaček doplnit tak detailně, že prokáží, jak zkorumpovaný systém v české polistopadové kinematografii vládne“. Na seznamu lidí, kteří by se měli obávat hněvu kolegů, ale i diváků, jsou skutečně velká esa.

Hackerské skupině vadí, že ve filmu Lída Baarová by měl být Joseph (jak mu důvěrně v mailu zaslaném na Ministerstvo kultury říkají) vykreslen jako nacistický metrosexuál. Scénář prý zesměšňuje a ironizuje největší přednosti Hitlerova přítele – cynismus, antisemitismus, pomstychtivost a neschopnost soucitu. A to je pro neonacistickou skupinu nepřijatelné – buď bude scénář v tomto smyslu upravený, nebo vůbec nevznikne. Při realizaci dosavadní verze si členové Rady, produkční společnost vyrábějící film i samotný režisér Filip Renč ponesou „fatální následky“.

Státní rada reagovala velmi rychle a překvapivě anulovala své prosincové rozhodnutí. Zrušila patnáctimilónovou dotaci pro Renčův film. Sám režisér se zatím nevyjádřil a snaží se zjistit, co konkrétního na něho ti „němčouři“ mají. Nicméně je připravený k možným změnám ve scénáři.

Tady končí mystifikace a, bohužel, také legrace. Tato hypotetická situace by měla naznačit a varovat, že hackerové se už dlouho drží hesla "nemusí pršet, jen když kape". A v útocích tohoto typu, bude-li kapat dostatečně dlouho, může podoba demokracie, jak jsme ji doposud znali, doznat výrazných deformací.

To, že společnost Sony ustoupila hackerům a odvolala premiéru komedie Interview (2014) je svým způsobem precedens. Dá se pochopit, že se vyjednává s těmi, kdo drží rukojmí, s těmi, co drží spoušť na knoflíku, který má odpálit časovanou nálož, ale causa Sony nemá žádná rukojmí, žádnou bezprostřední hrozbu, žádné knoflíky a časovače. Jde jen o zbytečný ústupek a velké píárko jednomu z nejznámějších diktátorů světa Kim Čong-unovi. Kdoví, možná, že právě to bylo cílem a Sony to hackerské skupině Guardians of Peace spolkla i s navijákem.