Demi Moore

Devadesátky byly nejen v kinematografii divoké, všehoschopné a také pořádně žhavé. Své by mohla vyprávět dnes jednašedesátiletá Demi Moore, která se zásluhou kontroverzní role v erotické thrilleru Striptýz (Striptease) stala jednou ze sexuálně nejvykořisťovanějších hereček té doby. Publikum záhy zapomnělo na něžnou protagonistku v romantickém dojáku Duch a Moore se zapsala jako vyzývavá pokušitelka také v dramatech Neslušný návrh a Skandální odhalení, potažmo díky těhotenskému aktu na obálce Vanity Fair ze srpna 1991. Ve Striptýzu předvedla dosud nejodvážnější hanbaté pózy a finanční i kritický propadák z ranku Showgirls ji ocejchoval jako lascivní propagátorku vlastních sexy křivek, což herečka po letech vyvrací a osvětluje v rozhovoru pro Variety.

Jsou filmy, o nichž festivalové publikum nepřestane hovořit dlouhá léta. V Cannes a v Karlových Varech si letos nejpikantnější pověst vysloužila hororová koprodukce USA, Francie a Velké Británie Substance, v níž se Demi Moore mění na mladší a ve světě fyzické exploatace tedy zákonitě přitažlivější Margaret Qualley. Šílený „body-horor“ s groteskními satirickými prvky zvládá současně znechutit i rozesmát, přičemž nová zveřejněná upoutávka dobře vystihuje jeho agresivní a esteticky nezaměnitelnou formu. Nestačí-li vám před podzimní premiérou v kinech níže přiložená recenze, minutové video vám bez zbytečných spoilerů dorýsuje specifický půvab téhle žánrové hříčky.

Když režisér skandálního, ale nesmírně chváleného Základního instinktu (Basic Instinct) Paul Verhoeven připravoval v polovině 90. let další odvážný film s erotickou náplní s názvem Showgirls, o hlavní roli stály snad všechny aspirující herečky Hollywoodu. Elitní striptérku v nočním lasvegaském klubu nakonec ztvárnila tehdy třiadvacetiletá Elizabeth Berkley, která měla jít ve stopách Sharon Stone. Místo toho obdržela hned dvě výsměšné anticeny, čelila nespravedlivé šikaně průmyslu a sledovala, jak její průlomový projekt tratí peníze a řadí se k nejhůře přijatým počinům dekády. To se ale po třech dekádách změnilo a Berkley vystoupila v muzeu filmové Akademie s ovacemi a smířlivým proslovem.

Manželka Bruce Willise Emma Heming v rozhovoru pro Today show na stanici NBC zveřejnila pár detailů ohledně zdravotního stavu slavného herce. Leckoho jistě překvapí, že podle jejích slov je „těžko říct“, zdali si osmašedesátiletý Willis vůbec uvědomuje, že trpí frontotemporální demencí, degenerativním onemocněním mozku podobným Alzheimerově chorobě.

Od 80. let minulého století se každoročně udělují anticeny Zlaté maliny, podle tradice vždy v předvečer prestižních Oscarů. Zlaté maliny loni oslavily své 40. výročí, a jakkoli nejde o ceny, jimž by filmová obec přikládala velkou váhu, fanoušci a fanynky filmů jejich nominace každoročně se zvědavostí vyhlížejí. Ani letos tomu nebude jinak.

Willisova rodina uvedla, že trpí afázií, tedy nemocí, kterou provází ztráta nebo porucha řeči způsobená porušením řečových oblastí mozku. Vzniká jako následek úrazů hlavy, krvácení do mozku, nádorů, degenerativních či zánětlivých onemocnění nebo intoxikace. Není tedy vyloučené, že se na Willisově stavu podepsalo nějaké natáčení.

Antiutopická budoucnost nemusí vždy znamenat totalitní svět za betonovými zdmi. Tvůrci seriálu Brave New World přetvořili námět satirického románu z první poloviny minulého století do modernějšího poselství.

Jak se herec jeho formátu dostal z hollywoodských blockbusterů do laciných béček?

Comedy Central Roast je dost netradiční komediální televizní pořad - sejde se v něm skupinka celebrit a jeden hlavní čestný host, ze kterého si všichni dělají legraci (a aby to bylo aspoň trochu vyvážené, zároveň i ze sebe navzájem). Jdou do toho bez servítek a často je humor hodně za hranou... je vlastně celkem zázrak, že se zatím nikdo v show nepopral a všichni nakonec "grilovaní" ustáli.