Seriál Brave New World ukazuje antiutopii v nezvyklém kabátku. Nečekejte násilnou totalitu, ale řadu orgií a drogových raušů

Konec civilizace neboli Překrásný nový svět (v originále Brave New World) je sci-fi román anglického autora Aldouse Huxleyho. Kniha vyšla poprvé v roce 1932, tedy téměř o dvacet let dříve než Orwellovo 1984. Žánr antiutopie je opakem utopie čili vizualizace mírového, ideálního světa. Jeden z těch specifických rysů antiutopie je, že je zde lidstvo utlačováno nastaveným politickým systémem, ať už násilnou cestou či „mírovou“, jak je tomu například právě u Konce civilizace.

V době, kdy Huxley knihu vydal, byl již vyprofilovaným spisovatelem, jenž měl na svém kontě připsané čtyři satirické tituly. Konec civilizace je jeho pátým románem v řadě, ovšem prvním pojednávajícím o antiutopickém tématu. Přesto, že se děj odehrává v budoucnosti, tak nese zcela viditelné inspirace počátkem dvacátého století. Průmyslová revoluce tehdy přinesla velké změny, společně s ní i sériová výroba, která zrychlila, ale také zlevnila proces výroby a rozvinula tak světový obchod. Též první světová válka a říjnová revoluce v Rusku ovlivnila celé světové dění. Huxley se inspirací touto dobou zrovna dvakrát netají, poněvadž své hlavní postavy pojmenovává na základě jejích významných osobností.

Je tady například ženská hrdinka Lenina Crownová, jejíž jméno je odvozeno od ruského revolucionáře Vladimíra Iljiče Lenina a Bernard Marx, který nese jména rovnou dvou socialistických myslitelů, George Bernarda Shawa a německého teoretika komunismu Karla Marxe. Huxley vytvořil dílo, jež nese myšlenku obecné obavy o ztrátě individuality v technologicky vyspělém světě budoucnosti. Děj románu se odehrává v Londýně v roce 2540, kde se projevují vlivy pokroku a reprodukční medicíny a jejich dopad na společnost. Autor ji poté označuje jako lidstvo, jež uměle zvyšuje svou spokojenost za cenu ztráty vlastních citů a emocí.

V Huxleyho společnosti neexistuje role otce ani matky. Tato slova jsou zde považována za hanlivá. Každý jedinec je ještě před umělým narozením geneticky upravován a je mu přidělena role, podle níž je následně předepsán jeho osobní vývoj. Lidstvo v příběhu se zde dělí na vedoucí alfy, bety, jež slouží jako sexuální prostředky, mají dobrou práci a poměrně klidný a spokojený život a poté jsou tu sloužící gamy a epsiloni, čili kloni, kteří pracují jen jako úklidové čety. V tomto civilizovaném fiktivním světě jsou všichni naprogramovaní tak, aby si svou roli užívali a oddávali se sexuálním potěšením, to vše ovšem bez možnosti skutečné lidské náklonnosti jednoho ke druhému. Projevem společenského otupování a diktatury, je zde genetické programování. Vše je podtrhováno drogou jménem soma, jež zde slouží jako jakási jistota, tlumící jakékoli negativní lidské reakce, které program nezvládl zcela podchytit.

Tvůrci seriálu Brave New World si z románu vzali jen jeho základní myšlenku a příběh knižní předloze odpovídá pouze přibližně. Zatímco je kniha pojata spíše popisnější formou, seriál se mnohem více soustředí na dějovost a vývoj postav. Příběh začíná v Novém Londýně, kde nejistá alfa Bernard Marx (Harry Floyd) kárá Leninu (Jessica Brown Findlay) za to, že měla již několikrát po sobě stejného sexuálního partnera, což je v jejich společnosti zcela nepřijatelné. Tento fiktivní budoucí svět je totiž digitalizovaný a lidé jsou „hlídáni“ speciální kontaktní čočkou, jež umožňuje získávat informace o libovolném člověku, a dokonce se i napojit na jeho vidění. To poté dokáže všechny vzpomínky jejího nositele uchovávat v systémové paměti. Lenina s Bernardem jsou ale zanedlouho svědky skutečné katastrofy v tzv. Savage lands, neboli Zemi divochů, která navždy změní jejich vnímání jejich jinak dokonalého světa. Země divochů je Huxleyho moderní společností považována za atrakci, sjíždějí se tam pro pobavení a za poznáním – připomíná to návštěvu muzea. Bernard s Leninou ale nemají zprvu ani zdání o tom, že sem byli vyšším vedením sesláni ze zcela jiného důvodu než za na dovolenou. Setkají se zde mimo jiné s monogamií a s „divochem“ Johnem (Alden Ehrenreich) a jeho matkou Lindou (Demi Moore). Společně jsou nuceni ze Savage Lands uniknout, aniž by tušili, jakou změnu do života civilizovaných dokáže přinést jeden divoch.

Seriál přináší zase naprosto jiný náhled na totalitu, než na jaký jsme zvyklý. V jiných anti-utopických dílech, například v těch literárních, je na diktaturu nahlíženo zcela agresivní a násilnou formou. Například je tomu tak v proslule známém románu 1984 od George Orwella, Pán much od Williama Goldinga, Proces od Franze Kafky a z filmové tvorby bych mohla zmínit například Metropolis, THX 1138, Brazil nebo Equilibrium.

Brave New World je naopak ukázkou světa bez vražd, bolesti a emocí. Veškerá společnost je zde formována zcela nenásilnou cestou a vše by tak mohlo v poklidu zůstat a fungovat i nadále, nebýt jediného „viru“ uvnitř systému. V tomto by se dal příběhem lehce přirovnat k dalšímu významnému románu, tentokrát 451 stupňům Fahrenheita od Raye Bradburyho, kde lidstvo nečte knihy a je otupělé k tomu, aby vnímalo, že žije omezeně.

Vizuální zpracování tohoto digitálního světa je velmi originální a svým způsobem i zábavné. Tvůrci nám dali náhled zase do zcela nového universa, ve kterém neexistuje soukromí a ani loajalita. Lidé po smrti svých druhů netruchlí a ani se o ně nezajímají – v tomto rádoby dokonalém světě totiž neexistuje nic než sexuální potěšení a droga soma. Když se podívám na dobu, v níž vznikala knižní předloha a srovnám ji s dnešní moderní společností, přijde mi, že pravděpodobnost k dosažení podobných cílů není zase tak nízká. Lidé se za poslední léta začali až příliš spoléhat na technologii, o to rychlejší změna nastala za poslední rok, kdy jsme se stali ještě více závislí na počítačích, mobilech, zábavě a prášcích na uklidnění. Kdo ví, kde bude lidstvo v roce 2540?

Celkový dojem tohoto devítidílného seriálu je doplněn o atraktivně vyhlížející protagonisty. Bernard Marx, poněkud do společnosti nezapadající alfa+, je poněkud výjimkou. Ten ovšem jako jediný vyzařuje jiný typ sympatií. Naopak postavy Leniny a „divocha“ Johna, jsou sice vizuálně velmi přitažlivé, ale co se charakteru týče, tak to už je poněkud jiné téma. Lenina je poněkud ambiciózní a zvídavá beta, jež se zcela viditelně nudí a jde vidět, že jí na životě něco schází. Její výlet do Země divochů, odstartuje jen řadu omluv, jež jí ospravedlňují k tomu, aby si konečně začala žít po svém – nehledě na to, jak to dokáže změnit život všech v jejím blízkém okolí. John, třicátník závislý na mamince, je naopak ukázka výbušného a nepříliš vzdělaného průměrného muže, neschopného se přizpůsobit a dost hloupého natolik, aby si nevšiml, že svým jednáním probouzí v lidech v jeho okolí agresivní sklony.

Užívat si můžete také pohled na futuristické prostředí, originálně designované kostýmy a masky, připomínající módu Hvězdných válek a Pátého elementu či Loganova utěku. Seriál sice představil tři protagonisty, je zde ale spousta vedlejších postav, například Henry Foster (v knižní předloze dlouhodobý milenec Leniny, tady jen povrchní floutek), matka Johna, přítelkyně Leniny Fanny Crowne, ředitel a mnoho dalších. Převládají zde davové scény, jež nám neustále připomínají tamější společnost a naprostou ztrátu soukromí. Celý děj je založený na tom, že se v tomto futuristickém světě všichni dělí o všechno a se všemi. Postavy prochází velkými změnami a osobnostními vývoji převážně ve scénách, kdy mají soukromí. Je to vždy jen v uzavřených prostorách, a dokonce ve chvíli, kdy si vyndají svou kontaktní čočku. Jakmile jsou součástí davu, jsou zároveň i součástí společnosti. Prostor pro svou individualitu pak dostávají jen v momentech absolutního soukromí, což ještě více posiluje hlavní myšlenku díla.

Jediné, co bych seriálu mohla vytknout, je délka jednotlivých epizod. Ty totiž mají něco málo přes čtyřicet pět minut, což by nebylo nijak špatné, kdyby byly do poslední minuty nabité dějem. Bohužel jsem měla občas pocit, že tvůrci vaří z vody a nevědí, čím jednotlivé díly naplnit. Soustředili se tak velmi často na popisování večerních zábav protagonistů a na ne zcela důležitá dramata mezi nimi. Seriál je ideální podívanou pro ty, kteří se nebojí nahlédnout do nové vize budoucnosti a zároveň nepohrdnou dávkou sci-fi a dramatu. Brave New World můžete od začátku tohoto měsíce sledovat i vy na vašem Netflixu.

Hodnocení: 80%