Anton Yelchin
Herec
Anton se narodil v tehdejším Leningradu. Jeho rodiče tvořili profesní pár krasobruslařů a na petrohradské scéně šlo o známá jména. Pro svůj židovský původ se však rodina už po generace setkávala se značnými represemi a po 15 letech snahy zajistit si kariéru Antonovi rodiče pochopili, že matička Rus se k nim bude vždycky chovat víc jako macecha.
Oni sami se měli materiálně pořád poměrně dobře díky své popularitě, nicméně nebyla žádná jistota, že se stejně podaří vykličkovat jejich dítěti. Že nemohou režimu věřit, věděli už od roku 1972, kdy nedostali povolení vycestovat na zimní Olympiádu, přestože se kvalifikovali. Když tedy bylo chlapci šest měsíců, v roce 1989, sebrali se a odstěhovali do Spojených států. Sami dostali azyl a živili se jako instruktoři krasobruslení. Antonův otec byl prvním trenérem pozdější velmi úspěšné americké krasobruslařky Sashy Cohen.
Malý Anton se však nezajímal ani tak o sport a krasobruslení mu moc nešlo. Zato mu už od dětství říkali, jaký to je krásný kluk s jasným potenciálem pro kameru. Herectví se tedy skutečně stalo jeho hlavním zájmem a nakonec nastoupil i na uměleckou školu. Mimo to miloval hraní na kytaru a fotografii.
Z Antona se stal dětský herec, před kamerou stál poprvé v roce 2000 ve svých jedenácti. Jeho vzestup byl ale pomalý a vydřený – následující roky se objevoval ve vedlejších televizních a filmových rolích, jen s pomalu rostoucí prominencí ve stopáži.
Prvním opravdu tučným zápisem pro něj byla role oběti v hvězdně obsazeném kriminálním dramatu Alpha Dog, kde měl naštěstí mnohem víc prostoru než ležet na zemi a dělat mrtvého. Příběh inspirovaný skutečnou událostí o vraždě patnáctiletého chlapce kladl velký nárok na to, abychom k Yelchinově postavě přilnuli a byli obzvlášť zdrceni jeho smrtí – a podle kritiky se Antonovi skutečně podařilo ukrást srdce publika. Otevřel si tak dveře do výraznějších rolí v nezávislých dramatech.
Mainstreamově průlomovým byl pro něj rol 2009, kdy se objevil hned ve dvou obřích blockbusterových restartech. Jednak ztvárnil ruského člena posádky Enterpreise Pavla Chechova v Abramsově Star Treku, a pak mladého Kylea Reese v Terminator Salvation. Tehdy se dvacetiletý Yelchin stal pevnou součástí showbusinessu, v tomto ohledu mu pomohl i krátký vztah s Kristen Stewart. Každopádně se s ním začalo počítat. Ve svých zbylých letech střídal mainstreamové a nezávislé role a rozhodně se nezdálo, že má nouzi o příležitosti.
18. června 2016 Anton nedorazil na zkoušku. Druhý den ho přátelé našli u něj doma, vklíněného mezi jeho jeep a garážové dveře. Yelchin chtěl před opuštění domova zkontrolovat došlou poštu, vystoupil z auta a špatně ho zajistil. Vozidlo se dalo do pohybu a smrtelně ho zranilo. Doktoři ho na místě prohlásili za mrtvého. Bylo mu 27 let.
Následující dvě sezóny se s ním ještě publikum mohlo setkávat, prakticky totiž již dokončil hned několik velkých i malých filmových rolí. Jeho největším posmrtným filmem byl třetí Star Trek, který byl věnován jemu a právě zesnulému Leonardi Nimoyovi. V roce 2018 mu na hřbitově v Californii, kde je pohřben, odhalili sochu za účasti mnoha velkých jmen filmu v čele s Jennifer Lawrence, Zoe Saldanou, Simonem Peggem, J. J. Abramsem, Emilem Hirschem, Demi Moore a Jonem Voightem.
Po jeho smrti vyšlo najevo, že Anton trpěl cystickou fibrózou, která vážně ovlivňovala jeho pohodlí. Jeho jménem byla v roce 2017 založena nadace věnující se lidem s touto nemocí.
Yelchinův skon jistě provokuje k „coby, kdyby“ přemítání. Je pravděpodobné, že by se pro herce jeho věku a charismatu našla nějaká pěkná role v nastávající komiksové éře, takže je dost dobře možné, že by se z Antona stala áčková hvězda Marvelu či DC. Nebo by zůstal věrný dramatičtějším rolím a mířil na oscarové nominace? Zdálo se, že má dokořán takřka všechny dveře. Kudy by se vydal, už se nedozvíme.
Jeho díly Star Treku si můžete pustit na SkyShowtime. Podívejte se i na žebříček nejlepších filmů této služby podle databáze Kinoboxu.
zdroje: Variety, The Hollywood Reporter, Wikipedia
