Lost Highway (1997)
5
Pokud s Lynchem začínáte, dejte si spíš Wild at Heart a pokud máte rádi, výrazné bizáry, tak si dejte spíš Eraserhead. Lost Highway (který řadím do trojice k Blue Velvet a Mulholland Drive) se může zdát nesmyslným a bezpředmětným podvodem na diváky, kteří Lynchovi leccos sežerou, ale poměrně funkční interpretaci si v něm přeci jen lze najít! Jasně, můžu si říci, že protagonista je celý film ve skutečnosti mrtvý, že jede po nekončící dálnici, která je očistcem, v němž neustále musí prožívat dva životy, ale to je příliš vágní a na nic to neodpovídá... Na youtube jsem ale našel interpretaci, která funguje "dostatečně":
Děj začíná příběhem nespokojeného a neuspokojeného saxofonisty Freda a jeho ženy, kteří dostávají kazety, v nichž je natáčen jejich dům a později i oni v noci, když spí. Policie s tím nic není schopna udělat, ale Fred prohlásí, že kameru nevlastní, protože si chce pamatovat věci takové, jaké se mu zdají - nikoli takové, jak se doopravdy staly. Rovněž v jedné scéně uvidíme, že protagonista není schopen sexuálně uspokojit svou ženu, což v něm vzbuzuje hněv a frustraci. Poté, co se v posteli nepředvede, tak v její tváři uvidí tvář jistého tajemného muže, který asi symbolizuje jeho resentiment. Později ho potká na nějaké party, kde současně prohlásí, že Dick Laurent je mrtvý, pak to vezme zpět a řekne, že ani neví, kdo Dick Laurent je a že ho nezná. Následně svou ženu rychle odvede z party a doma následně zabije. Divákovi je však tento akt násilí předložen skrze Freda dívající se na videokazetu, která zaznamenává útržek jeho běsnění. Pak už je jen přiveden do cely, kde by měl čekat na popravu, jenže v modré televizní záři padne k zemi, začne sebou třást a "změní" se na někoho jiného - na mladého automechanika Peta, který je vším, čím by Fred rád byl. Holky po něm letí, je mladší a mužnější, protože opravuje auta namísto vytrubování na saxofon. Následující den je bezradnou policií propuštěn, ale Fred se ve skutečnosti neproměnil. Pouze fantazíruje o jiném lepším životě, aby se nezhroutil z toho, co udělal své ženě. Do jeho fantazie se však promítne jiná verze jeho ženy, která ho svede. Celkově do té fantazie prosakují aspekty z jeho skutečného života - jako třeba to, že jeho žena dříve dělala pornoherečku a producentem toho porna byl Dick Laurent, s nímž Fred nejspíš podváděla a kterého Fred zabil, což se dozvíme na konci filmu, ale chronologicky se to asi stalo na úplném začátku. Ostatně na úplném začátku Fred nahlásí do interkomu svého domu, že Dick Laurent je mrtvý - nevím ale proč. Každopádně Pete (neboli Fred) tuto jinou verzi své ženy, která je milenkou Dicka Laurenta neboli Mr. Eddyho, kterému spravuje auťáky, odvede z vily do níž se vloupe a neúmyslně tam zabije jednoho pornoherce. Následně odjede po dálnici na místo v poušti, kde se s ní miluje. Jenže tato jiná verze jeho ženy mu během milostného aktu řekne, že ji nikdy nebude mít, akt přeruší a odejde. To Freda vytrhne z fantazie, on se tak opět promění do své původní podoby a snaží se vrátit do svého původního domu, kde ho však zmerčí policie, která ho pronásleduje. Pronásleduje ho v noci na dálnice a Fred, zdá se, opět kmitá hlavou jakoby se měl proměnit zase na Peta, ale ve skutečnosti se jen smaží na elektrickém křesle.
Ačkoliv tohle mi už dobré východisko dává, tak jsem našel ještě jednu interpretaci, která je podstatně komplexnější:
Příběh je totiž ve skutečnosti extrémně meta! Ve skutečnosti vypráví o snaze Tajemného Muže (který je tajemný z perspektivy fiktivní postavy) snažícího se skrze protagonisty příběhu zmanipulovat k zabitá Dicka Laurenta, který je straw manem Davida Lynche - tím, kdo je DL v očích zlých jazyků a nechápajících kritiků a tyto kritiky, tedy opravdové lidi, symbolizuje ve fiktivním příběhu onen Tajemný Muž, jenž je však odsouzen k tomu, aby tento neúspěšný plán opakoval znovu a znovu ve smyčce, protože fiktivní postavy (kterou taky je straw man Davida Lynche) ve skutečnosti neumírají, nýbrž se zjevují v jiných příbězích pod jinými jmény (konec a začátek filmu je synchronizovaný) a jediný kdo vyhrává je sám autor příběhů - v tomto případě tedy David Lynch.
Doporučuji si tu interpretaci od Hammered Out pustit, protože dává odpověď snad na vše a je neuvěřitelné, že to někdo přeci jen rozlouskl.
Nakonec tedy nutno uznat, že Lost Highway je opravdu promyšlený film, avšak pokud ho chce člověk odkrýt, musel by se jím sám další hodiny opakovaně prodírat, což většina lidí není ochotna činit. Já sám jsem film viděl prvně před lety a nic si z něj nepamatoval a nyní mu dal druhou šanci, abych se přesvědčil, protože vím, že se nemůžu spolehnout na své sedmnáctileté já. Snažil jsem se tedy LH zkouknout během noci, ale pokaždé u něj usnul, protože jsem s tím začal až moc pozdě a koukal na něj po třetinách během 3 nocí, což fakt není ideální a většinou jsem disciplinovanější. Jisté kouzlo to ale přeci jen má, ale osobně bych potřeboval něco zábavnějšího, dravějšího a intenzivnějšího, aby mě to udrželo. Původně jsem ten film chtěl odstřelit jako nesmyslný podvod na diváky, protože jsem nedokázal najít východisko a zároveň se u toho ani moc nebavil.
On to ale podvod není! Opravdu to něco tematizuje (toxickou maskulinitu, dissociative fugue, Lynchovu meta-narativní odpoveď na kritiku jeho kritiků...) a opravdu lze najít odpovědi na otázky, které z děje vyplývají, ale to provedení mi přesto nepřijde zcela zdařilé.
Kupříkladu bych v první třetině filmu uvítal více prokreslený Fredovu nespokojenost se stavem jeho manželství, abych chápal, že měl motivaci svou ženu zabít. Ono to v tom filmu je, ale Lynch nenechal dost indicií a dost to neprokreslil, aby k tomu vztáhnul víc pozornosti a divák se lépe chytl. Když jsem totiž viděl tu scénu, v níž protagonista není schopen uspokojit svou ženu, tak jsem si nebyl jist, zda je to ojedinělý problém či nějakou konstantou jejich vztahu.
Teď když nad tím ale přemýšlím, tak si ale vzpomínám, že na úplném začátku jí řekne, že je dobré vědět, že jí stále dokáže rozesmát, což může poukazovat na to, že z jejich vztah něco vyvanulo... Je to ale dost subtilní a výsledkem beztak je, že většina lidí ten film nerozkryje a neporadí si s ním.
Dobré hodnocená si to ale přesto odneslo, protože Lost Highway dovede být atmosférický, Lynch má nějaký status a taky mám dojem, že v době hodnocení nebyli lidé tak zmlsaní všemožnou produkcí. Na mě to ale bylo málo atmosférické, příliš matoucí, těžko uchopitelné a utahané, postavy mě vůbec nebavily a často jsem si neužíval jejich vzájemné interakce a nezajímalo mě, jak to s nimi dopadne, protože jsem se do jejich vztahů a problémů nedokázal vžít či citově zainteresovat. Nakonec (až po shlédnutí) si mě to získalo aspoň intelektuálně a já se rozhodl vynaložit další čas na to, abych tu sněť rozkryl.
Přesto ale nadšený nejsem. Kdybych neměl internet a nemohl si snadno a rychle vyzjistit, o čem to sakra bylo, tak bych ten film v mých očích zůstal bezpředmětnou a samoúčelnou slátaninou, protože je ta v ději zakódovaná zpráva nejasně odprezentovaná.
Buď jsem blbej nebo nepozornej anebo Lynch nechává diváka tápat - pokud by chtěl, aby divák měl jasno (nebo jasněji) mohl by to odvyprávět způsobem, který by tomu více napomohl. A pokud bych jakožto autor chtěl udělat film hůře čitelný, snažil bych se do něj alespoň vložit postavy, které by diváky bavily, což v tomto případě možná naráží na to, že Lynch se zde snažil udělat film spíše tajemný, temný a surreální a humor by jeho specifickou atmosféru mohl narušit. Nevím. Těžko říct. Nějakej sweet spot by ale asi najít šlo. Ostatně Pete je na rozdíl od Freda postavou, kterou by americký divák chtěl v americkém filmu vidět; Mladý sympaťák, po němž letí holky, a který dělá americké věci jako třeba, že chodí na bowling nebo tancovat... Přesto mi nikterak sympatický nepřišel. Přišel mi stejně zmatenej a umrtvenej jako Fred, což dává smysl, vzhledem k tomu, že jsou si navzájem projekcí - teda snad. Kdo ví.
Děj začíná příběhem nespokojeného a neuspokojeného saxofonisty Freda a jeho ženy, kteří dostávají kazety, v nichž je natáčen jejich dům a později i oni v noci, když spí. Policie s tím nic není schopna udělat, ale Fred prohlásí, že kameru nevlastní, protože si chce pamatovat věci takové, jaké se mu zdají - nikoli takové, jak se doopravdy staly. Rovněž v jedné scéně uvidíme, že protagonista není schopen sexuálně uspokojit svou ženu, což v něm vzbuzuje hněv a frustraci. Poté, co se v posteli nepředvede, tak v její tváři uvidí tvář jistého tajemného muže, který asi symbolizuje jeho resentiment. Později ho potká na nějaké party, kde současně prohlásí, že Dick Laurent je mrtvý, pak to vezme zpět a řekne, že ani neví, kdo Dick Laurent je a že ho nezná. Následně svou ženu rychle odvede z party a doma následně zabije. Divákovi je však tento akt násilí předložen skrze Freda dívající se na videokazetu, která zaznamenává útržek jeho běsnění. Pak už je jen přiveden do cely, kde by měl čekat na popravu, jenže v modré televizní záři padne k zemi, začne sebou třást a "změní" se na někoho jiného - na mladého automechanika Peta, který je vším, čím by Fred rád byl. Holky po něm letí, je mladší a mužnější, protože opravuje auta namísto vytrubování na saxofon. Následující den je bezradnou policií propuštěn, ale Fred se ve skutečnosti neproměnil. Pouze fantazíruje o jiném lepším životě, aby se nezhroutil z toho, co udělal své ženě. Do jeho fantazie se však promítne jiná verze jeho ženy, která ho svede. Celkově do té fantazie prosakují aspekty z jeho skutečného života - jako třeba to, že jeho žena dříve dělala pornoherečku a producentem toho porna byl Dick Laurent, s nímž Fred nejspíš podváděla a kterého Fred zabil, což se dozvíme na konci filmu, ale chronologicky se to asi stalo na úplném začátku. Ostatně na úplném začátku Fred nahlásí do interkomu svého domu, že Dick Laurent je mrtvý - nevím ale proč. Každopádně Pete (neboli Fred) tuto jinou verzi své ženy, která je milenkou Dicka Laurenta neboli Mr. Eddyho, kterému spravuje auťáky, odvede z vily do níž se vloupe a neúmyslně tam zabije jednoho pornoherce. Následně odjede po dálnici na místo v poušti, kde se s ní miluje. Jenže tato jiná verze jeho ženy mu během milostného aktu řekne, že ji nikdy nebude mít, akt přeruší a odejde. To Freda vytrhne z fantazie, on se tak opět promění do své původní podoby a snaží se vrátit do svého původního domu, kde ho však zmerčí policie, která ho pronásleduje. Pronásleduje ho v noci na dálnice a Fred, zdá se, opět kmitá hlavou jakoby se měl proměnit zase na Peta, ale ve skutečnosti se jen smaží na elektrickém křesle.
Ačkoliv tohle mi už dobré východisko dává, tak jsem našel ještě jednu interpretaci, která je podstatně komplexnější:
Příběh je totiž ve skutečnosti extrémně meta! Ve skutečnosti vypráví o snaze Tajemného Muže (který je tajemný z perspektivy fiktivní postavy) snažícího se skrze protagonisty příběhu zmanipulovat k zabitá Dicka Laurenta, který je straw manem Davida Lynche - tím, kdo je DL v očích zlých jazyků a nechápajících kritiků a tyto kritiky, tedy opravdové lidi, symbolizuje ve fiktivním příběhu onen Tajemný Muž, jenž je však odsouzen k tomu, aby tento neúspěšný plán opakoval znovu a znovu ve smyčce, protože fiktivní postavy (kterou taky je straw man Davida Lynche) ve skutečnosti neumírají, nýbrž se zjevují v jiných příbězích pod jinými jmény (konec a začátek filmu je synchronizovaný) a jediný kdo vyhrává je sám autor příběhů - v tomto případě tedy David Lynch.
Doporučuji si tu interpretaci od Hammered Out pustit, protože dává odpověď snad na vše a je neuvěřitelné, že to někdo přeci jen rozlouskl.
Nakonec tedy nutno uznat, že Lost Highway je opravdu promyšlený film, avšak pokud ho chce člověk odkrýt, musel by se jím sám další hodiny opakovaně prodírat, což většina lidí není ochotna činit. Já sám jsem film viděl prvně před lety a nic si z něj nepamatoval a nyní mu dal druhou šanci, abych se přesvědčil, protože vím, že se nemůžu spolehnout na své sedmnáctileté já. Snažil jsem se tedy LH zkouknout během noci, ale pokaždé u něj usnul, protože jsem s tím začal až moc pozdě a koukal na něj po třetinách během 3 nocí, což fakt není ideální a většinou jsem disciplinovanější. Jisté kouzlo to ale přeci jen má, ale osobně bych potřeboval něco zábavnějšího, dravějšího a intenzivnějšího, aby mě to udrželo. Původně jsem ten film chtěl odstřelit jako nesmyslný podvod na diváky, protože jsem nedokázal najít východisko a zároveň se u toho ani moc nebavil.
On to ale podvod není! Opravdu to něco tematizuje (toxickou maskulinitu, dissociative fugue, Lynchovu meta-narativní odpoveď na kritiku jeho kritiků...) a opravdu lze najít odpovědi na otázky, které z děje vyplývají, ale to provedení mi přesto nepřijde zcela zdařilé.
Kupříkladu bych v první třetině filmu uvítal více prokreslený Fredovu nespokojenost se stavem jeho manželství, abych chápal, že měl motivaci svou ženu zabít. Ono to v tom filmu je, ale Lynch nenechal dost indicií a dost to neprokreslil, aby k tomu vztáhnul víc pozornosti a divák se lépe chytl. Když jsem totiž viděl tu scénu, v níž protagonista není schopen uspokojit svou ženu, tak jsem si nebyl jist, zda je to ojedinělý problém či nějakou konstantou jejich vztahu.
Teď když nad tím ale přemýšlím, tak si ale vzpomínám, že na úplném začátku jí řekne, že je dobré vědět, že jí stále dokáže rozesmát, což může poukazovat na to, že z jejich vztah něco vyvanulo... Je to ale dost subtilní a výsledkem beztak je, že většina lidí ten film nerozkryje a neporadí si s ním.
Dobré hodnocená si to ale přesto odneslo, protože Lost Highway dovede být atmosférický, Lynch má nějaký status a taky mám dojem, že v době hodnocení nebyli lidé tak zmlsaní všemožnou produkcí. Na mě to ale bylo málo atmosférické, příliš matoucí, těžko uchopitelné a utahané, postavy mě vůbec nebavily a často jsem si neužíval jejich vzájemné interakce a nezajímalo mě, jak to s nimi dopadne, protože jsem se do jejich vztahů a problémů nedokázal vžít či citově zainteresovat. Nakonec (až po shlédnutí) si mě to získalo aspoň intelektuálně a já se rozhodl vynaložit další čas na to, abych tu sněť rozkryl.
Přesto ale nadšený nejsem. Kdybych neměl internet a nemohl si snadno a rychle vyzjistit, o čem to sakra bylo, tak bych ten film v mých očích zůstal bezpředmětnou a samoúčelnou slátaninou, protože je ta v ději zakódovaná zpráva nejasně odprezentovaná.
Buď jsem blbej nebo nepozornej anebo Lynch nechává diváka tápat - pokud by chtěl, aby divák měl jasno (nebo jasněji) mohl by to odvyprávět způsobem, který by tomu více napomohl. A pokud bych jakožto autor chtěl udělat film hůře čitelný, snažil bych se do něj alespoň vložit postavy, které by diváky bavily, což v tomto případě možná naráží na to, že Lynch se zde snažil udělat film spíše tajemný, temný a surreální a humor by jeho specifickou atmosféru mohl narušit. Nevím. Těžko říct. Nějakej sweet spot by ale asi najít šlo. Ostatně Pete je na rozdíl od Freda postavou, kterou by americký divák chtěl v americkém filmu vidět; Mladý sympaťák, po němž letí holky, a který dělá americké věci jako třeba, že chodí na bowling nebo tancovat... Přesto mi nikterak sympatický nepřišel. Přišel mi stejně zmatenej a umrtvenej jako Fred, což dává smysl, vzhledem k tomu, že jsou si navzájem projekcí - teda snad. Kdo ví.
- promyšlený
- příliš matoucí
- málo zábavný, intenzivní či atmosférický na to, jak těžko uchopitelný je