Name: Vojna a mír IV
Released: 1967
Duration: 97 min
Rating: 80
Cast: Sergej Bondarčuk, Lyudmila Savelyeva, Vyacheslav Tikhonov, Viktor Stanitsyn, Kira Golovko

Napoleonova armáda došla do Moskvy. V průběhu porady přijímá polní maršál Kutuzov nelehké rozhodnutí: ruská vojska musí ustoupit přes řeku Moskvu na Rjazaňskou cestu. Začal velký ústup obyvatel z města, které je pro každého Rusa svaté. Napoleon marně očekával uvítací delegaci se symbolickými klíči od Moskvy - vstoupil do vylidněného a téměř zcela vypáleného ruského hlavního města. Pierre Bezuchov se rozhodl anonymně zůstat v Moskvě, aby zabil Napoleona – on sám přitom buď zahyne, nebo ukončí neštěstí celé Evropy...

Toto gigantické, výpravné filmové dílo, natočené na motivy stejnojmenného románu velkého ruského spisovatele Lva Nikolajeviče Tolstého, vzbudilo nadšené ovace filmových kritiků po celém světě. K natáčení scén z bitev, jako například Bitvy u Borodina nebo požáru Moskvy v roce 1812, byla povolána pravidelná armáda a také jízdní pluk, vytvořený speciálně pro tento účel. Exteriérových natáčení se v davových scénách účastnilo více než 120 000 vojáků. Pro potřeby produkce bylo vytvořeno více než 35 000 kostýmů. Detaily z všedního, každodenního života v Rusku devatenáctého století, dobové kostýmy, společnost a její zvyky, psychologické portréty a hrdinství národa, sláva ruských zbraní – to vše přitahuje diváka stejnou měrou jako milostný příběh úchvatné Nataši Rostovové a knížete Andreje Bolkonského.

Herci a tvůrci 42

Sergej Bondarčuk

Pierre Bezukhov

Lyudmila Savelyeva

Natasha Rostova

Vyacheslav Tikhonov

Andrei Bolkonsky

Viktor Stanitsyn

Ilya Andreyevich Rostov

Kira Golovko

Countess Rostova

Sergei Yermilov

Petya Rostov

Režie:

Sergej Bondarčuk

Scénář:

Lev Nikolajevič TolstojSergej BondarčukVasili Solovyov

Hudba:

Vyacheslav Ovchinnikov

Komentáře k filmu Vojna a mír IV 3

martin-mickey-stusak

37 040 bodů 25. 12. 2024

Čtvrtý filmový díl epopeje dle stejnojmenného literárního díla Lva Nikolajeviče Tolstoje sleduje obléhání Moskvy napoleonskou armádou. Polní maršál Kutuzov se rozhodl k něčemu, co i dnes je na diskuzi. Ale vyšlo to a Tolstoj z toho udělal sice křehký, ale emocionálně velmi silný obraz doby. Doby, kdy silný duch obyčejných obyvatel Moskvy dokázal předčít očekávání v postoji proti nepříteli. Tolstoj sice kladl důraz na hrdinství Kutuzova, avšak především poukázal na obyčejný lid, který nebyl jen v pozadí či v pozici objetí, ale dokázal být, jak se jednoduše říká, hlavním motorem historie. Ale jak podtitul názvu tohoto snímku napovídá, centrem příběhu je především Pierre Bezuchov, jehož prostřednictvím se, mimo jiné, vine filosofie o smyslu života, který má právě v době války největší váhu. U toho filmu, tedy, kromě válečných operací, logik, příprav a činů, stojí za to pozorně naslouchat každé vyřčené slovo, které jsou hodně k zamyšlení. Toho se nejvíce dotýká samotný závěr filmu dávající v mysli diváků pocit předpokladu o budoucím osudu všech postav příběhu. A bez patřičné pozornosti toho bude málo kdo schopen. Přepracovat do scénáře rozsáhlé literární dílo nikdy nebylo jednoduché a ani nebude, takže i v této pozici je potřeba skutečného mistra. Srdcem filmového zpracování Sergej Bondarčuk, stojící za režií, scénářem a rolí Pierra Bezuchova, který se zhostil úkolu nelehkého, ale ve výsledku úctyhodného, a i když by se nějaký ten škraloup jako obvykle našel, z technického hlediska naprosto nepřekonatelného. Koneckonců, pro Rusko by to jinak byla hodně velká ostuda, kdyby se mu nepodařilo překonat předchozí zpracování z roku 1956 v koprodukci USA a Itálie. Takže po zhlédnutí celé této příkladné koncepce už jen zbývá upřímně odpovědět na otázku, jestli je hlavní mír či nikoliv. Ostatně, v oblasti občanských sporů se na toto téma vede diskuze dodnes.

Klajnik

9 246 bodů 30. 8. 2024

Čtvrtý díl opět nabízí působivé obrazy a to hlavně v první půl hodině, kdy Rusové opouští Moskvu a následně ji zapálí, ale zbylá hodina je plná nepříliš souvislých výjevů, patetického žvlatlání a pění ód na ruské vítězství, přičemž já nemohl jinak, než fandit Francouzům, protože příběhově to (celé) nefunguje...

On totiž Bondarčuk nebyl schopen dramaticky vystavět vyprávění, které by bylo koherentní, jasné a tematicky vybroušené - popřípadě adaptovat materiál tak, abych dokázal splynou s postavami a sdílet jejich radosti a smutky (protože věřím, že Tolstojovi by se to dařilo když ne zcela, tak snad aspoň lépe). Každopádně pokud diváka nezajímaj postavy (v horším případě ho vyloženě obtěžují), tak je pramálo zainteresovaný do celého dění, kterým nás ty postavy provází a skrze které by nám měly být krystalizovány témata, jimž se dílo věnuje.

Řeknu tedy jen, že ačkoliv tahle adaptace ruské klasiky nese jistou působivost, protože Bondarčuk umí používat kameru a (někdy) volil esteticky zajímavé prostředky vyjádření, díky nimž mi film přišel na v jistých ohledech a na svou dobu poměrně dynamický (v jiných ohledech je zas utahaný) a zároveň nese jistou velikost, protože autor dostal od státu obrovské prostředky a komparz z řad Rudé armády, tak výsledný dojem zůstal velmi negativní, protože je to celé otravně patetické, narativně rozkmodrcané a na to konto i mnohdy nejasné či nepříliš jasné, čímž bych se opět dostával k postavám - k tomu, jak neautenticky a neumětelsky jsou nám předkládány vztahy a dialogy mezi nimi či jejich vnitřní pochody mysli. Zde by se měly uzavírat příběhy všech tří hlavních postav (Andreje, Pierra a Nataši a na ně navázaných motivů), ale kvůli výše zmíněným scénáristickým neschopnostech to nikdy nesepne.
Všiml jsem si, že i jiní diváci (na csfd) píší, že příběh po úvodu jaksi vyzní do ztracena, což je takovej neobratnej a vágní způsob, jak poukázat na Bondarčukovu spisovatelskou neschopnost vystupňovat naraci.

Veškerá autorova síla plyne jen z obrazů, na což mohu říci, že ta jeho adaptace je dobrá leda tak na screenshoty.

Rovněž je jeho dílo protkáno proruskou propagandou a všemožnou oslavou ruství, jenž jakoby bylo synonymem všeho pravdivého, krásného a obecně dobrého, kteréžto tvrzení se zdá býti obzvláště ohavné těm, kdož četli Souostroví Gulag nebo se zajímají o současné dění na Ukrajině.
Chápu však, že je to něco za něco - stát poskytne prostředky, ale něco si tam protlačí. Ruka ruku myje. Tím je ovšem umění devalvováno.

HODNOCENÍ VŠECH ČTYŘ DÍLŮ: 0/10
Celé jsem to protrpěl a nebylo to zrovna snadné vzhledem k tomu, jak dlouhé to v součtu je. Ty filmy nějaké kvality samozřejmě mají, ale celkově to pro mě bylo velmi ubíjející a otravné, což je důsledek špatného scénáře a debilního patosu.

Smazaný uživatel

0 bodů 12. 2. 2013

Mně k těm megalomanským bitvám a destrukci to melodrama sedí. Závěrečný díl Vojny a míru nešetří ani jedním. Přesto platí, že Bondarčuk ukočíroval jak formu, tak i obsah. Poprvé tu dochází k jistému přesycení - ale není divu, po megalomanském roce 1812 už skutečně není kam pokračovat ve spektáklu, kterým je tahle produkce především. Ačkoliv jsou skvěle zvládnuté i osobnější scény - třeba působivá poprava. Za pochvalu stojí, jak málo je to nasáklé propagandou (i když tu samozřejmě je, ale vyčítat by to bylo mimo realistické uvažování).