Name: Vojna a mír II
Released: 1966
Duration: 98 min
Rating: 77
Cast: Lyudmila Savelyeva, Sergej Bondarčuk, Vyacheslav Tikhonov, Viktor Stanitsyn, Kira Golovko

Na svém prvním velkém plese se Nataša Rostovová seznámila s knížetem Andrejem Bolkonským. Zamilovali se do sebe a kníže Andrej přijíždí do domu Rostovových žádat o ruku mladé hraběnky. Získal svolení, ale z celé řady důvodů byla svatba odložena o rok. Nedlouho před vypršením stanoveného termínu uzavření sňatku se v salónu Elen Bezuchovové přiznává její bratr Anatol Kuragin k zoufalé lásce k Nataše. Nataše se rozhodne s Anatolem uprchnout. Uprchlíci jsou však včas zastaveni. Kníže Andrej ruší dohodu a vrací Nataše její dopisy i portrét.

Toto gigantické, výpravné filmové dílo, natočené na motivy stejnojmenného románu velkého ruského spisovatele Lva Nikolajeviče Tolstého, vzbudilo nadšené ovace filmových kritiků po celém světě. K natáčení scén z bitev, jako například Bitvy u Borodina nebo požáru Moskvy v roce 1812 byla povolána pravidelná armáda a také jízdní pluk, vytvořený speciálně pro tento účel. Exteriérových natáčení se v davových scénách účastnilo více než 120 000 vojáků. Pro potřeby produkce bylo vytvořeno více než 35 000 kostýmů. Detaily z všedního, každodenního života v Rusku devatenáctého století, dobové kostýmy, společnost a její zvyky, psychologické portréty a hrdinství národa, sláva ruských zbraní – to vše přitahuje diváka stejnou měrou jako milostný příběh úchvatné Nataši Rostovové a knížete Andreje Bolkonského.

Herci a tvůrci 33

Lyudmila Savelyeva

Natasha Rostova

Sergej Bondarčuk

Pierre Bezukhov

Vyacheslav Tikhonov

Andrei Bolkonsky

Viktor Stanitsyn

Ilya Andreyevich Rostov

Kira Golovko

Countess Rostova

Oleg Tabakov

Nikolai Rostov

Režie:

Sergej Bondarčuk

Scénář:

Lev Nikolajevič TolstojSergej BondarčukVasili Solovyov

Hudba:

Vyacheslav Ovchinnikov

Komentáře k filmu Vojna a mír II 3

martin-mickey-stusak

36 798 bodů 22. 12. 2024

Druhé volné pokračování filmového eposu podle stejnojmenného rozsáhlého díla Lva Nikolajeviče Tolstého opouští bitevní plány a válečnou vřavu a zabývá se ruskou šlechtou, jejím životem, noblesou a zábavou. Dívá se tak spíše na společenskou skromnost v jejich charakterech a pokud se to tak dá nazvat, na subjektivní pohled vývoje jejich lidské duše. Nechybí zde ani filozofická stránka věci, avšak přesto je zde kladen větší důraz na osobní prožitky v prostředí ruské šlechty v dané romantizující atmosféře. Scenáristicky je příběh zjednodušen pro lepší divácké uchopení jinak poměrně složitého literárního námětu, takže čtenáři tohoto díla budou jistě skřípat zuby, ale divácky se jinak jedná o poměrně vkusné filmové dílo, zejména co se týče hloubky postav a událostí. Možná by to fungovalo i jako samostatný film, jako střípek týkající se celého děje ohledně tématu. Úchvatná výprava, co se týče exteriérů a kostýmů, je skutečně nejsilnější složkou celého filmu, ale to jen podtrhuje celistvost všeho možného i nemožného v daném romantickém žánru, ve spektru štěstí a slz živého soupeření přirozenosti a naivity. Tento film je chtě nechtě filmovým klenotem dané klasiky.

Klajnik

9 194 bodů 30. 8. 2024

Přes jisté nepopiratelné kvality (kostými, záběrování) je celkový dojem velmi negativní. Nejde přitom o to, že zde nemáme oproti prvnímu dílu žádné bitevní sekvence, nýbrž je vyprávěno vztahové drama z života ruské smetánky plné různých vzplanutí, pádů a otoček.

Na začátku nám Nasťa ve své vnitřní rozmluvě sdělí, že je chytrá, hezká, milá a oduševnělá, ale že ji nikdo pořádně nerozumí. Ve skutečnosti je to jen malá, naivní, netrpělivá, citově labilní, ruská dylinka, která si myslí, že má bůhvíjak velkou duši. Osobně mi nevadí nesympatické charaktery, protože i ty mají v příbězích své místo. Vadí mi, když se mi tvůrce snaží vnutit, že bych měl sympatizovat s postavou, která naprosto není taková půvabná, jakou se mi ji snaží autor vnutit, přičemž očekává, že s ní budu prožívat radosti i smutky... Nyní tahle 16 letá Nasťa vkráčí na svůj první ples, kde si stoupne a záhy pláče, protože nikdo nepožádal o tanec. Učiní tak až takřka 40 letý muž v uniformě, Andrej, protože mu to navrhne jeho přítel Pierre. Andrej a Nataša se do sebe bezhlavě zamilují, protože... Protože si zatančili? Druhý den Andrej vykládá Pierrovi, jak je Nasťa vzácná, že to je osud, že nikdy nic takového necítil, že je to silnější než on... Prostě afektovaný kecy. Kolik že mu je? Absurdní, podle mě chce jenom odpanit šestnácku, úchylák. Zdá se, že to je problém však mužů, kteří na Nasťu byť jen koutkem oka pohlédnou nebo jsou svědky toho, jak tančí, protože v jejím tanci se "odráží všechny ruské duše." Mám se z toho nadutýho patosu zeblít hned teď? Pierre teda dodá Andrejovi sebedůvěru, řekne mu, že ví, že ho Nasťa miluje a že by si ji měl vzít. Než se tak ale stane, tak ji pár neděl nechává čekat, což Nasťa nese hrozně těžko a divák tak musí poslouchat její úpění a sledovat, jak brečí v posteli a chodí po domě. Když se Andrej vrátí, navrhne sňatek, ale až za rok, protože jeho otec nechce, aby se hrnul do sňatku s holčičkou (vidět tuto konfrontaci by bylo zajímavější). Zamilovaní si tedy dávají tajnou úmluvu, že se za rok vezmou, pokud se holka během té doby nerozhodne jinak. Pro Nasťu je však vidina čekání vidinou muk, ale slíbí, že počká. Andrej tímto prakticky mizí z filmu (na wikipedii jsem se dočetl, že prý během té doby cestuje po Evropě). Pozornost se teď upíná k Pierrovi, který prochází sídlem a vypravěč nám přeříká jeho pocity - zdá se, že Pierre není spokojen s životem, který se mu nabízí a že pravý život tkví v něčem jiném než v ženách, vínem, lovu, dostihy, ctižádostivosti či zákonodárstvím. Všichni se prý snaží jen zachránit před životem nebo ho nevidět v jeho hrůze, ale on se z toho klamu hodlá potom vymotat. Potom až bude mít víc času... Vypravěč dodá, že to "potom" ale nikdy nepřišlo. Přesouváme se tedy zpět k Nastě, která je u strýčka, který pořádá lov na vlky. Poté si všichni zahrají a zatancuji. Nasťa opět všechny okouzlí svým tancem a vypravěč nám předkládá poetiku, která opěvuje natašu i vše ruské: „Kde, jak a kdy vsála do sebe nefalšovaného ducha ruského ovzduší tato malá hraběnka, vychovaná francouzskou emigrantkou v sametu a hedvábí? Odkud má tak přirozený smysl pro pohyb? Vždyť duch, kterým její bytost žije, pohyby, jimiž se vyjadřuje, jsou čistě ruské a právě takové, jaké od ní strýček očekával. Jak to, že pochopila všechno to, co bylo v Anisje, i v jejím otci, matce? V každém ruském člověku?“ Pak pro změnu Nasťa mudruje o reinkarnaci a věčnosti duše, ačkoliv jsem si nevšiml, že by během čekání na Andreje četla třeba Platóna. Pak Nasťa vztahuje své myšlenky opět k Andrejovi a v další pasáži se objevuje v domě svého zaslíbeného Andreje, kde se setká jen s panem otcem a sestrou, kteří ji nepřijmou s nadšením. Autor se neobtěžuje nastínit, proč tomu tak je, takže mám volnost v interpretaci a napadá mě, že tuhle malou pindu prostě neshledávají vhodnou pro svého dospělého syna/bratra. V další pasáži jsme v divadle, kde si Nasti všimne jakýsi Kuragin. Pak jsme opět na nějakém plese, kde už Kuragin říká Nastě, jak ji "šíleně miluje" a prosí o "jediné slovo". V další scéně Kuragin tvrdí Pierrovi, že buď ho bude Nasťa milovat anebo zemře. Pierre se mu to snaží rozmluvit, protože Kuragin je přeci sám ženat a Nasťa je zaslíbena jeho příteli Andreji a tohle jeho pobláznění je tedy nebezpečné. Kuragin s ní chce prchnout do ciziny. V další scéně už Kugarin loučí s přáteli, protože plánuje vyzvednout Nasťu a prchnout za hranice. Ani se k ní ale nedostane, protože ho někdo z Nasti rodiny odchytí již na dvorku. Kugarin tedy opět prchne k Pierrovi, který mu pomůže uniknout ze země a Nasťa se na to konto nervově zhroutí. V další scéně už Andrej dává vědět Pierrovi, aby Nastě oznámil, že o vdavky nadále nestojí a že není schopen "padlé ženě odpustit", i když by dle nějakých svých dřívějších názorů měl. Pierre jde vyřídit Andrejova slova, ale když zří, jak se Nasťa trápí, tak sám sděluje: "Vždyť kdybych já... nebyl já, ale někdo krásný a rozumnější a lepší než jsem já, a kdybych byl svobodný, tak bych okamžitě a s vášní prosil o vaši ruku. O vaši lásku." - Jsou všechny postavy v tomhle filmu úplně debilní? Film končí záběrem na armádu, protože roku 1812 vtrhl Napoleon do Ruska.

Třetí díl tedy nejspíš bude opět více válečný, což zrovna není příslibem výrazně lepšího požitku, páč po dvou dílech jsem již přesvědčen, že vady tohoto díla netkví v nedostatku záběrů na pochodující vojáky, padající koně a pálící děla - ačkoliv je to furt lepší než sledovat Nasťu, to věru ano.
Druhý díl nese podobné scénáristické vady jako díl první: Bondarčuk v této své rozsáhlé adaptaci rozsáhlého románu Lva Tolstého není mnohdy sto vylíčit to, co by bylo vhodné, aby divák chápal. Tedy to, proč postavy jednaj tak, jak jednaj, a když tak činí, tak způsobem, který považuju za patetický, uspěchaný či stupidní, což mě s postavami nikterak citově nesbližuje. Výsledný dojem tohoto vyprávění působí opět zmatečně, děravě a hloupě. Nebavil jsem se ani vteřinu, ačkoliv pár screenshotů bych si asi udělal, to jo.

Smazaný uživatel

0 bodů 12. 2. 2013

Opět filmařsky úchvatné. Není mnoho případů, kdy se tak nadaný filmař dostal k tak neomezeným prostředkům. Druhý díl Vojny a míru se obešel zcela bez bitev a exteriérů, možná tím spíš se ale Bondarčuk potvrdil jako velkolepý režisér. Plný počet opět uniká jen proto, že tuším, že jde zajít ještě dál...