Vlny

88%
Vlny
Je druhá polovina 60. let, světem hýbou studentské revolty, režim v Československu se pomalu uvolňuje a z rádia vyhrává rokenrol. V této atmosféře nastupuje do Československého rozhlasu mladý technik Tomáš Havlík. Chtěl by se po smrti svých rodičů postarat o rebelského dospívajícího bratra. Místo toho je však brzy po nástupu vtažen doprostřed nebezpečného souboje, který mezi sebou svádějí redaktoři a příslušníci tajné služby. S tím, jak se doba vyvíjí, stává se i tento konflikt čím dál vyostřenějším. Brzy půjde o mnohem víc, než jen o pracovní pozici a Tomáš bude nucen čelit osudové volbě, která může nenávratně změnit život jemu i jeho nejbližším... Dobové drama Jiřího Mádla Vlny je inspirováno skutečným příběhem skupiny novinářů z Redakce mezinárodního života Československého rozhlasu.


Scénář:

Recenze: Vlny

Kinobox.cz
55%

Co do záplavy národních velkofilmů patří Vlny s odřenýma ušima pořád do té lepší půlky, na to se v nich sešlo dost talentovaných lidí před i za kamerou. Vedení Jiřího Mádla je však opět přímočaré, prvoplánové a ve zlomových okamžicích postrádající cit. Když dáváme 55 %, není to za to, že nesledujeme realistické psychologicky propracované a historicky přesné drama. Ničím z toho být Vlny nemusely. I jako národní kýč ale mohly být o chlup domyšlenější a zajít dál než k naplnění mustru.


hrumsrt
hrumsrt
10 669 bodů
10
Co dělají Pelíšky odlehčenou cestou tlačenou přes kontrast s vřelostí rodinného krbu, tak letošní Vlny vypráví naprosto bez servítek.. Bylo krásně, rok 1968 a všechno šlo k lepšímu, socialismus s lidskou tváří v čele s demokratickým Alexandrem Dubčekem a válečným vítězem Ludvíkem Svobodou, a po dvaceti letech vzpomatovávání se socialismus konečně začal opět vykazovat liberální tendence. U toho všeho byl Československý rozhlas, denní doprovod každého z občanů společného státu, který odvážně vybízel lid k politickému uvědomění, jak krásně to vypadalo.. Jenže všechno, co se budovalo změnila noc mezi 20. a 21. srpnem téhož roku, která Československo na dvacet let zasekla.. Projekt, který Mádl připravoval několik let, válcuje kina, právě když Rusověti drtivě dokazují, že na nich se čas nepodepsal, že u nich komunismus nikdy neskončil.. Bezchybně vedený příběh kombinující osobní roviny postav s autenticitou dobových záběrů, když se v intervalech střídají, kdo zrovna udeří s větší intenzitou.. Málokdo mě provázel na obrazovkách tak jako Jirka Mádl, z kultovních teenagerovský komedií přes kdejaké pohádkové účasti až za kameru, odkud teprve dokazuje, že má českému filmu co nabídnout.. Vlny jsou sice tematicky návrat k jistotě českého filmu, ale nejen, že jsou to nejlepší z tuzemské tvorby v 21. století, ale navíc hravě snesou srovnání s čímkoli v rámci světové produkce.. /viděno v kině/ 100%
Klajnik
Klajnik
8 955 bodů
7
Ačkoliv nejsem fanda toho, jak se čeští tvůrci drží furt protektorátu nebo socialismu (respektive se to tak může zdát), tak tenhle kousek to dělá s dostatečným drivem na to, abych mu to prominul. Dokonce i myslím, že by na něj měly chodit děcka se školou! Může se na něj podívat 13 letej kluk nebo průměrnej Amík, kterej o naší historii neví nic a bude jak strhnut dějem tak i poučen o tehdejších poměrech i o to, co život před rokem 1989 znamenal. Ani si nevzpomenu na českej film, kterej tahle funguje na mezinárodní úrovni (Vždyť tam hraje Gary Oldman i Zac Effron, kteří se pro své role dokonce naučili mluvit česky!). Na český poměry je to příjemně natočeno, takže jsem si to užil i vizuální stránce. Krásné barvy, zrno, záběrování, střih, na začátku montáž a v závěru prostřehy na archivní záběry z invaze. Také často furt vyhrávají nějaké hity (avšak ve vhodných chvílích rozhlasového odboje, takže to nenarušuje jinak tragické vyznění). Nedostatky? Snad jen postavy jsou příliš jednoduché a nepříliš psychologizované, přičemž postavy často bývají tím, proč se k filmům rád vracím. Na těch to však nestojí. Vlny jsou o řádce z dějepisu. O tom, jak se tehdy rozvolněný systémový útlak opět upevnil, když k nám vtrhla varšavská vojska. Co bylo potom? Normalizace. Co to znamenalo? Tragédii, která naši zemi postihla na další 2 dekády. Takže si lze říci, že menší důraz na postavy poukazuje na to, že lidé byli/jsou oběťmi větších dějinných událostí, ale tvůrci asi spíš tušili, že již takhle to bezvadně funguje, a že chtějí film o rozumné délce. Mě by ale vůbec nevadilo, kdyby to šlo ještě do větší hloubky a šířky a mělo to třeba 3h, kdyby to fungovalo jako Scorseseho Casino.
Motinski
Motinski
7 667 bodů
9
Jiří Mádl dospel na remeselne veľmi zdatného režiséra, natočil nesmierne dôležitý film z hľadiska obsahu a produkčne sa výsledok môže rovnať svetovej triede. Bez debaty. Vďaka vizuálu, kulisám a atmosfére 60. rokov kde ako divak viete k čomu príbeh smeruje ide o silný zážitok. A to myslím tak že pri pár scénach mi telom prebehla husia koža. Keď pocitovo odchádzam z kina s tým že som videl výpovedné dielo s presahom, nepotrebujem zbytočne hľadať chyby. Najviac kvitujem že hlavnou postavou nebol stopercentne kladný hrdina. ,,Uvoľnenejší,, výber skladieb v rámci hudby nezľahčuje ťažkú tému, herci odviedli všetci do jedného prvotriedny výkon a prelínanie reálnych zaberov tiež pridalo na výslednom dojme. Asi som ani nečakal až tak kvalitný film a za také prekvapenie som úprimne rád.


Dodatečné informace

Původní název:
Vlny (více)
  • Česká republika Vlny
  • Česká republika Waves
Premiéra v ČR:
15. 8. 2024
Distributor:
Bontonfilm
Země původu:
Česká republika, Slovenská republika
Přístupnost:
12+
Rozpočet:
3,4 mil. USD
Tržby:
6,37 mil. USD (celosvětově)

Podobné


Vlny: skutečné události versus film

Po premiéře filmu Vlny se jeho autoři museli vypořádat kromě kladných ohlasů i s kritikou historických nepřesností. Pamětníci i historici upozorňovali na zjednodušení mnoha událostí i charakterů, výskyt zcela smyšlených postav či smíchání několika skutečně žijících lidí do jedné figury.
Režisér Jiří Mádl navštívil během příprav na natáčení Luboše Dobrovského, kterého ve Vlnách hraje Martin Hofmann, aby s ním scénář konzultoval. Bývalému redaktorovi, disidentovi a velvyslanci přišlo nemístné vyprávět příběh, který obsahuje skutečné historické postavy, jinak, než se opravdu stal. Obzvlášť ho popudilo, že Věra Šťovíčková (Tatiana Pauhofová) má ve filmu v rozporu se skutečností milostný vztah se členem redakce. Samotná Šťovíčková s tímto fikčním motivem souhlasila, protože chápala jeho důležitost pro vyprávění.
Luboše Dobrovského, který se premiéry Vln nedožil, nakonec obměkčila věta, jíž Jiří Mádl přislíbil vložit na začátek snímku: „Postavy v tomto filmu jsou inspirovány skutečnými osobnostmi, jejichž jména nesou.“ Jeho syn, Jan Dobrovský, jenž se na filmu podílel jako koproducent, byl velmi spokojen se ztvárněním svého otce Martinem Hofmanem, kterému se podařilo vystihnout Dobrovského charakteristickou nerudnost.

O čem je film Vlny?

/SPOILER/ Příběh filmu Vlny sleduje dění v Redakci mezinárodního života Československého rozhlasu před, během a po Pražském jaru a její odpor proti okupantům v srpnu 1968. Hlavním hrdinou příběhu je mladý technik Tomáš Havlík (Vojtěch Vodochodský), postava, která je na rozdíl od mnoha dalších smyšlená.
Tomáš, jenž po smrti rodičů pečuje o mladšího bratra, se shodou náhod dostává do prestižní Redakce mezinárodního života Československého rozhlasu, kde potkává populární novináře jako Milana Weinera (Stanislav Majer), Jiřího Dienstbiera (Vojtěch Kotek), Luboše Dobrovského (Martin Hofmann), Jana Petránka (Petr Lněnička) či Ludvíka Čermáka (Jacob Erftemeijer) a redaktorku, odbornici na Afriku Věru Šťovíčkovou (Tatiana Pauhofová), se kterou naváže milostný poměr.
Doba je však složitá a redakce, která se snaží přinášet objektivní zprávy ze zahraničí, musí čelit mocenským tlakům. StB, jež má na Tomáše páku v podobě výhružky odebrání bratra z péče, donutí mladíka na odbojné členy redakce donášet. To přispěje k paranoie uvnitř kolektivu novinářů i narušení vztahu s Věrou. Skutečnou sílu charakterů však prověří až události v prvních dnech okupace.
/KONEC SPOILERU/

Vlny: divácký úspěch

První výrazný úspěch u diváků zaznamenal film Vlny už při své premiéře na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech, odkud si odvezl Cenu diváků. Po necelých dvou měsících v kinech ho následně vidělo přes půl milionu návštěvníků.
Coby dobové drama operoval film Vlny s na české poměry nadstandartním rozpočtem 80 milionů korun, který odpovídá více než dvojnásobku průměrných nákladů na tuzemskou produkci. Finančně se přesto vyplatil, jeho tržby se k začátku října 2024 velmi blížily k magické hranici 100 milionů korun.

Vlny: nominace na Oscara?

V září 2024 poslali členové České filmové a televizní akademie, která sdružuje filmové profesionály, film Vlny do boje o Oscara za nejlepší zahraniční film. Toto rozhodnutí se nerovná samotné nominaci, o té rozhodnou členové Akademie filmového umění a věd v prosinci.
Oscar však Vlny s velkou pravděpodobností spíše mine, nepředpokládá se, že by se český snímek probojoval do užšího výběru. O přízeň akademiků se utká s takovými festivalovými hity jako Kneecap, Emilia Perez, Semínka posvátného fíkovníku či Dahomey.

Kdy bude film Vlny online?

Film Vlny bude dostupný od 18. listopadu 2024 a to exkluzivně na MAGENTA TV od společnosti T-Mobile.
Podívejte se na další skvělé filmy v žebříčku nejlepších filmů roku 2024 a nebo nejlepší české filmy, kde se Vlny drží velmi vysoko.

  • „Oslovení od Jirky mě moc potěšilo, věřím v jeho poctivost a profesionalitu v tom, co dělá. Jako u všech nabídek jsem však trvala na zhlédnutí filmu, a tak jsme se pár měsíců nazpět spolu s týmem, který jsem pro tento projekt vybrala, sešli v kinosále. S Lukášem Chromkem, Janem Vávrou a MatějemTurcerem jsme tedy pod vlivem toho krásného filmu sedli a skládali písničku inspirovanou odvahou a hodnotami redakce, která neuhnula před hrozbami a strachem a postavila se za to, v co věřila. Jistou nekonvenčnost a rebelii jsme chtěli zachytit i v písni. Chtěla jsem, ať písnička dokáže fungovat samostatně v mém repertoáru, zároveň ať je tam patrná inspirace tou dobou a ať je v ní cítit vzdor i naděje.” sdělila v rozhovoru Farná.
  • Fakt, že při realizaci svého deset let připravovaného snímku nastudoval Jiří Mádl každý detail, potvrzuje i Petr Lněnička, který si zahrál Jana Petránka, další novinářskou ikonu té doby. „Stačilo, co nám Jirka o roli řekl. Měl jsem možnost přečíst si celý scénář už na castingu, což se často nestává, a okamžitě jsem pro tu roli vzplál. A pak jsem se jen nechal Jirkou vést,“ popsal Lněnička.
  • Prvním popudem byl zájem o lidi v redakci. Zaujala mě kapitola v Souborné historii Československého rozhlasu, na jejím základě jsem si koupil biografii Věry Šťovíčkové, Jana Petránka, postupně se to scházelo. „Paní Šťovíčková pro mě byla základním pilířem, otevřela mi dveře k ostatním postavám. A také prozradila něco, co nebylo známé. V učebnicích se o tom neučí a my s těmito skoro zapomenutými informacemi ve snímku pracujeme,“ uvedl v tiskové zprávě Mádl.