Sam Mendes

Britský filmový a divadelní režisér Sam Mendes se narodil 1. srpna 1965 v Readingu. Pochází z kulturně založené rodiny, jeho matka byla publicistka a otec univerzitní profesor. Rodiče se však rozvedli a drtivou část dětství strávil s matkou blízko Oxfordu. Studoval na univerzitě v Cambridge, kde se mimo filmovou vášeň objevila i ta divadelní a ve školním klubu začal režírovat divadelní hry. Mimo to byl úspěšným hráčem kriketu. Po absolvování byl angažován jako asistent režie divadla v Chichesteru a záhy sám inscenoval Čechovova dramata. Působil jako umělecký ředitel Donmar Warehouse a režíroval množství oceňovaných činoherních i muzikálových titulů. Roku 2002 pozici opustil a divadlu se stále nárazově věnuje, především velkorozpočtovým produkcím předních scén, z nichž můžeme zmínit adaptaci Karlíka a továrnu na čokoládu či Krále Leara, za nějž získal cenu Tony. Na filmové pole vtrhl kultovní tragikomedií satirizující dogma spokojené rodiny Americká krása (1999), kde řeší krizi středního věku, radikální změnu života a hledání radosti bytí. Snímek utržil pět Oscarů včetně nejlepšího filmu a režie. Raketový start jej katapultoval mezi nejsledovanější americké režiséry, kteří balancují na hraně divácké a náročnější tvorby. Jeho druhý projekt Road to Perdition (2002), jenž premiéroval hlavní soutěži festivalu v Benátkách, vychází z tropů gangsterského žánru s nádechem neonoirové atmosféry, kde v centru stojí vztah otce se synem a prahnutí po pomstě. Ponuré a hutné retro 30. let s působivou mizanscénou vyniklo uhrančivou stylistickou stránkou a tíživým narativem o lidském vykoupením. Roku 2003 spoluzaložil produkční společnost Neal Street, pod jejíž hlavičkou realizuje další autorskou tvorbu. Prvním titulem bylo válečné drama Mariňák (2005), zrcadlící protagonistův psychologický rozklad pod tíhou války a absurdních situací. Navázal vztahovým dramatem Nouzový východ (2008), kde opět demytizuje americkou idylu a rozvádí problematiku dysfunkčního manželství. Na snímek silně aplikoval divadelní estetiku a vytvořil kousavou konverzační podívanou stavící na hereckých výkonech. Komorní hořká komedie s road movie prvky Všude dobře, proč být doma (2009) v sobě nese půvab indie filmů, kde klade důraz na autenticitu a zachycení prchavosti života. V nové dekádě byl angažován pro pokračování špionážní filmové série s Jamesem Bondem a natočil Skyfall (2012), jenž byl pro etapu s Danielem Craigem v titulní roli ve vývoji příběhu a jednotlivých postav zlomový. Agenta v mnohém polidštil, dekonstruoval bondovský mýtus a posunul známý narativ odlišným směrem. Dekonstrukci známého fikčního světa završil titulem Spectre (2015), kde vypustil všudypřítomnou letargii, vyprázdněnost a melancholii, jež prorůstají agentovou osobností, který by nejraději nechal slavnou 007 za sebou. Po bondovské štaci se vrhl do psaní svého prvního scénáře, z kterého vznikl intenzivní válečný spektákl 1917 (2019), v němž zpřítomňuje dynamiku války a nutnost rychlého rozhodování, což umocňuje snímáním vytvářejícím iluzi jednoho dlouhého záběru. Válečná zkušenost posbírala tři Oscary a Mendes byl nominován na režii i scénář. Pomyslný návrat ke kořenům podnikl křehkým retro snímkem z prostředí Brightonu 80. let Říše světla (2022), kde se soustředí na postavu provozní kina s psychickými problémy, kterou zneužívá ředitel. Setkání s nově příchozím uvaděčem jí pomůže opustit temné kouty vlastní mysli, nalézt osobní sílu a po dlouhé době zakusit radost.