Téma: Nejvýraznější režiséři dekády

Tintinova dobrodružství, Lincoln, Most špionů, Akta Pentagon: Skrytá válka, Ready Player One

Ač s tím mnoho lidí nesouhlasí, tvůrce Čelistí a Jurského parku se stále řadí k nejvýznamnějším a nejvlivnějším osobnostem Hollywoodu. Na stará kolena už možná netvoří vizionářská a všemi opěvovaná díla, ale jeho vypravěčský cit s věkem neuvadá a stále nás zásobuje vysoce kvalitními příběhy, které se častěji opírají o skutečné historické reálie, ale neschází mezi nimi ani čistě fantastické náměty. Své sebejisté režijní vedení tak neprokázal jen u výpravných popkornovek jako Tintinova dobrodružství či Ready Player One, ale také u převážně konverzačního Lincolna, jehož považuji, na rozdíl od většiny tuzemských diváků, za jeho nejlepší a formálně nejzajímavější snímek po přelomu tisíciletí.

Prokletý ostrov, Hugo a jeho velký objev, Vlk z Wall Street, Mlčení, Irčan

Také další veterán, zarytý cinefil a neohollywoodský filmařský spratek hvězdné reflektory neopouští. Scorsese je unikátním příkladem uvědomělého tvůrce, jenž se nebojí přizpůsobovat moderním filmovým trendům a zároveň zůstávat osobitě starosvětským. Za poslední dekádu natočil žánrově různorodá díla, mezi nimiž se vyjímá mysteriózní neonoir Prokletý ostrov, gangsterka 21. století Vlk z Wall Street, náboženská Apokalypsa v podobě Mlčení a nejnovější Irčan, jenž se navrací k devadesátkovému feelingu jeho nejslavnějších mafiánských děl. Všechny filmy jsou přitom u diváků úspěšné a vše nasvědčuje tomu, že i příští dekáda, dá-li zdraví, se ponese v jeho režii.

Počátek, Temný rytíř povstal, Interstellar, Dunkerk

Jeho jméno by bylo dost možná nejčastější odpovědí v rozsáhlé fanouškovské anketě ohledně nejlepšího současného filmaře. Christopher Nolan přitom neustavuje svou tvorbou žádné výrazné stylistické milníky a jeho filmy kdekoho překvapí svým chladným pragmatismem, ovšem v samotném procesu vyprávění je tenhle chlapík nedotknutelným mistrem, u jehož děl musí divák přemýšlet. Nolan si zkouší různé žánry a rád experimentuje s přetvářením fabule a ohýbáním diváckých očekávání, což se mu v drtivé většině případů daří jako nikomu. Jen zkuste odvyprávět příběh Počátku kamarádovi, který ho neviděl, aniž byste ho stačili umořit - a tak je to u většiny jeho filmů.

Captain America: Návrat prvního Avengera, Captain America: Občanská válka, Avengers: Infinity War, Avengers: Endgame

Russo Brothers jsou zatím nejvýraznějšími režisérskými osobnostmi, které svět díky Marvelu poznal. Pochopitelně zůstává otázkou, jak se jim bude dařit ve vlastních autorských projektech, ale nelze vyvrátit, že všechny jejich příspěvky do MCU představují to nejlepší na daném trhu. Bratři se přitom museli opakovaně vypořádat s velkým množstvím aktérů a ustát zvětšující se divácká očekávání, což se jim nakonec bez výhrad podařilo. Velkolepé momenty série navíc byly v jejich podání skutečně velkolepé a osobně se těším, až přesměrují od komiksů k jiným látkám. A určitě nejsem sám.

Kluk, Co děláme v temnotách, Hon na pačlověky, Thor: Ragnarok, Jojo Rabbit

Široké veřejnosti se sice představil až díky režii třetího Thora, ale skalní fandové jeho specifického humoru, kterým je ostatně i chválený Ragnarok prošpikovaný, si mohli u obrazovek užívat celou dekádu. Konkrétně to byl černohumorný pseudodokument Co děláme v temnotách, který zajistil Waititimu globální pozornost a možnost přesunout se z Nového Zélandu do továrny na sny. Moc povedenou sociální agitkou je také Hon na pačlověky a mnoho z nás se jistě těší na jeho nadcházející hitlerovskou kreaci ve filmu Jojo Rabbit, jenž by měl sehrát důstojný part na letošních Oscarech. V plánu má Taika sportovní komedii s Michaelem Fassbenderem a možná i vysněný remake Akiry, takže příští dekáda by mohla být jeho teritoriem.

Jack Reacher: Poslední výstřel, Mission: Impossible - Národ grázlů, Mission: Impossible - Fallout

Jeden z nejlepších žijících scénáristů, jenž si udělal jméno už v polovině devadesátých let díky Obvyklým podezřelým, se v poslední dekádě usadil i na křeslo s nápisem Režisér. A daří se mu nad očekávání dobře. Jack Reacher byl sympatickou oldschool žánrovkou a pátý i šestý díl Mission: Impossible patří jednoznačně k nejlepším špionážním dobrodružstvím posledních let. Hlavně v Národu grázlů Christopher dokazuje, jak vynikajícím je režisérem, a třeba scéna ve víděňské opeře by z mého pohledu vážně soutěžila o nejlépe zrežírované sekvence dekády. Těším se na sedmičku a osmičku - nikdy bych přitom nečekal, že něco takového ve vztahu k jakékoli filmové sérii pronesu.

Let, Muž na laně, Spojenci

Tvůrce Forresta Gumpa se sice po nástupu nového století zasekl na ambiciózních, avšak nikterak přelomových live-capture animácích, ovšem s druhým desetiletím se navrátil k tomu, co mu jde nejlépe - k silným příběhům o neobyčejných jedincích. Loňské Vítejte v Marwenu sice nedopadlo úplně nejlépe, ale trojlístek Let - Muž na laně - Spojenci považuji za autorskou sestavu výborných filmů, které diváka dokážou vcucnout a v emocionálních závěrech jím slušně otřást. Především poslední jmenovaný film je starosvětským zjevením, které jako by vypadlo z let dávno minulých. A taková překvapení mám tuze rád.

Nespoutaný Django, Osm hrozných, Tenkrát v Hollywoodu

Bez magora z videopůjčovny už by to třetí dekádu v řadě nešlo. Djanga i Osm hrozných sice řadím k těm slabším Tarantinovkám, ale pořád jde o nesmírně vynalézavé a energicky odvyprávěné cinefilní žně, jaké nikdo jiný zkrátka natočit neumí. A letošní Tenkrát v Hollywoodu už bylo skutečnou událostí, která by neměla zapadnout ani ve fanouškovských éterech, ani na oscarovém klání. Jestli mělo jít o dekádu, během níž Quentin své filmařské nápady postupně vyčerpal, pak je to další záminka k tomu, abychom na ni nostalgicky vzpomínali.

Kick-Ass, X-Men: První třída, Kingsman: Tajná služba

Životní partner Claudie Schiffer zatím platí za režisérskou jistotu, která špatný film zkrátka nenatočí. Ok, Zlatý kruh nebyl žádný zázrak, ale jinak nám anglický filmař naservíroval během deseti let tři výborné snímky, které se rychle staly kultem. Vaughn opakovaně dokazuje, že umí pracovat s postavami, dokáže ukočírovat pravidla jím vytvořených světů a v neposlední řadě suverénně zvládá akční sekvence. Jeho příspěvek do X-Menů v té době zastínil i opěvovaná díla Bryana Singera a první Kingsman nabídl vskutku originální variaci Jamese Bonda, jejíž potenciál zdaleka nekončí u dvou celovečeráků.

Gravitace, Roma

Mexickému režisérovi stačily během deseti let dva filmy, aby si udržel pozici výrazné tvůrčí síly. A ačkoli nemohlo jít o více rozdílné projekty, oba mu vynesly Oscara za nejlepší režii a oba se dají popsat jako vysoce originální a autorská díla, která nemají sobě rovného. Gravitace je až překvapivě lidský survival v majestátních vesmírných kulisách s rozpočtem kolem 100 milionů dolarů, Roma je nezávislý nízkorozpočtový projekt s autobiografickými prvky. V obou případech jde o bravurně zrežírovaná díla a především Roma představuje ostrý protipól klasickému hollywoodskému mainstreamu a mnohem čistší filmový zážitek, na jaký už dnes divák není zvyklý. Díky za něj.

Skyfall, Spectre, 1917

Ani bývalý manžel Kate Winslet nevyrábí filmy jako na běžícím páse, ale o to víc stojí výsledek jeho práce za zhlédnutí. Skyfall je úchvatně nasnímaný a odvyprávěný snímek, který posunul Jamese Bonda k dosud nedostižným emocionálním a motivačním výšinám. Spectre jsem viděl naposledy v době premiéry v kině, ale zaujal mne mimo jiné tím, jak dobře zvládl zkombinovat tradiční bondovské motivy s moderním vývojem špionážního filmu. A nelze přehlížet ani blížící se válečný epos 1917, nad nímž se už nyní kritika rozplývá a který by měl jednoznačně dotvořit výsadní postavení Sama Mendese mezi současnou režisérskou špičkou.

Nepřítel, Zmizení, Sicario: Nájemný vrah, Příchozí, Blade Runner 2049

Kanadský rodák je rozhodně jedním z těch, kteří v poslední dekádě zažili nevídaný kariérní boom. Od nezávislých projektů jako Polytechnika či Nepřítel se Villeneuve rychle přesunul k mainstreamu, kde soustavně předvádí svůj nezaměnitelný rukopis trpělivého vypravěče, jenž se nebojí sázet na promyšlené obrazy (v čemž mu vydatně pomáhá kameramanský mág Roger Deakins) a nedořečené závěry. Práci s extrémně dlouhou stopáží možná úplně nezvládá, ale jeho díla jsou přesto audiovizuálními zážitky, které zatím neomrzely. Doufejme, že nepohoří na chystané adaptaci Duny, která se dle kritiky příliš nepovedla ani Davidu Lynchovi.

J. Edgar, Americký sniper, Sully: Zázrak na řece Hudson, Pašerák

Nesmrtelný pistolník a kajícný režisér nepřestává ve svém pokročilém věku překvapovat a sype z rukávu jeden film za druhým. Zbožňovaná díla jako Million Dollar Baby nebo Gran Torino už jsou sice minulostí, ale Eastwood stále boduje u diváků i kritiků, když promlouvá do svědomí národa prostřednictvím filmů jako Americký sniper, Sully nebo Richard Jewell, jenž čeká za rohem a údajně má být nejlepší "Eastwoodovkou" dekády. Všem velkým tvůrcům bychom přáli, aby dostali možnost režírovat i s devadesátkou na krku. Už teď jsem zvědavý, co Clint natočí za dalších deset let - o kvalitu produktu bych se v jeho případě rozhodně nebál (Paříž 15:17 odpuštěna).

Whiplash, La La Land, První člověk

Největší režisérský objev dekády? Dost možná. Damien Chazalle vyrukoval před pěti lety (také si připadáte staří?) s debutem, kterým si okamžitě dobyl Hollywood, a od té doby nepřestává dokazovat, jak nadaným režisérem je. La La Land považuji za nejlepší muzikál dekády a krásnou poctu klasickému Hollywoodu a První člověk mě potěšil svou nesentimentální formou a přirozenou lidskostí. Oscara mu sice uzmul trapný exces a přihřátý Moonlight, ale vzhledem k jeho talentu určitě nebude trvat dlouho, než Damien zaboduje také u akademie.

Godzilla, Rogue One: Star Wars Story

Jméno do pranice. Godzillu považuje řada fanoušků a kritiků za nudnou slátaninu, z čehož se mi ježí vlasy na hlavě i chlupy na zátylku. Dle mého skromného názoru, který mi nikdo nevymluví, jde o jeden z vrcholných blockbusterů posledních let, jenž se nebojí překrucovat divácká očekávání a nabídnout zcela originální formální řešení. A něco podobného Edwards předvedl také u Rogue One, který považuji za nejlepší novodobé Star Wars, a velmi mě mrzí, že mu studio jeho autorskou vizi z části přetočilo. Moc se těším, s čím tenhle šikula přijde dále.

Možná nejuznávanější evropský filmař současnosti prorazil už v minulém desetiletí s filmy jako Rodinný přítel či Božský, přičemž v nadcházející dekádě si své výsadní postavení úspěšně upevňoval. Ať už mluvíme o filozofické road-movie Tady to musí být, "felliniovské" Velké nádheře, která mu vynesla Oscara, nebo o trpce úsměvném Mládí, vždy jde o díla s význačným autorským rukopisem, zabalená do nádherných obrazů a podtržená vyprávěním s omamně proměnlivým tempem a výraznými charaktery. Přehlédnout nelze ani jeho práci na oceňovaném seriálu Mladý papež, která jeho hvězdnou dekádu dotváří.

David Fincher aneb Ten, jenž neumí natočit špatný film se sice v posledních pěti letech schoval do světa televizní produkce a po pár letech spekulací nakonec nenatočí pokračování Světové války Z (což jsem skoro oplakal), ale jen svými třemi snímky v posledních deseti letech prokázal, že stále patří k neochvějné špičce. Úžasnou dialogovou přestřelku v Social Network doplnil svébytnou a mrazivou předělávkou severského kriminálního hitu a sociálně kousavým příběhem Zmizelé dívky, v němž dokázal opět stoprocentně oblbnout diváka a na chvíli i udělat z Bena Afflecka dobrého herce. K dobru mu lze samozřejmě připsat i seriálový hit Mindhunter a nezbývá než věřit, že následující dekádu se Fincher opět zaměří na znervózňování publika v kinech.

Kritika jeho díla vesměs zbožňuje, ale diváky je tenhle neortodoxní starosvětský filmař trestuhodně přehlížený. Během posledních deseti let natočil pouze tři snímky, ale každý z nich považuji za malý autorský klenot, jenž pootvírá divákům dvířka do časů, kdy se filmy vyprávěly jinak, citlivěji a skrze herecké detaily či umělecky nadýchané obrazy. A to platí jak pro publikem zcela ignorované a hluboce lidské drama The Immigrant, tak i pro odyseu do duše dobrodruha Ztracené město Z a letošní výpravnou a myšlenkově objemnou sci-fi Ad Astra. James Gray má můj neskonalý obdiv a jeho další projekty budu netrpělivě očekávat s přáním, aby se mu takové náklonnosti dostávalo od diváků více.

Toť vše a jsem zvědavý na vaše oblíbená jména, která určitě vypište do diskuze.