Mnohem víc než jen James Bond! 5 největších rolí k 55. narozeninám Daniela Craiga

Craig debutoval v roce 1992 jako záporná postava v dramatu Síla muže odehrávajícím se v Jižní Africe během druhé světové války. Devadesátá léta pro něj zůstala skromným obdobím především vedlejších rolí. Postupně nabíral zkušenosti ve filmu i na divadle a stoupal v pomyslném potravním řetězci. Nové století zahájil již hlavní rolí vedle Toni Collette v temné komedii Hotel Splendide. V roce 2002 ho do vedlejší role gangstera obsadil Sam Mendes ve svém druhém filmu Road to Perdition.

Poslední úlohu před vtělením do Jamese Bonda, jenž ho v roce 2006 katapultoval do popředí zájmu médií, dostal v Mnichově Stevena Spielberga. V dramatizaci skutečných událostí ztvárnil jednoho z židovských atentátníků, kteří vykonávají pomstu za únos a vraždu izraelských sportovců během mnichovské olympiády v roce 1972. Režisér vycítil Craigův potenciál mlčenlivého, až strašidelně uhlazeného a skoro mechanicky působícího muže, za jehož očima se ale skrývá řada hlubších a potlačených emocí. Skvělý typ pro ztvárnění postavy, jež má vykonávat diskutabilní činy legitimizované traumatem celého národa.

Každý muž se někdy cítí, jako by žil ve stínu nesmyslných nároků a ideálů stanovených popkulturou. Hrdina Mužů, kteří nenávidí ženy, to má o to těžší, že ho doslova hraje James Bond. Craig, tou dobou již zavedený jako 007, vystupuje v roli investigativního novináře v osobní i kariérní krizi, jenž si vytyčil za úkol rozluštit případ dlouho nevyřešeného zmizení a pravděpodobné vraždy prominentní členky rodiny švédských multimilionářů.

V dekadentním a represivním prostředí elit mu ale žurnalistické schopnosti, na něž byl doposud tak hrdý, nejsou moc platné. Jeho bezmoc a neschopnost naplnit své cíle je navíc stavěná vedle mnohem odhodlanější, houževnaté, ale neprivilegované a týrané mladé hackerky Lisbeth. Přestože Lisbeth s tváří Rooney Mara musí překonávat překážky, jichž je Mikael ušetřený, dosahuje lepších výsledků.

Rozhodnutí Davida Finchera obsadit do hlavní role americké adaptace slavné švédské kriminální série zrovna Craiga bylo vnímáno jako kontroverzní volba. Konflikt literárního Blomkvista je veskrze intelektuální, po prohrané žalobě z nactiutrhání trpí ztrátou životního smyslu a pochybuje o morálních hodnotách, jimiž se dosud řídil. Je dobré, aby při tom vypadal jako akční hrdina? Nakonec ale právě očekávání, která James Bond vyvolává, jen podtrhují bezmoc hlavní postavy.

Daniel Craig měl ke své nejslavnější roli vždy zdravě kritický vztah. Pokud něco v posledních dvaceti letech miloval, tak mezi natáčením nových šílených dobrodružství agenta jejího veličenstva nepřemožitelného Jamese Bonda různě zpochybňovat. V prominentním televizním spotu vydaném na Mezinárodní den žen roku 2011 vystupoval nejprve v dobře padnoucím značkovém obleku a následně v ženských šatech, zatímco jeho kolegyně Judi Dench, tehdejší představitelka Bondovy šéfky M, přednášela monolog o rozdílném postavení mužů a žen ve společnosti.

Stejné tendence k sebereflexi najdeme i v tvorbě režiséra Stevena Soderbergha, jenž se do mainstreamové popkutury zapsal nejvýrazněji sérií Dannyho parťáci, jejichž finanční úspěch mu platí divácky vyhraněnější filmy.

Soderbergh a Craig tedy spojili síly a dali do kupy Loganovy parťáky, kteří jsou občas považovaní za sebeparodii Dannyho parťáků. Celý vtip spočívá v tom, že zatímco Soderberghova slavná série loupežných dobrodružství si zakládá na elegantním šviháctví bezstarostných áčkových celebrit v hlavních rolích, Craigův Sadie Logan a jeho tým jsou, jak to říct decentně, tak trochu zmatení burani. Nemají styl George Clooneyho ani Brada Pitta a celý svět jim během jejich šílené loupeže padá na hlavu. Je neuvěřitelné, jak snadno Craig dokáže setřást bondovský étos.

Místo výsměchu ale jeho lopocení vyvolává spíš sympatii. Musíme připustit, že kdybychom se sami pokoušeli o něco podobného, vypadali bychom spíš jako vysílený Craig než ležérní Clooney. Loganovi parťáci moc nevydělali a bohužel se na ně poměrně zapomnělo. Je to velká škoda, protože jde o skvělou komedii se satirickým ostnem.

Když Daniel Craig v roce 2006 začínal jako James Bond, lidé pomalu vyrazili do ulic, aby mu v tom zabránili. Blonďatý a modrooký model působil jako urážka! A když předloni roli definitivně opustil, dav jeho příznivců se mu v tom snažil zabránit. Tvrzení, že Craig sérii zachránil, je přehnané. Oproti obecnému přesvědčení byly i bondovky s Piercem Brosnanem celou dobu finančně úspěšné. Přesto se nedá popřít, že právě za Craiga Bond zažil svůj dosavadní komerční vrchol. Místo zábavných akčních filmů tu byly eventy, které uměly opanovat celou svou sezónu. Skyfall byl první bondovkou, která si z kin odnesla přes miliardu dolarů.

Craigův Bond přesně odpovídal požadavkům doby. Fyzicky dokonalý hrdina, který přitom skýtá i příslib psychologické hloubky a emocí. Craigovy bondovky si hrají s pevnější kontinuitou a silnějšími osobními motivacemi. Bond v nich měl překonat své šovinistické a sexistické kořeny a dokázat svou hodnotu pro svět, který už nepropadá propagandě z dob studené války.

Série v tomto svém cíli uspěla jen velmi povrchně. Tvůrci si sice hrají se sebereflexí, vždy ale nakonec musí ucuknout, aby zachovali status quo. Místo toho, aby se Bond opravdu stal novým člověkem, pokládá na konci Není čas zemřít (spoiler!) život za svou partnerku a dceru. Nemusí se chopit úlohy otce, přehodnotit svou roli ve společnosti, změnit svoje návyky ani hodnoty, místo toho svou hrdinskou smrtí naplní tradiční maskulinní ideál a série může začít zase od začátku.

Bond ve skutečnosti nikdy nepřestal být absurdní akční sérií. Jedním z hlavních důvodů, proč tolik diváků a divaček uvěřilo, že tvůrci myslí své experimentování vážně, je Craigovo herectví. Přesně ví, kdy narušit či naopak zdůraznit svůj kontrolovaný minimalismus, aby vyvolal dojem větší hloubky i tam, kde nutně není. Všem mouchám navzdory se Craigova éra zapsala do historie Jamese Bonda pozitivně a sám na tom má velkou zásluhu.

Craig se s Bondem nikdy zcela nesžil a od doby Skyfallu hledal zadní vrátka. „Problém“, když hrajete hlavní roli v jednom z nejúspěšnějších filmů všech dob, spočívá v tom, že vám producenti na hlavu najednou začnou házet desítky milionů dolarů a vy víte, že už zřejmě nikdy nebudete mít příležitost vydělat tolik peněz. Jasně, vaše srdce je jinde, ale vážně nebude lepší to ještě jednou, dvakrát, třikrát skousnout? Do smrti pak budete moct dělat, cokoliv si zamanete! V uměleckých oborech máme tendenci nad podobným uvažováním ohrnovat nosem, nakonec je ale veskrze lidské a pochopitelné.

Craig byl jako Bond vždy skvělý, ale až při pohledu na projekty, do nichž vkládá opravdovou tvůrčí vášeň, ho můžeme plně docenit. Benoit Blanc ze zatím dvoudílné satirické pocty klasickým detektivkám Na nože je Bondovou antitezí. Drmolící detektiv s nerozluštitelným přízvukem je mixem lišáckého Columba a šarmantního Poirota. Přestože působí velmi sebejistě a spokojeně sám se sebou, ve druhých záměrně vyvolává pochyby o svých schopnostech. Ve dvojce se publikum dočkalo silného náznaku, že je gay, když dveře jeho bytu otevřel po domácku oblečený Hugh Grant v kuchyňské zástěře. Craig dodal, že se přimlouvá, aby měl tento aspekt v dalších dílech větší význam. Byl ostatně progresivní už v době, kdy to v mainstreamu ještě nebylo běžné, výraznou gay roli si připsal už v devadesátých letech v Lásce prokleté.

Blanc projevuje silnou empatii a přemýšlí o lidech, kterým pomáhá, s čímž se Bond většinou nemá čas trápit. Pod pozlátkem žánrové zábavy se tak Na nože může vyjadřovat k našemu světu. Blanc je stejně jako Bond nadlidsky schopný muž v pozici autority, krása snímku režiséra a scenáristy Riana Johnsona ale spočívá v tom, že dokáže i z takové postavy udělat pozitivní vzor pro každodenní život. Vyhýbá se tím běžné kritice, že progresivní umělci umí privilegované postavy zobrazovat pouze negativně. I proto se jedná o zatím nejlepší roli Daniela Craiga, kde naplno zužitkoval své zkušenosti, zájmy i svůj veřejný obraz.

Devítidílný seriál The Last of Us, jenž je dostupný na HBO Max, vychází ze slavné stejnojmenné videohry. Povyšuje žánr postapokalyptického zombie hororu z pouhé akční vyvražďovačky na psychologické drama. Obsazení ani celkové provedení nemohlo být lepší.