Válečný žánr má ve filmovém světě velkou moc. Ať už mluvíme o filmech jako Četa (1986), Olověná vesta (1987) nebo Zachraňte vojína Ryana (1998), všem se podařilo vydobýt si chválu jak u diváků, tak u kritiků. Mendesův snímek 1917(2019) se zaměřuje na hrůzy první světové války, což je období, které nebylo filmovým světem příliš prozkoumané, přestože se jedná o jednu z nejstrašlivějších válek v lidských dějinách.
Mendes věří, že onou demonstrací toho, jak hrůzostrašné války byly, je v podstatě každý válečný film protiválečný. A když byl dotázán, proč si myslí, že lidé mají válečné filmy tak rádi, vyjádřil se následovně: „Myslím, že důvod, proč lidé válečné filmy točí a chodí na ně do kin, je protože to je jedna z mála situací, kdy jsou lidské bytosti zahnány na absolutní okraj toho, čeho všeho jsou schopni. Snažíte se najít cestu, jak definovat lidský stav. Přičemž válečné filmy jsou o lidech, kteří jsou jako nazí v trní. Miliony mužů v první světové válce takovou zkušenost měli.“
Možná i jeden z hlavních důvodů, proč se filmy jako Zachraňte vojína Ryana a 1917 divákům tak líbí, tkví i v tom, že oba využívají techniku, díky které má divák pocit, že sám zažívá dění na plátně z pohledu první osoby. Jako kdyby byl nějakým neviditelným společníkem, doprovázejícím filmové hrdiny na jejich cestě. Kdykoliv se válečnému filmu podaří u diváka vyvolat pocit autentičnosti, má už většinou předem zaručený úspěch.