Denis Villeneuve

Hlavním vysílacím časům ve většině tuzemských televizí sice vládnou seriály a rozličné soutěže, avšak ani filmoví fanoušci nepřijdou zkrátka. Tento týden se navíc ponese ve znamení dvou poměrně zábavných duelů, které se vracejí do období 80. let. Podívejme se tedy na kvintet (dnes výjimečně v podstatě septet) titulů, které budou během dalších dnů k vidění na televizních obrazovkách a zároveň není snadné je najít na streamovacích službách.

Už pár měsíců čekáme na zprávu, do jakého projektu se nyní uvrtá kanadský režisér Denis Villeneuve. Od premiéry druhé Duny (Dune: Part Two) přitom víme, že než se pustí do adaptace dalších knih Franka Herberta, zvažuje odpočinek od opulentní vesmírné ságy. I proto, že mezi natáčením jedničky a dvojky „neměl ani hodinu oddechu." Ihned se vyrojilo několik jeho dříve oznámených projektů, které se staly kandidáty na jeho další film. Dostali jsme konečně odpověď?

Steven Spielberg patří mezi největší velikány amerického filmového průmyslu. Nejde však jen o to, že natočil spoustu povedených filmů. Jeho působení tvarovalo samotné prostředí Hollywoodu. Byl to on, kdo v dobrém a zlém odlil formy, které američtí filmaři používají dodnes. Jeho pochvala pro druhou Dunu (Dune: Part Two) tedy není jen osobním názorem jednoho člověka, ale pomyslným požehnáním od personifikace celého oboru.

Už po premiéře první Duny (Dune) v roce 2021 se hovořilo o tom, že by se měl příběh Paula Atreida uzavřít až v pokračování. To bylo tou dobou ve hvězdách a čekalo se na případný kasovní úspěch. Ten jakžtakž přišel, dvojka (Dune: Part Two) dostala zelenou a nyní až s nečekanou dravostí dobývá světová kina. Třetí a zřejmě poslední díl by tedy měl být samozřejmostí, ačkoli režisér Denis Villeneuve stále láká spíše opatrně.

Do kin vtrhla druhá Duna (Dune: Part Two) a jestli nějaký její klad musejí uznat i zapřisáhlí odpůrci poetiky Denise Villeneuva, je jím strhující vizuální stránka. Ne nadarmo se hovoří o tom, že tento zážitek je třeba si dopřát v kině, a to ideálně na co největším plátně a s co nejlepším zvukem – více srovnatelných příležitostí letos zřejmě nebude.

Chilsko-francouzský režisér Alejandro Jodorowsky dnes slaví 95. narozeniny. Přestože za svůj život nenatočil ani deset filmů, patří mezi nejikoničtější a nejkultovnější filmaře. Ve skutečnosti se dá říct, že naše představa o „kultovním filmaři“ vznikla právě na základě jeho práce a života. Jeho Krtka (El Topo) z roku 1970 mnozí považují za první půlnoční film. Tedy takový, který neuspěje v klasické distribuci, zato však žije bohatým životem v klubových a komunitních kinech. Na rozdíl od mnohých půlnočních režisérů typu Tommyho Wiseaua a Neila Breena však Jodorowsky není patlal, jehož filmy by byly „tak špatné, až jsou dobré“, jedná se o mistra surrealismu.

Odložení druhé Duny je pohromou pro pořádnou část cinefilů. Jednu výhodu však posun jedné z nejvyhlíženějších premiér na konec února příštího roku má. Každý zpožděný film cítí vždy povinnost vytasit se s epickými filmovými ukázkami, z nichž každá musí ve velkoleposti překonat tu předchozí. A když má střihačský tým k dispozici materiál kanadského vizuálního čaroděje Denise Villeneuvea, můžete mít jistotu, že z upoutávky číslo tři už musí nevyhnutelně všem padnout čelist.

Boje s drogovými kartely na americko-mexické hranici stále nekončí. To je snad jediná jistota, kterou ohledně příběhu plánovaného třetího Sicaria máme. Otazníků je stále obrovské množství, přesto se fanoušci dospělých thrillerů mohou pomalu začít těšit na další porci politických pletich a realistického násilí.

Plnokrevná upoutávka na nejočekávanější sci-fi tohoto roku je venku. Druhá Duna tvrdí nepsané pravidlo filmových pokračování, takže bude ještě větší, majestátnější a akčnější než její úspěšný předchůdce.