Seriálová Duna se chce vyrovnat filmům i Hře o trůny. Start ale budí spíše rozpaky

Natáčet prequel situovaný tisícovky let před divácky oblíbenou ságu není přitom sázkou na jistotu a z tvůrčího hlediska se může proklatě vymstít. Své o tom mohou vyprávět autoři Akolytky z univerza Hvězdných válek. Sázet na neprobádané postavy, které s původními hrdiny pojí jen příjmení, a vyprávět počátky některých v originále známých věcí je zkrátka mnohdy větším tvůrčím oříškem, než se může zdát. Proroctví sice částečně vychází z knižní trilogie Školy Duny, samotná výroba seriálu, jež byla schválena po první Duně, se ovšem neobešla bez problémů a u projektu se kvůli kreativním neshodám vystřídala řada režisérů i scenáristů, což nikdy není dobré znamení. Dokáže tedy seriál i přes všechny překážky nakonec úspěšně navázat na dílo Denise Villeneuvea?

Podíváme se tedy 10 tisíc let před narození Paula Atreida, do počátků tajuplného sesterstva Bene Gesserit, jehož členky ovládají mocné schopnosti, radí jednotlivým vládcům a mění chod dějin. Nyní stojí v čele sesterstva nemilosrdná Valya ze známého rodu Harkonnenů, které v upevňování moci pomáhá sestra Tula. Valya se snaží navázat na práci a přání své zesnulé mentorky, která chtěla řád převést z údělu rádců do role vládců a zároveň zabránit zkáze sesterstva, jemuž napovídají různá znamení.

Valya proto rozjela zapeklitý plán, jak dostat svou členku na trůn a vládnout celé říši, čemuž má pomoci blížící se sňatek mladé princezny Ynez s malých chlapcem z mocného rodu. Princezna se má totiž po sňatku stát členkou sesterstva, kde projde náročným výcvikem. Jenže plán se začne brzy komplikovat. Na scéně se totiž objeví tajemný voják Desmond Hart, jenž není tak obyčejný, jak se zdá a bude mít na současného vládce říše Javicca Corrina velký vliv. A nejspíš je právě i on tím, kdo může zapříčinit zkázu sesterstva.

Seriálová Duna tedy nebude velkolepou sci-fi plnou akce, ale ještě více bude spoléhat na politické pletichy, boj o moc a budování světa, v němž bychom se měli více podívat do nitra právě sesterského klanu, kde dojde i na fyzicky i psychicky náročné trénování nových svěřenkyň a objevování jejich schopností. Na tom ostatně není vůbec nic špatného, ostatně přesně tento přístup většina knižních i filmových fanoušků jistě ocení. Problém je, že tvůrci zatím nezpracovávají v námi viděném prvním díle ony pletichy a typické atributy Duny zvlášť sebejistě.

Úvodní epizoda totiž trpí na až příliš velkou roztříštěnost příběhových linek, kdy toho chtějí tvůrci stihnout během pilotu až moc. Scénář nám představuje takřka 15 důležitých postav, od nichž se někdy poněkud zmateně přeskakuje od jedné ke druhé, takže téměř žádná zásadní figura zde nedostane příliš prostoru a nemá patřičný čas vyniknout. To se týká i příběhových linek, které jsou zde naznačeny, ale zatím se kvůli jejich velkému množství rozjíždí velmi pomalu.

Proroctví tím kopíruje vypravěčskou strukturu Hry o trůny, které by se chtěli autoři evidentně přiblížit, a opakují bohužel nešvary řady úvodních dílů podobných titulů. Zatímco Hra o trůny dokázala svůj svět a velké množství postav představit v pilotu poměrně přirozeně a bez sebemenšího zaváhání, zde jsi nejsou tvůrci tak jistí v kramflecích a jejich úvodu chybí tempo a větší tah na branku. Vizuál a výprava pak samozřejmě ve velké míře vychází ze skvělého vizuálu filmových předchůdců a režii se celkem bez problémů daří navázat na Villeneuveův feeling a atmosféru, bohužel jednotlivým záběrům přeci jen schází ona kinetika a velkolepost a působí o něco hůře než celovečerní bratříček.

Také postavy nedokáží kvůli roztěkané tvůrčí struktuře zatím tolik zaujmout a bude záležet až na dalších epizodách, zda se zde scénáři podaří vybrousit alespoň několik silných hráčů. Emily Watson je coby Valya sice správně chladná, i přes hlavní roli ale vlastně zatím nedostala mnoho prostoru, což se dá říci v podstatě o všech v čele s Olivií Williams a zatím nezvykle necharismatickým Markem Strongem. Travis Fimmel tu zde naopak své poněkud netradiční charisma dokáže prodat i na malém prostoru, dá vzpomenout na svého Ragnara z Vikingů a zvládne přesvědčit, že dokáže být pro sesterstvo správně nevypočitatelnou nemesis.

Z minulých odstavců se může zdát, že jsem k seriálové Duně spíše kritický, zase tak horké to ovšem není. Po řemeslné stránce není Proroctví moc co vytknout, výpravu si HBO znovu pohlídalo a fanoušky potěší jistě i větší probádání tamního světa, kde se o staré známé planetě Arrakis naštěstí dosud jen mluví. Zatím tu ovšem chybí sebejistější tvůrčí ruka, která se pod nánosem velkého množství charakterů a zápletek spíše nejistě třese. Fanoušci Herbertova světa by ovšem měli dát seriálu rozhodně šanci. Až další epizody totiž naplno ukážou, jaké trumfy a devízy si pro nás seriál přichystal.

Prohlédněte si žebříček nejlepších sci-fi seriálů a žebříček nejlepších seriálů dostupných na platformě Max.