Třetí Duna je oficiálně na cestě. Její režisér ovšem chystá také film o nukleární válce

Před čtyřiceti lety svět ochromil britský televizní snímek Vlákna (Threads), který na základě odborných předpovědí a v dramatizované dokumentární formě předpovídal děsivé následky tehdy stále ještě dost pravděpodobného jaderného konfliktu. Svět se od té doby posunul, ale strašák atomových bomb zdaleka nezmizel. Oppenheimer o jejich praotcovi Robertu J. Oppenheimerovi vyklidil letošní oscarovou nadílku a na tahu je podle webu Deadline právě režisér Denis Villeneuve, jenž má zájem o adaptaci nově publikované znepokojivé knihy Nuclear War: A Scenario od Annie Jacobsen.

Americká novinářka a spisovatelka za ni dostala Pulitzerovu cenu a s pomocí řady expertiz popisuje křehkost globálního civilizačního systému a jeho náchylnost k sebezničení. Příliš mnoho států disponuje jaderným arzenálem a pozoruhodná i děsivá kniha líčí nejpravděpodobnější následky i příčiny zmáčknutí červeného tlačítka. Podobá se tudíž Vláknům, jejichž výpověď i dnes nahání husí kůži, ale mladší generace už klasický televizní snímek příliš neznají a potřebují moderní alarm.

Za tím účelem přichází na scénu Villeneuve, jenž si momentálně může vybírat. Všechny jeho filmy z posledních jedenácti let mají skvělé ohlasy od kritické i divácké obce a druhá Duna je s aktuálními 626 miliony dolarů konečně také velkým kasovním hitem. Kanadský režisér má mocného spojence ve studiu Legendary, s nímž spolupracuje na zkompletování sci-fi trilogie filmem Dune: Messiah. Právě Legendary, které rovněž stojí za další úspěšnou franšízou Monsterverse a snímkem Godzilla x Kong: Nové impérium, si pořídilo práva na knihu od Jacobsen.

Villeneuve zřejmě plánuje Nuclear War: A Scenario režírovat a je jasné, že nebude chtít točit pohádku před spaním. Dlouhodobě tíhne k vizuálnímu vyjadřování a zkoumání lidstva v podivuhodných situacích, přičemž drama založené na exkluzivních rozhovorech s experty zodpovědnými za případné rozhodování během jaderného konfliktu skýtá prostor pro intenzivní tvůrčí argumentaci. A to i v porovnání s Oppenheimerem, jenž zůstal věrný subjektivní perspektivě původního vývojáře, strašlivé následky výbuchů neukazoval, a přece se stal takřka miliardovým oscarovým hitem.

Strach z bomby je v kinematografii zakořeněný od padesátých let, kdy tuto úzkost ještě reflektovaly zejména béčkové sci-fi filmy plné radioaktivních mutací. Kubrickův Dr. Divnoláska a dusné Selhání vyloučeno od Sidneyho Lumeta roku 1964 přenesli stále aktuálnější téma do mainstreamu a zakazovaný, i když oscarový britský dokument The War Game vyzníval až příliš realisticky. V 80. letech pokračovaly v naturalistickém varování filmy Den poté a zmíněná Vlákna, načež debata splynula s hrozbou umělé inteligence díky Terminátorovi. S následky nukleární energie zachází také Monsterverse, v němž se obří destruktivní titáni většinou nabíjí právě výbuchy a zářením.

Villeneuve se ovšem s oceňovaným materiálem hodlá vrátit k realističtějším kořenům v době, kdy politické napětí ve světě tlačí pojmy jako armageddon a apokalypsa do mnoha zpravodajských titulků. Komentář si neodpustil ani v druhé Duně, kde fanatické pouštní povstání zachází také s utajovaným arzenálem ničivých zbraní.

Podívejte se na žebříček nejlepších dramat podle databáze Kinoboxu.

zdroj: Deadline, Kinobox