Jiří Strach

Český filmový a především televizní režisér Jiří Strach se narodil 29. září 1973 v Praze. V mládí byl hojně obsazován do dětských či dospívajících rolí. V 11 letech se poprvé objevil v rodinném sportovním filmu Vyhrávat potichu (1984), načež se objevil například v Kachyňově dramatu Smrt krásných srnců (1986), režijním debutu Ondřeje Trojana Pějme píseň dohola (1990) a svou nejznámější roli ztvárnil v pohádce Karla Smyczka Lotrando a Zubejda (1996). Celkově si zahrál ve více než třiceti filmech a objevil se ve více než patnácti seriálech. Již roku 1991 se však po absolvování gymnázia rozhodl jít cestou režiséra, když nastoupil na katedru režie pražské FAMU, kde studoval pod pedagogickým vedením Dušana Kleina, kterého považuje za svůj největší profesní vzor, což se odráží v jeho řemeslném režijním pojetí. Již během studia jej angažovala Česká televize, kde natočil několik mikrokomedií cyklu Bakaláři a povídka s názvem Svědectví (1997) zároveň posloužila jako jeho absolventský film. V televizi se uchytil a roku 1998 se pustil do životopisného filmu o Vojtěchu Hynaisovi Genij vlasti, načež realizoval například vztahové drama dle scénáře Lucie Konášové Vůně vanilky (2001), detektivku Vyvraždění rodiny Greenů (2003) či příběh o starších ženách, kterým přírodní katastrofa naskytne příležitost změnit své životy Povodeň (2005). Pohádka Anděl páně (2005) se stala jeho prvním snímkem pro filmová plátna, ačkoliv svou enormní diváckou oblibu získala až postupem let, právě díky televizním reprízám, čímž se zařadila mezi nejoblíbenější tuzemské pohádky. Popularitě nahrává i fakt, že pohádka byla roku 2022 digitálně restaurovaná a vyčištěná, jelikož byla původně točena na 16mm filmový materiál. Pro Českou televizi natočil dvoudílný výpravný válečný film Operace Silver A (2007), za který byl oceněn cenou Elsa od ČFTA, což zopakoval i rok následující, když natočil komediálně laděný Brainstorm (2008). Na televizní obrazovky přinesl kladně přijaté pohádky, konkrétně Tři životy (2007), černým humorem oplývající Šťastný smolař (2012) a Svatojánský věneček (2015). Jeho další doménou jsou mysteriózní krimi minisérie a seriály. Zmínit můžeme Ďáblovu lest (2009) zabývající se černou magií, její volné pokračování Ztracená brána (2012) a tři série seriálu Labyrint (2015 - 2018). Ve stejném duchu se nese i thriller Santiniho jazyk (2011), na motivy knižní předlohy Miloše Urbana. Po sedmi letech se navrátil na filmové plátna nostalgickým příběhem Vrásky z lásky (2012), který se soustředí na milostný vztah dvou lidí na sklonku života a rodinné peripetie. Na festivale Prix Europa zabodoval televizní dobovou černou komedií Osmy (2014), když získal cenu pro nejlepší evropské televizní drama. Dosavadně největší kasovní úspěch předvedl s výpravným pokračováním Anděl páně 2 (2016), které v kinech navštívilo přes 1 270 000 tisíc diváků. Roku 2019 natočil stísněný televizní thriller Klec, který pojednává o zneužívání seniorů a řadí se do pomyslného subžánru home invasion. Dlouhodobě připravuje pohádku Dlouhý, Široký a Bystrozraký a v lednu 2023 měla premiéru jeho krimi minisérie Docent. Je velmi aktivní v mediálním prostoru, své názory a glosy publikuje na sociálních sítích. Otevřeně se hlásí ke konzervativnímu smýšlení a katolické víře. V rámci spolupráce s časopisem Reflex uvádí svou talk show Se Strachem Nacafe.