Články

Kinematografie přišla o svého Rocca, Černého Tulipána, Samuraje či Rocha Siffrediho. Alain Delon, jeden z nejslavnějších žijících herců, jehož kariéra rozkvétala zejména v 60. a 70. letech minulého století, zemřel v blízkém rodinném kruhu ve věku 88 let. V posledních letech se potýkal s podlomeným zdravím a před kamerami nestanul od roku 2012. Na světlo vycházely také jeho kontroverze, ale jednu věc vedle impozantního a obdivovaného vzhledu mu nikdo nevezme – vlastní filmový odkaz, na který byl po zásluze náležitě pyšný.

Žánr true crime nás fascinoval odjakživa a literární zkazky o zločinech si lidi rádi četli dávno před zrodem kinematografie. Není tedy divu, že i pohyblivé obrázky se na našem znechucení a upřímném pohoršení s gustem svezly. Lze říct, že v posledních letech jsou díla tohoto typu ještě oblíbenější než kdy dřív, což souvisí především s netflixovskou chutí zpracovat téměř každý zločin do několikadílné minisérie.

Rozcuchaný poklad mezi francouzskými komiky nemusel hlasitě vyřvávat jako Louis de Funès, aby jeho publikum po celé Evropě řičelo smíchy. Devadesátiletý Pierre Richard, jenž se ohledně kariérních snů vzepřel bohatým rodičům a přes kabarety pronikl ke špičce francouzské filmové komedie, měl obličej a skečový talent předurčený k tomu, aby ostatní rozesmával. Nejlépe se ostatně cítí ve společnosti se sklenicí vína, jakožto náruživý vinař s vlastní značkou v minulosti mnohokrát oslňoval také při návštěvách Prahy a jiných českých regionů.

Sedmdesáté narozeniny slaví náš nejoblíbenější kanadský kamioňák a také režisér některých z nejúspěšnějších romantických melodramat všech dob. Ač se to málo ví, James Cameron natočil i několik akčních sci-fi! Ale konec srandy, Železný Jim je rozhodně zásadní osobností filmového průmyslu, i když je velmi obtížné ho zařadit. Je to génius? Solitér, nebo populista? Odvážný autor, nebo povrchní pouťový bavič? Permanentní teenager, nebo neoblomný feminista? Egomaniak, nebo... ne, počkat, na tom se všichni shodují. Na každý pád jde o těžko čitelného tvůrce, který v mnoha ohledech ztělesňuje všechny paradoxy ideálu filmového autorství i filmu jako továrny na sny. Dnes slaví 70. narozeniny, což je skvělá záminka seřadit si jeho filmy po ten nejlepší. Váš seznam bude dost možná jiný, tak se o něj neváhejte podělit.

Některým hercům či herečkám se vyhýbají oscarové vavříny či role ve sledovaných mainstreamových produkcích, a přece o sobě mohou tvrdit, že byli ve své branži výjimeční. Gena Rowlands, která v rodinném kruhu naposledy vydechla tuto středu ve věku 94 let, ani netoužila po kariéře vrchní hollywoodské hvězdy. Svůj život i tvůrčí dráhu spojila s dlouholetým manželem a pionýrem amerického nezávislého filmu Johnem Cassavetesem, jehož múzou byla v nezapomenutelných klasikách jako Tváře (Faces), Minnie a Moskowitz, Žena pod vlivem (A Woman Under the Influence) nebo Gloria. Zahrála si rovněž v Zápisníku jedné lásky (The Notebook) v režii svého syna Nicka Cassavetese, kde její postava trpěla demencí – Rowlands v závěru života musela bojovat s Alzheimerem.

Byla to asi jen otázka času, přestože jsme se jejího zodpovězení dočkali za poněkud zvláštních okolností. Společnost Apple, v posledních letech stojící za několika ambiciózními filmovými projekty, už nadále nehodlá svá díla vysílat do kin a raději se bude soustředit na svou platformu Apple TV+. Prestižní tituly s oscarovým potenciálem na pár dní do kinosálů pošle, aby došlo ke splnění podmínek pro nominace, ale víc od jablečného giganta čekat nemůžeme.

Olympiáda definitivně skončila, prázdniny se přehouply do druhé poloviny a tuzemské stanice už se pomalu chystají na start nadcházející televizní sezóny, která bude plná novinek. Stále nám ovšem nezapomínají dělat radost také filmovými peckami, které by neměly uniknout vaší pozornosti a aktuálně se navíc vyhýbají streamovacím platformám. Zde najdete pětici nejzajímavějších z nich.

Technologický vývoj je především v posledních dvou stoletích úžasný, úroveň života na Zemi se v obecném měřítku stále zlepšuje a od druhé světové války jsme neměli válečný konflikt, který by vojensky rozmetal regionální meze a připravoval o život miliony lidí (přestože strašlivé genocidy v Africe se nesmí přehlížet a některé vnitrostátní diktatury nepolevují). Budoucnost civilizace přesto nevypadá zcela růžově. Ve vybledlých barvách ji často vykreslují také filmová díla, ať už ta původní, nebo odvozená z obvykle mnohem komplexnějších literárních zdrojů. Představme si šťastnou třináctku dystopických snímků, jež během necelých sta let nejvýrazněji utvářely přemýšlení o tomto subžánru, který se nemusí omezovat pouze na ryze futuristické science fiction.

Kolem streamovací platformy Warner Bros. a HBO bylo v posledních letech poměrně rušno, či spíše nepřehledno. V některých regionech existovala služba HBO Now, u nás zase bylo HBO Go a nedlouho poté, co se varianty sloučily pod značkou HBO Max, přišlo oproštění se od názvu slavné kabelovky. Nyní tedy máme Max jakožto výsledek spojení brandů Warner Bros. a Discovery a doufejme, že s ním chvíli vydržíme.

Collateral rozhodně patří mezi nejlepší thrillery tohohle století a Tom Cruise v něm předvádí jeden ze svých nejlepších výkonů. Kosmopolitní drama o kočce a myši, které se potkají uprostřed lhostejného nočního velkoměsta, v těchto dnech slaví 20 let od premiéry a rozhodně neuděláte chybu, když si ho připomenete (nebo tenhle rest konečně doženete).

Na současném úspěchu Deadpoola s Wolverinem se nepodílí pouze kvality samotného snímku a touha publika po (komiksových) blockbusterech, nýbrž i zdařilá kampaň, prostřednictvím které se Marvelu podařilo z premiéry superhrdinského fláku učinit dostatečně zásadní událost, aby lidé přišli do kina. Součástí marketingové strategie je také dlouhodobě probíhající mediální popichování Ryana Reynoldse a Hugha Jackmana, na jejichž plnohodnotnou konfrontaci na plátně fanoušci dlouho čekali.

Od premiéry Šestého smyslu (The Sixth Sense) uplynulo už čtvrt století a snímek si stále uchovává pověst ultimátního thrilleru 90. let s jedním z nejikoničtějších zvratů. Původní vzrušení bylo dokonce mnohem větší, památnou se stala obálka Newsweeku, která fotku dosud takřka neznámého, ani ne třicetiletého M. Nighta Shyamalana opentlila velkolepým titulkem: Příští Spielberg. Historie téhle prognóze za pravdu nedala, jedná se však o svědectví nekontrolovaného nadšení, jaké snímek vyvolával. Zbytek textu ale čtěte jen v případě, že jste film viděli.

Mlčenlivý Oldřich Kaiser a jeho Zahradníkův rok napotřetí vypadl z top pětky, těsně pod hranicí nejlepší pětice skončila i rodinná novinka Harold a kouzelná pastelka. Na čelních pozicích jsme se ale změn v podstatě nedočkali a letní hity nadále bodují. Přestože už za pár dní dorazí do kin videoherní akčňák Borderlands, teprve příští týden s novinkami Vlny a Vetřelec: Romulus ukážou, jak silná první čtveřice opravdu je.

Počasí je v posledních dnech jak na houpačce, takže pokud byste nechtěli riskovat, že vás zastihne průtrž mračen kdesi v terénu, můžete se uvelebit i u sebe doma a oddat se nabídce tuzemských televizí. I kromě olympijských přenosů totiž je na co se dívat, a tak jako obvykle vybíráme pětici filmů, jež nejsou k dispozici na běžných streamovacích službách, ale v dalších dnech je na své obrazovce přece jen vidět můžete.

Snímků studia Marvel vzniklo za uplynulé roky skutečně mnoho a pro někoho může být složité se v nich vyznat. Proto jsme se rozhodli, že vám nabídneme několik různých způsobů, jak lze pojmout časovou osu (v angličtině označovanou jako MCU Timeline), která vám může napovědět, v jakém pořadí si filmy od Marvelu pustit. Nemusíte na ně totiž koukat jen chronologicky a podle jednotlivých fází, do kterých Marvel studios produkované filmy rozřadilo, způsobů jak je sledovat je několik a i ty nejnovější snímky mohou (s ohledem na cestování časem nebo existenci mnohovesmírů) pořadím pěkně zamíchat.