V požehnaném věku 94 let zemřela Gena Rowlands, nejpodceňovanější herečka Hollywoodu

„Největší poklonou, kterou jí mohu složit — nebo komukoli jinému — je to, že její talent mě děsí, protože mi připomíná, jak mnoho lidí ho postrádá, a jakou moc mají ti, kteří ho mají a umí ho dobře využít. A ten talent vzdělává a osvěcuje. Je obdivuhodná, což se dá říci jen o několika z nás,“ prohlásil na její adresu legendární režisér Sidney Lumet. Rowlands, narozená roku 1930 ve Wisconsinu, se dle Cassavetese příliš nestarala o externí faktory nebo vlastní dokonalý vzhled, důležitá pro ni byla společná víra ve scénář a v postavy, jež ztvárňovala s noblesou i nenapodobitelnou vášní. „Chytila rytmus ženy žijící životem, o jakém nikdy předtím neslyšela. Když je připravená to rozbalit, vždycky mě udiví, jak chladnokrevně to učiní,“ stojí v knize Raye Carneyho Cassavetes on Cassavetes.

S životním partnerem se seznámila během studia na Akademii dramatických umění v New Yorku a vzali se roku 1954 po čtyřech měsících randění. Zůstali spolu do roku 1989, kdy Cassavetes zemřel na cirhózu, a byli nerozlučnou dvojicí také před kamerami. Oba byli skvělí herci, Rowlands měla divadelní průpravu, v 60. letech už hrála po boku Kirka Douglase či Franka Sinatry, v televizi se uchytila díky seriálu Peyton Place. Cassavetese si můžeme pamatovat například jako manžela ze slavného hororu Romana Polanskiho Rosemary má děťátko. Oba pravidelně, nejčastěji však po svém boku, přijímali role v cizích produkcích.

Získávali tak peníze na vlastní nezávislou tvorbu, která zásadně ovlivnila novohollywoodské filmařské „spratky" včetně Martina Scorseseho či Paula Schradera. Tváře z roku 1968 obdržely tři oscarové nominace, jejich další společné autorské dílo Minnie a Moskowitz už roku 1971 distribuovalo studio Universal Pictures. Rowlands si došla pro oscarovou nominaci zásluhou Ženy pod vlivem, kde po boku Petera Falka excelovala v úloze izolované a emočně zranitelné hospodyně, která propadá šílenství. Další šanci měla díky vynikajícímu výkonu v detektivním dramatu Gloria, kde ochraňovala šestiletého osiřelého chlapce před mafiánskou mstou.

Podle Cassavetese ostatně vždy toužila ztvárňovat role, které nějak korespondovaly s tím, jak nahlížela sama na sebe – jako na sexy, ale tvrdou ženu, která vlastně nepotřebuje muže. Svůj mimořádný vzhled přitom neváhala v maskérně přizpůsobit komplikovaným duševním stavům svých hrdinek, většinou se prezentovala jako trochu výstřední a panovačná, byť nesmírně elegantní žena s cigaretou. S manželem měli ponětí o bohémském životě, což krásně odráží jejich pozdní spolupráce Proudy lásky – Cassavetes hrál úspěšného spisovatele se slabostí pro mladé ženy, alkohol a impulzivní podniky, Rowlands jeho křehčí sestru procházející rozvodem, která se u milujícího bratra aklimatizuje.

Roku 2015 si konečně odnesla Oscara za celoživotní přínos a v rozhovorech zmínila, že neměla žádné speciální zacházení jen proto, že byla často ženou režiséra a scenáristy. „Obvykle se na nic neptám. Řekla jsem: ‚Jsem tak trochu zaseknutá.‘ On na to: ‚Geno, než půjdeš dál, napsal jsem ten scénář a počítám s tebou. Řekla jsi, že se ti líbil.‘ Já na to, že ho miluji. On řekl: ‚Řekla jsi, že to chceš dělat.‘ Já řekla: ‚Ano, chci.‘ A on na to: ‚Tak to udělej,‘“ vyprávěla pro Los Angeles Times.

Zkušenosti však nasbírala i s jinými váženými tvůrci včetně Williama Friedkina (Kasař Tony), Paula Schradera (Světlo mého dne) nebo Woodyho Allena (Jiná žena). Po manželově smrti přijala nabídku Jima Jarmusche, jenž připravoval povídkovou Noc na Zemi, načež přijala synův režisérský dohled. Nick Cassavetes ji obsadil do hlavní role svého debutu Hvězdy na zemi a také do hvězdně obsazené komedie Jak ta je úžasná. Pomyslné předčasné rozloučení absolvovala v přesladké romanci Zápisník jedné lásky jako umírající rezidentka domova pro seniory, jíž její dávná láska předčítá zapomenutý příběh jejich mládí. Jejího partnera si zahrál James Garner, ale kdyby býval nezemřel Cassavetes, mohl být úspěšný snímek rázem ještě emotivnější a opravdu v rodinném kruhu.

Podzim života už trávila především na odpočinku, v minulé dekádě už souhlasila pouze s účastí v zapadlé romantické sci-fi Parts Per Billion s Teresou Palmer či Frankem Langellou. Od roku 2019 se potýkala s Alzheimerovou chorobou. Široká veřejnost na ni možná nebude vzpomínat jako na její formativní vzor Marlene Dietrich, ale zejména fanoušci americké nezávislé scény právě ztratili jednu z nejzářivějších ikon.

Podívejte se na žebříček nejlepších hereček podle Kinoboxu.

Zdroje: The Hollywood Reporter, Los Angeles Times