„Kašlou na mě, tak já na ně.“ Washington zanevřel na Oscary, když prohrál na úkor pozdějšího vyvrhela

Devětašedesátiletý Washington, jemuž právě vinšují další oscarovou příležitost díky druhému Gladiátorovi, se na přelomu tisíciletí mohl stát teprve druhým afroamerickým hercem se zlatým plešounem v hlavní kategorii. Za Slávu totiž zvítězil jako vedlejší herec, jediným černošským lídrem s Oscarem byl do té doby Sidney Poitier zásluhou detektivky V žáru noci (1967). Snad i proto věřil v prolomení bariér, zvlášť poté, co mu Akademie odepřela toto prestižní následnictví v případě oceňované biografie Malcolm X o stejnojmenném afroamerickém aktivistovi.

Místo toho se ale už podruhé radoval Spacey, jenž po Obvyklých podezřelých přijal hollywoodské ovace ještě za Americkou krásu. Washington má přitom na daný moment subjektivně zkreslené vzpomínky, které souvisí s jeho tehdejším zklamáním. „Na Oscarech vyvolali Kevinovo jméno za Americkou krásu,“ řekl Washington pro Variety. „Vybavuji si, jak jsem se otočil a podíval se na něj. Nikdo nestál, kromě lidí kolem něj. A všichni ostatní se dívali na mě. Mohlo to být jinak. Možná jsem to tak jenom vnímal. Možná jsem měl pocit, že se na mě všichni dívají. Protože proč by se na mě všichni dívali? Když o tom teď přemýšlím, asi si nemyslím, že se na mě skutečně dívali.“

Pozlátko za herecké ztvárnění boxerského hurikána odsouzeného k doživotnímu žaláři, jehož filmový příběh dirigoval sám režisér V žáru noci Norman Jewison, Washingtonovi očividně scházelo. „Jsem si jistý, že jsem šel domů a tu noc pil. Musel jsem,“ líčil své pocity po prohře. „Nechci znít, jako bych říkal: ‚On shrábl mého Oscara,‘ nebo něco takového. Tak to nebylo. A víte, ve městě se mluvilo o tom, co se dělo na ‚té straně ulice,‘ ale to je mezi ním a bohem. Já s tím nemám nic společného. Modlím se za něj. To je mezi ním a jeho stvořitelem,“ pozastavil se u Spaceyho soukromí, které šlo veřejně na přetřes až o dvě dekády později.

Hvězdu seriálu Domek z karet roku 2017 vystříhali z hotového filmu Ridleyho Scotta Všechny prachy světa, Spacey se totiž pod tíhou řady závažných obvinění proměnil ve vyvrhela showbyznysu. Britský soud jej loni osvobodil, ale své renomé si navzdory dvěma Oscarům obnoví jen stěží. To Washington píše úplně jiný příběh. Roku 2001 se mu konečně povedlo na Poitiera navázat po skvělém výkonu v Training Day, čímž zřejmě ukončil zahořklost vůči Akademii.

„Procházel jsem obdobím, kdy moje žena Pauletta sledovala všechny oscarové filmy – říkal jsem jí, že mi to je jedno. Hele: Oni se nezajímají o mě? Tak já se nezajímám o ně,“ vyprávěl, jak vlastní povinnosti hlasujícího člena Akademie dočasně přehodil na svou choť. „Hlasuj ty. Sleduj je. Já se dívat nebudu. Vzdálil jsem se. Zahořkl jsem. Můj večírek sebelítosti,“ přiznal herec, jenž má k dnešnímu dni ke dvěma proměněným ještě sedm nezužitkovaných nominací.

Kolečkem frustrace si nicméně prošel ještě roku 2017, kdy se v losangeleském Dolby Theatre ucházelo o řadu cen jím režírované divadelní drama Ploty. Denzel si pochopitelně přál uspět na více frontách, ale ze čtyř nominací nakonec děkovná řeč připadla jen kolegyni Viole Davis. Washington v kategorii nejlepší herec prohrál s Caseym Affleckem, jenž v té době fungoval s výstražným cejchem v podobě, hádáte dobře, osočení ze sexuálně motivovaného obtěžování v zákulisí filmu I'm Still Here. Kamery tehdy zachytily kyselý výraz prohrávajícího, jenž si ale ještě může spravit chuť. Na nominačních listinách se ostatně ocitá velmi pravidelně a vedle dalších dílů akční série Equalizer jej čeká také ambiciózní remake úžasné japonské detektivky Akiry Kurosawy Nebe a peklo, a to v režii Spikea Lee, stojícího za Malcolem X.

Viděli jste už Washingtona v druhém Gladiátorovi? Nezapomeňte film ohodnotit. Podívejte se také, jak vysoko se Denzel nachází v žebříčku nejlepších herců.

Zdroj: Variety, MovieWeb