Články

Každá generace dětí měla svou brakovou literární sérii, která dokonale zapadne do vkusu dané doby a stane se pohlcujícím fenoménem. Harry Potter byl v tomto ohledu přesto výjimečný intenzitou, s níž strhl celý svět – předně v důsledku nového globalizovaného a postupně digitalizovaného světa, jímž mohou trendy cestovat rychlostí blesku. Úspěch série dětských románů J. K. Rowling vedl nevyhnutelně k řadě napodobitelů, z nichž tím nejúspěšnějším je jistě Percy Jackson.

Nebudeme chodit kolem horké kaše. Všichni víme, proč Bradley Cooper napsal a zrežíroval Maestra. A předně proč stanul před kamerou v hlavní roli ikonického hudebního skladatele Leonarda Bernsteina. V různých kategoriích už má na kontě devět oscarových nominací a to by v tom byl čert, aby to tentokrát nevyšlo! Co po něm ještě můžeme víc chtít?! Jeho film, jenž byl právě uvedený na Netflixu, je však typickou ukázkou případu, kdy se o géniovi pokouší vyprávět člověk, jenž jím, jak to jen říct a neurazit, zkrátka není.

Nestárnoucí Marky Mark má v komediální novince Apple TV+ Plán pro rodinu (The Family Plan) neobvyklé starosti. Romantická jiskra s manželkou Jessicou (Michelle Monaghan) po narození malého Maxe vyprchává, jejich dvě pubertální děti bojují se seberealizací ve skutečném i virtuálním světě a navíc se ozývá minulost v podobě otcovy bývalé práce, která navzdory všem indiciím obsahovala likvidaci politicky nepohodlných osob či teroristů. Nyní usedlý prodavač aut musí rozklížené rodině namluvit, že vyráží na neohlášenou dovolenou do Las Vegas, a před obstaráním nových identit tajně pobít své pronásledovatele v čele s nelítostným McCaffreym (Ciarán Hinds). Nebýt hloupého a zcela tuctového konce, mohla to být nečekaně kvalitní zábava.

Dvě dekády poté, co skupina rebelujících slípek vyprášila kožich zlé farmářce Tweedyové a prchla z jejího drůbežího vězení, se situace dost změnila. Komunita slepic ukrývající se na malém ostrově musí ve filmu Slepičí úlet: Zrození nuget proniknout do futuristické továrny na zpracování kuřecích nugetek. Přímočarý útěkářský koncept prvního dílu, jenž náleží k předním trofejím výtvarného studia Aardman (série Wallace a Gromit), Netflix přetváří do divoké imitace několika žánrů a společenské satiry o nehumánní povaze konzumerismu, především fastfoodové kultury.

V dubnu tohoto roku jsme se dočkali prvního dílu nové adaptace Tří mušketýrů, jež se příliš nezpronevěřila své ambici nabídnout moderní, přesto láskyplnou adaptaci literární předlohy Alexandra Dumase z roku 1844. Technicky se jedná o špičkovou produkci plnou komplexních a promyšlených akčních scén. A dějově o poměrně přesnou, i když ne puritánskou adaptaci.

Česká romantická komedie je snad nejhorší žánr, jaký se vyvinul v posledních letech. Záplavy nudných stereotypů, agresivní hysterie, odtrženost od reality. Lítá v tom je výrazně stylizovaný film s přestřelenou zápletkou, ale postavy se nakonec chovají poměrně inteligentně. V našich produkčních podmínkách jde po všech stránkách a o nadstandardní kousek.

Obě dvě ukázky z nové romantické komedie Lítá v tom vzbuzovaly značné rozpaky. Prezentované záběry nepůsobily dojmem, že snímek bude jakkoli převyšovat běžně mrzkou kvalitu podobných produkcí. Jenže naštěstí to dopadlo výrazně lépe a výsledek převyšuje ty nejlepší pasáže z moderněji pojatých romantik posledních let – jako třeba loňský snímek Láska hory přenáší.

Osm let po dokumentárním filmu Takovej barevnej vocas letící komety, který se věnoval portrétu Filipa Topola a undergroundové skupině Psí vojáci, vstupuje do kin titul Rozsviť světlo, ať je vidět. I ten cílí na vyznavače tuzemské alternativní kultury, věnuje se totiž svérázné osobnosti Mirka Waneka, frontmana skupin F.P.B. a Už jsme doma, a malíře Martina Velíška, který stál například za výtvarnou podobou filmové série Fimfárum.

Drama May December s Natalie Portman a Julianne Moore vzbuzuje pozdvižení už od své premiéry v Cannes. Skandální příběh o z dobrého důvodu zakázané lásce se dokonce stává černým koněm začínající sezóny filmových cen, a to především pro obě herečky v čele. Snímek však nabízí mnohem víc než jen reflexi jedné bulvární kauzy.

Nová verze slavného pohádkového příběhu podle Roalda Dahla s názvem Wonka. Čokoládový kouzelník Willy Wonka je však tentokrát na začátku kariéry a ještě nezešílel. Vánoční muzikál pro celou rodinu od autora filmů s medvídkem Paddingtonem. V hlavní roli Timothée Chalamet.

Paul King kvůli Wonkovi pustil režii třetího Paddingtona, což jsme dlouho považovali za potenciálně osudovou chybu. Ikonického postavení se marmeládu milující medvěd dočkal až po svém druhém dílu a před britským filmařem se nyní otevřely možnosti realizovat jakýkoli sen. Jeho neutuchající pozitivita a sentiment se však jeví jako poněkud nevhodné atributy pro adaptaci Dahlovy klasiky, vždyť excentrického továrníka Wonku si spojujeme s jeho temnou, nevypočitatelnou, skoro nebezpečnou polovinou. Panovaly obavy, že tahle tabulka čokolády pro podíl cukru zapomene na hořké kakaové jádro. Jenže King dokázal, že věděl, co dělá.

Na streamovací platformu Netflix zamířil dokumentární snímek Americká symfonie (American Symphony) ceněného režiséra Matthewa Heinemana, který se věnuje životnímu období plnému kontrastů dvojice amerických umělců – skladatele, zpěváka a performera Jonathana Batisty a jeho ženy Suleiky Jaouad, uznávané spisovatelky a motivační řečnice.

Nech svět světem (Leave the World Behind) je jedním z posledních filmů této sezóny, jejichž uvedení na Netflixu jsme poměrně netrpělivě vyhlíželi. Snímek od tvůrce seriálu Mr. Robot s Julií Roberts a Ethanem Hawkem v čele nakonec rozděluje publikum ohledně toho, jestli se jeho thrillerové manýře stojí za to odevzdat, nebo spíš ne. Pokud však směrem k dílu uděláte pár vstřícných kroků, máte rozhodně šanci prožít dvě a čtvrt hodiny slušného napětí.

Juraj Jakubisko byl vyhlášený nejlepším slovenským režisérem všech dob. Doby, kdy byl nejlepší, se však odehrávaly mezi 60. a 80. léty. Od 90. let nastalo spíš tápání. Svou velikost už nikdy nedokázal, velikášství však ano. Ohromující talent z jeho děl probleskuje v jednotlivostech výtvarného řešení, méně už ale z vypravěčství nebo z vedení herců. To platí i pro Perinbabu a dva světy.

Je to už stařec, hodně velký kus stařeného ještěrčího. Příští rok to bude sedmdesát let, kdy se na plátnech poprvé objevil Gojira, jehož jméno pochází z kombinace slov gorila a kujira (tedy japonsky velryba). Navíc mu není jen sedmdesát let, ale nějaké miliony k tomu, kdy si spokojeně vegetil na dně oceánu. Většina světa si však navykla oslovovat ho Godzilla, aby vynikla jeho božskost. Objevil se v téměř čtyřiceti filmech, ať už sólo nebo versus. Je vůbec možné přijít po takové době s něčím novým? Inu, ano, jak by řekli Japonci.