Terrence Malick

Příbuzenské vztahy jsou v Hollywoodu nezanedbatelné. Stejně jako ve většině obchodních sfér, v nichž vás předchází reputace vašeho rodiče nebo staršího sourozence. Za víc než století, během něhož platí především herci a režiséři za hvězdy, jejichž filmografie nabývají kanonických rozměrů, se vyrojila řada rodinných klanů s vícegeneračním rozsahem. Následující dynastie jsou v Hollywoodu nejúspěšnější z hlediska kvality i kvantity filmových děl, na nichž se podílely.

Historický epos Emigranti mohlo publikum zhlédnout už v rámci přehlídky Scandi, po pár týdnech je však možné toto výsostně švédské dílo vidět i v běžných kinech. Sympaticky zvolená ženská perspektiva však dostatečně neozvláštňuje poměrně generickou dobovku sledující útrapy jedné rodiny ve dvou zemích.

V letošním roce hned tři slavní režiséři natočili remake jiného filmu. Guy Ritchie přišel s drsným krimi thrillerem Rozhněvaný muž, jenž je předělávkou zapadlého francouzského snímku Krvavý prachy. Denis Villeneuve konečně uvedl svou verzi kultovního sci-fi románu Duna a v prosinci měla premiéru druhá filmová verze legendárního muzikálu West Side Story, jejímž autorem je Steven Spielberg. Filmové předělávky jsou obvykle vnímány spíše negativně, když se ale nové verze již dříve zpracovaného příběhu chopí osobitý tvůrce, výsledek může být velice zajímavý. Tak jako v následujících případech.

Část 2 - Každý nějak začínal. Někteří filmoví režiséři museli ukázat velkou píli a trpělivost, než se jim povedlo na poli celovečerní tvorby uspět, jiní se do černého strefili okamžitě a hned svým prvním snímkem přepisovali filmové kroniky. Jaké jsou ty nejpamátnější a nejvydařenější režisérské debuty?

Streamovací společnost Hulu u nás zatím příliš známá sama o sobě není, její seriály jsou ale čím dál více vidět (naposledy například vynikající Příběh služebnice).

Jsou zde poslední srpnové premiéry a s nimi souboj dvou těžkých vah - Loganových parťáků (2017) Stevena Soderbergha a 3D animáku Hurvínek a kouzelné muzeum (2017), který těsně před začátkem školního roku láká na rodinný film s populárními postavičkami.

Jsou tu druhé lednové premiéry a další významná filmová událost. Do kin vstupuje dobrodružný REVENANT Zmrtvýchvstání (2015), herecký koncert Leonarda DiCapria, který brázdí nehostinnou krajinu v touze po přežití a po odplatě. REVENANT uspěl během včerejšího vyhlášení oscarových nominací v nejvíce kategoriích, sošku slavného plešouna může získat hned dvanáctkrát. Dále do českých kin míří MUZIKÁL aneb Cesty ke štěstí (2016), inspirovaný Starci na chmelu (1964), animák Ledová sezóna (2016) nebo obnovená premiéra kultovních Sedmi statečných (1960).

Jsou filmy, do kterých tvůrci (Scorsese by v Bressonově duchu řekl filmmakers – oproti directors) vtisknou víc ze sebe, své zkušenosti, životního postoje. Felliniho Osm a půl, Kazanovo Ameriko, Ameriko (ve Varech s úspěchem znovuuvedené), Tarkovského Zrcadlo. A právě tomuto filmu se blíží i Strom života Terrence Malicka – ani ne tak režijním stylem, příběhem nebo celkovou ideou, ale spíš mozaikovitou kompozicí utvořenou ze zdánlivě nesourodých elementů, lyrickým akcentem a přítomností nezvyklých obrazů a jejich vzájemným spojením. Tím vším pak prostupuje autorův osobní pohled na život, který dává jednotlivé roviny do souvislostí a činí film do té míry výlučným, že se o něj vedou vášnivé spory.

Ambíciou najnovšieho opusu Terrenca Malicka Strom života, oceneného na poslednom festivale v Cannes Zlatou palmou, je ukázať divákovi život Zeme a ľudského druhu na nej. Vo filme sa veľmi výrazne prejavujú dve mierky: makro – výjavy z histórie planéty a mikro – osudy rodiny v 50. rokoch 20. storočia. O ich prepojení a jeho teologických a filozofických aspektoch sa bude zrejme ešte dlho diskutovať; rovnako aj o spriaznenosti (či, naopak, opozičných pozíciách) Malickovej argumentácie s rôznymi jeho predchodcami z daných oblastí. Dôležité však je mať neustále na pamäti jedno: Malick nenapísal teologicko-filozofický traktát, ale nakrútil film. Z toho dôvodu je potrebné diskutovať predovšetkým o obrazoch, spôsoboch, ktorými vyjavujú zmysel, o vzťahoch medzi nimi navzájom, medzi obrazmi a zvukmi, atď.