Výroby nových orgánů a cestování dimenzemi díky análnímu kolíku. Ve Varech letos můžete zajít na tyto půlnoční podivnosti

Ke zhlédnutí bude připraveno na 170 filmových, ať už celovečerních či krátkometrážních děl. Kolega Martin Svoboda pro vás již zpřehlednil letošní nabídku klasických snímků, které zamíří do karlovarských kin a z nichž některé poběží jako pocta dvěma hvězdným hostům, oscarovým hercům Beniciu Del Torovi (Traffic – Nadvláda gangů) a Geoffreymu Rushovi (Záře).

Jako téměř na každém festivalu také v Karlových Varech ale uvidíme i sérii půlnočních titulů, jejichž náměty je činí atraktivními pro okrajovější část publika. Pro tu, která si libuje v nekompromisních režisérských vizích a která neváhá jít do postele trochu později, aby je mohla zhlédnout.

Polsko-italská alegorie o životním údělu prostého osla, který putuje z cirkusu až na jatka. Čtyřiaosmdesátiletý polský herec, scenárista a režisér Jerzy Skolimowski přináší neoficiální remake klasického filmu Roberta Bressona A co dále, Baltazare, s nímž získal zláštní cenu poroty na festivalu v Cannes, a hodlá ukázat, že společenské satiry se zvířaty neřekly poslední slovo. Jeho nejnovější příspěvek, v němž si zahrála i slavná Isabelle Huppert, by měl navázat spíše na tradici Bressonova díla či nedávné První krávy nežli na český patos Gump – pes, který naučil lidi žít.

Francouzská superhrdinská parodie představí skupinu ochránců Země, která si říká Tabáková patrola a nepřátele likviduje pomocí nikotinu a oxidu uhelnatého. A není divu, že za ní stojí Quentin Dupieux, jenž nechal ve filmu Rubber vraždit oživlou pneumatiku a naposledy uvedl Mouchu v kufru, v níž hrdinové nalezli obrovský exemplář mouchy.

Těšit se podle všeho můžeme na originální komedii, kde nebude chybět ani oblíbený Alain Chabat, tvůrce bláznivých filmů RRRrrrr!!! či Asterix a Obelix: Mise Kleopatra, z níž jsou zatím kritici nadšení. Kouření způsobuje kašel bylo uvedeno v Cannes a na Rotten Tomatoes zatím všichni kritici otáčí palec nahoru. A pokud jste zvědaví, jak se povedlo míchání superhrdinských schémat s vtipným agitačním podtextem, který varuje před kouřením a globálním oteplováním, pak se musíte přesvědčit na některé z řady projekcí v Karlových Varech.

Celovečerní debut filipínské režisérky Martiky Ramirez Escobar oslavují zahraniční kritici jako první projev tvůrkyně, která se může stát čelní osobností výstřední filmové vlny. Jde o poctu filipínské akční tvorbě sedmdesátých a osmdesátých let. Hlavní hrdinka Leonor, bývalá scenáristka béčkových akčňáků, zažívá v kómatu nečekanou konfrontaci s vysněnými filmovými hrdiny svých fantazií.

Leonor nikdy nezemře získala zvláštní cenu poroty na festivalu Sundance. Myšlenku na realizaci filmu vnuklo režisérce Escobar už roku 1998 zvolení Josepha Estrady, bývalé akční hvězdy, prezidentem Filipín. Tehdy si prý uvědomila, jak realitu i politickou scénu ovlivňuje naše láska k filmům, a Leonor nikdy nezemře má být svéráznou oslavou tohoto láskyplného i absurdního propojení.

Jednu z nejočekávanějších novinek natočil Alex Garland, jenž si v posledních letech získal uznání díky sci-fi hororům Ex Machina a Anihilace (byť druhý zmíněný měl značně kontroverzní přijetí). Men uvidíme v českých kinech od 27. července a Jessie Buckley (Černobyl, Asi to ukončím, Temná dcera) bude v tomto mysteriózním hororu propadat šílenství na zdánlivě bezpečném anglickém venkově.

Snímek v distribuci nezávislého studia A24 sice doprovází rozporuplné ohlasy, ale kritici se shodují, že milovníci interpretačně složitých a mnohoznačných příběhů si přijdou na své. Garland patří k čelní vlně moderních žánrových tvůrců společně s Jordanem Peelem či Robertem Eggersem a v Men si údajně přichystal šokující závěrečný zvrat, kvůli němuž se do kina rozhodně vyplatí vyrazit co nejdříve.

Mezinárodně produkovaný celovečerní debut makedonského filmaře Gorana Stolevskiho nás zavede do režisérovy rodné země v 19. století. Snímek opředený mytologickými a folklórními motivy má podle některých hodnotitelů, kteří jej viděli na Sundance či v amerických kinech, blízko například k Čarodějnici Roberta Eggerse. Vypráví o odlehlé horské vesnici, již sužuje krvelačná čarodějnice.

Hned 93 % kritiků na stránce Rotten Tomatoes tento historický horor nadšeně doporučuje, a pokud vás nenaláká jeho tajuplná premisa, mohla by alespoň herecká účast renomované Noomi Rapace (Muži, kteří nenávidí ženy, Prometheus). Distributor Focus Features slibuje krvavý, hypnoticky ozvučený a navrch poetický snímek, který si v mnohém nezadá s tvorbou Terrence Malicka.

Kultovní akční sci-fi nizozemského režiséra Paula Verhoevena, jenž nám dal také Základní instinkt či Total Recall, bude nejvýraznější půlnoční klasikou letošního festivalu. Notoricky známý snímek o neporazitelném policejním kyborgovi se chlubí nekompromisní režií, brutálními scénami či půvabnými triky od Phila Tippetta.

Byť po letech oslovuje především jako kultovní film, RoboCop si zachovává působivost i svou psychologickou linií, která spočívá v transformaci lidského těla jako u Davida Cronenberga, a funguje jako varování před smazáváním hranic mezi stroji a lidskými jedinci. Zásadní pak zůstává pro každého, kdo se nostalgicky ohlíží za násilnou a přímočarou tvorbou osmdesátých let.

Milovníci senegalské kinematografie, tohle bude přesně pro vás! A nehlaste se všichni. Režisér Jean Luc Herbulot přináší příběh o trojici žoldnérů, která zabaví bohatou kořist drogového dealera a uvízne v bohapusté oblasti zmítané nadpřirozenými silami. Dle synopse máme očekávat hybridní snímek na pomezí kriminálního thrilleru, mysteriózního hororu či spaghetti westernu, v němž se nebude šetřit náhlými výbuchy akce a násilí.

Saloum už byl uvedený na festivalech v Torontu či Vancouveru, všech devatenáct hodnotících kritiků na Rotten Tomatoes zvedlo palec nahoru a mimo jiné se píše také o inspiraci samurajskými filmy či monster movies. Jestliže chcete vidět něco, co eklektické nátuře současného Hollywoodu zároveň podstrojuje i se jí vysmívá svými naprosto ojedinělými volbami, pak není nad čím dumat. Saloum vypadá jako dokonalý prototyp odvážné festivalovky z okrajového filmového průmyslu.

Zatím největší zámořská filmová senzace roku je nejvýdělečnějším a nejlépe hodnoceným projektem společnosti A24. Režiséři Švýcaráku Dan Kwan a Daniel Scheinert natočili neskonale hravý snímek, který je mnohými považovaný za vlajkovou loď momentálně oblíbeného filmového konceptu mnohovesmírů. Čínská imigrantka a účetní Evelyn (Michelle Yeoh) v něm musí cestovat mnoha paralelními dimenzemi, aby zachránila celý vesmír před rozpínající se černou dírou a současně urovnala komplikované rodinné vztahy.

Všechno, všude, najednou sice skládá poctu především asijské akční kinematografii a herec Ke Huy Quan připomíná Jackieho Chana, ale emocionální rovina komplexního příběhu i kreativní humor oslovují publikum univerzálně a hlavně efektivně. Film si drží skvělé hodnocení 8,3 z 10 na Mezinárodní filmové databázi (IMDb) a v amerických kinech slavil takový úspěch, že si jej začali všímat také zahraniční distributoři. A to včetně Bontonfilmu, který jej u nás uvede již 21. července.

Další z řady celovečerních prvotin, jimiž bývají filmové festivaly přeplněné, náleží íránskému režisérovi Arsalanu Amirimu. Odehrává se během íránské revoluce v kurdské vesnici Zalava, kde lidé věří, že jejich sousedy čas od času posednou zlí démoni. Urovnat věci přijíždí pragmatický seržant Masoud, ale ukáže se, že srovnat pověrčivé obyvatele do latě je nadlidský a nevděčný úkol.

Hororové drama vsází na osvědčené téma od moderní civilizace odtržené komunity, jejíž zásady se zasekly v inkvizičních středověkých časech. Podle převážně spokojených recenzentů jde o dosud chybějící impulz pro íránskou žánrovou tvorbu. Překypuje napětím, vyznačuje se skvělými hereckými výkony a také hutným alegorickým podhoubím. Tradiční hollywoodský horor prý rozhodně očekávat nemáme, o to více se můžeme těšit na experimentální východní dílo, které nás vmáčkne do sedaček.

Jeden z nejočekávanějších filmů festivalu budil rozruch už v Cannes, kde několik diváků z projekce předčasně odcházelo. Legendární David Cronenberg podle všeho dostál své pověsti a vrací se ke kořenům „body hororu“, jaký rozvíjel ve svých dílech jako Videodrome či Moucha.

Zločiny budoucnosti sledují futuristického umělce Tensera (Viggo Mortensen), jenž přijal syndrom zrychlené evoluce a v těle mu vyraší nové orgány. Jejich odstraňování proměňuje v živou show pro diváky. Již z tohoto nástinu je zřejmé, že devětasedmdesátiletý Cronenberg režíruje provokativní podpis svého tvůrčího odkazu. Film nese stejný název jako jeho celovečerní debut z roku 1970 a publikum zatím spíše rozděluje – kritici jej chválí za pronikavou atmosféru, transgender alegorii či zahrnutí uvěřitelných emocí, ale diváci jsou víceméně odmítaví. Posuďte sami, českého distributora zatím snímek nemá a ve Varech byste jej tedy neměli propásnout.

Sci-fi hororová minisérie vstoupila na Netflixu do čtvrté a finální sezóny. Obří zakončení nás čeká 1. července. Víte, proč byl projekt původně patnáctkrát zamítnutý a na jaké jiné filmy odkazuje?