Cesta Adriena Brodyho za Oscarem začala jako sen. Debutoval ve třinácti letech, kdy ztvárnil sirotka v televizním filmu Home at Last (1988). Objevil se ještě v několika dalších snímcích, než dostal v roce 1998 hlavní roli v Tenké červené liniiTerrence Malicka. Brody si tehdy myslel, že svým výkonem v tomto díle konečně prorazí, ale Malick se v postprodukci rozhodl pro změnu příběhu a většina materiálu s Adrienem zůstala na podlaze střižny.
Mladý Newyorčan s maďarskými kořeny tak musel vytrvat a tvrdě dřít na dalších filmech, jako byl Restaurant nebo Krvavé léto v New Yorku, kde si zlomil nos. Pak přišel rok 2002 a zlomová role ve snímku Romana PolanskéhoPianista, inspirovaném osudem židovského klavíristy Vladislava Szpilmanna, jenž přežil holocaust, když se během druhé světové války ukrýval v ruinách Varšavy. Ve svých devětadvaceti letech tak Brody obdržel Oscara za nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli. Stal se nejmladším laureátem tohoto ocenění a daný rekord drží dodnes.
Brody ztvárnil excelentním způsobem muže, který si uchová naději v tak temné době a na tak temném místě, takže udělení ocenění nikdo nezpochybňoval. Zajímavé však je, jak se herec na roli připravoval. Aby se plně vžil do Szpilmana, opustil byt, prodal auto, vypnul si telefon a hladověl v izolaci jen proto, aby zjistil, čím si židovský hudebník prošel. Jako pianista, který ve filmu hraje skladby Frédérica Chopina, piloval také tuhle dovednost. Na klavír sice uměl, ale zdaleka ne výborně. Jeho zapálení pro roli ho stálo přítelkyni, které takový život nevyhovoval. Brody byl prostě jako herec na své misi stát se Szpilmanem.
Brody se navíc velmi přátelil s režisérem Polanskim, který sám přežil holocaust, takže mohl herce patřičně instruovat. Polanski v průběhu natáčení své zkušenosti s válkou a nacistickým terorem zahrnul do filmu. Jedna taková se vztahuje ke scéně, kdy voják zachrání Szpilmana a jeho rodinu před plynovou komorou, když na něj křičí, aby neutíkal. V biografii skutečného Szpilmana stojí, že mu voják řekl, aby utíkal, ale Polanski vsadil na svou vzpomínku. Německý voják ho v dětství nechal uniknout, když ho instruoval, aby naopak nedělal nic tak radikálního. Brody pak prohlásil, že přesně tyhle zážitky mu pomohly pochopit postavu, kterou ztvárnil. Přesto ho tento způsob stál mnoho úsilí a jak sám přiznal, kruté vzpomínky na představu života za druhé světové války ho pronásledovaly ještě mnoho let.
Nicméně světovou pozornost neupoutal pouze svým rekordem. Při předávání Oscarů na 75. ročníku Brody vzbudil rozporuplné reakce, když znenadání a velice překvapivě políbil herečku Halle Berry, která mu sošku předávala. Mnozí ho za to kritizovali a Berry později uvedla, že na to nebyla připravená a nic takového rozhodně nečekala, natož aby s tím souhlasila.
NIcméně jak už to tak bývá, pro některé herce či herečky se udělení Oscara stalo jakýmsi prokletím. Z momentu velké slávy Adriena Brodyho nevzešlo nic moc dobrého. Přestože si pak zahrál v několika filmech a vystupoval v televizi, žádná další pořádná role se neobjevila. Spolupracoval s Wesem Andersonem na jeho oscarovém Grandhotelu Budapešť a obdržel nominaci na Emmy za minisérii Houdini (2014).
Adrien Brody měl zájem hrát Jokera v Temném rytíři a už to skoro vyšlo, ale Christopher Nolan si místo něj vybral Heatha Ledgera. A pak znovu – měl být Spockem ve Star Treku, ale nakonec roli dostal Zachary Quinto. Zatímco Brody už pak nikdy na Oscara nominovaný nebyl, jeho herecký výkon a rekord nejmladšího oceněného muže v dané kategorii jsou nesmazatelné. Padesátiletý herec se krom toho možná ještě dočká. Kdo vi, co na něj ještě v kariéře čeká?