Kolik jich (ne)znáte? Podle 177 kritiků patří mezi ty nejlepší

Jestli jste nenašli vašeho favorita, podělte se o něj v diskusi pod článkem, protože pořadí se každým měsícem mění. Začínáme od padesátého místa až do prvního. Nás zajímá, kolik světových hitů, podle kritiků, znáte.

50. Assassin (Hou Hsiao-hsien, 2015)
49. Sbohem jazyku (Jean-Luc Godard, 2014)
48. Brooklyn (John Crowley, 2015)
47. Leviathan (Andrey Zvyagintsev, 2014)
46. Věrná kopie (Abbas Kiarostami, 2010)
45. Život Adele (Abdellatif Kechiche, 2013)
44. 12 let v řetězech (Steve McQueen, 2013)
43. Melancholia (Lars von Trier, 2011)
42. Láska (Michael Haneke, 2012)
41. Inside Out (Pete Docter, 2015)
40. Zkrocená hora (Ang Lee, 2005)
39. Nový svět (Terrence Malick, 2005)
38. City of God (Fernando Meirelles and Kátia Lund, 2002)
37. Strýček Bunmí  (Apichatpong Weerasethakul, 2010)
36. Timbuktu (Abderrahmane Sissako, 2014)
35. Tygr a drak (Ang Lee, 2000)
34. Saulův syn (László Nemes, 2015)
33. Temný rytíř (Christopher Nolan, 2008)
32. Životy těch druhých (Florian Henckel von Donnersmarck, 2006)
31. Margaret (Kenneth Lonergan, 2011)
30. Oldboy (Park Chan-wook, 2003)
29. WALL-I (režie:Andrew Stanton, 2008)
28. Mluv s ní (režie:Pedro Almodóvar, 2002)
27. The Social Network (režie:David Fincher, 2010)
26. 25.hodina (režie:Spike Lee, 2002)
25. ​Memento (režie:Christopher Nolan, 2000)
24. Mistr (režie:Paul Thomas Anderson, 2012)
23. Utajený (režie:Michael Haneke, 2005)
22. Ztraceno v překladu (režie:Sofia Coppola, 2003)
21. Grandhotel Budapešť (režie: Wes Anderson, 2014)
20. Synecdoche, New York (režie:Charlie Kaufman, 2008)
19. Šílený Max: Zběsilá cesta (režie:George Miller, 2015)
18. Bílá stuha (režie:Michael Haneke, 2009)
17. Faunův labyrint (režie:Guillermo Del Toro, 2006)
16. Holy Motors (režie:Leos Carax, 2012)
15. 4 měsíce, 3 týdny a 2 dny  (režie: Cristian Mungiu, 2007)
14. Způsob zabíjení (režie:Joshua Oppenheimer, 2012)
13. P otomci lidí (režie:Alfonso Cuarón, 2006)
12. Zodiac (režie:David Fincher, 2007)
11. Vnitru Llewyna Davise (režie:Joel and Ethan Coen, 2013)

A zde je vítězná desítka:

10. Tahle země není pro starý(režie: Ethan a Joel Coenovi, 2007)

Oscarový padouch Javier Bardem, osudová mince, drogy a mrtvoly. Thriller z vyprahlé krajiny zajistil tvůrcům 4 oscarové sošky. Vedle Farga (1996) jediný snímek, za který získali bratři Coeni Oscara. Ne jednoho, ale hned tři! Také díky geniální knize Cormaca McCarthyho, který se podílel též na filmovém scénáři. Coeni jsou u kritiků populární, v TOP 100 mají celkem tři snímky.

9. Rozchod Nadera a Simin (režie: Asghar Farhadi, 2011)

Íránské drama, které získalo Oscara za Nejlepší cizojazyčný film roku 2012. Režisér se ve svém mistrovském díle pustil do kritiky muslimského světa. Tvůrcům se podařilo působivě přiblížit zoufalství Nadera a Simin, kteří mohou nabídnout budoucnost své dceři jen za předpokladu, že odejdou z Íránu. Jenže to nemají vůbec jednoduché - Naderův otec leží na smrtelné posteli, Simin žádá o rozvod...

8. Raz dva (režie: Edward Yang, 2000)

Snímek mistra tchajwanské nové vlny. Symbolické dílo ohromilo porotu festivalu v Cannes, kde Yang obdržel Cenu za režii. Slůvka "Raz dva" říkají jazzoví hudebníci, než začnou hrát. "Život by měl být jako jazzový tón," míní Yang a jako téma k variacím udává život tchajwanské rodiny ze středních vrstev, střety generací a životních postojů. Režisér Yang zemřel v roce 2007. Raz dva byl jeho posledním dílem.

7. Strom života (režie: Terrence Malick, 2011)

Zlatá palma na festivalu v Cannes, tři oscarové nominace a bouřlivé debaty o Malickově umanutosti. Strom života nechce být jenom filmem o dětské nevinnosti, dospívání, vztazích a moderním světě. Autor si klade otázky "Co je to věčnost? Jak vznikl život?". Vizuálně strhující dílo nasnímal mág Emmanuel Lubezki.

6. Věčný svit neposkvrněné mysli (režie: Michel Gondry, 2004)

Oscarový scenárista Charlie Kaufman, hravý Michel Gondry a Jim Carrey ve své nebývale vážné roli. Co se může stát, když vaše partnerka vymaže vzpomínky na společný vztah a vás nenapadne nic lepšího než udělat totéž? Kaufman se při psaní scénáře inspiroval fungováním mozku a tvůrci původně chtěli do titulní role obsadit Nicolase Cage.

5. Chlapectví (režie: Richard Linklater, 2014)

Časosběrně natáčený film sleduje přerod chlapce v muže, společenské kulisy světa a změny, které se během 12 leté realizace projektu udály. Civilně pojaté dílo zaujme právě onou křehkostí a "obyčejností". Kdyby na režijní židli neseděl Linklater, možná by to pátým místem žebříčku neskončilo.

4. Cesta do fantazie (režie: Hayao Miyazaki, 2001)

Animák na čtvrtém místě! A od koho jiného, než od japonského mistra Miyazakiho. Desetiletá Chihiro se seznamuje s duchy, pracuje u čarodějnice a snaží se zlomit prokletí nad svými rodiči. Působivý snímek, který bez problémů vydrží sledovat děti i jejich rodiče. Nevím, jak to "ten" Japonec dělá, ale jeho filmy působí jako magnet na děcka, která by se jiným duchařinám jistě vyhla.

3. Až na krev (režie: Paul Thomas Anderson, 2007)

Dvojnásobný držitel Oscara od režiséra, mapujícího moderní dějiny USA. Ve filmu z roku 2007 se zaměřil na kalifornský ropný boom, osamělého těžaře (Daniel Day-Lewis) s dítětem, fanatického kazatele (skvělý Paul Dano) a bitvu o moc. Minimalistická hudba Jonnyho Greenwooda (Radiohead) vjíždí pod kůži a znásobí autentický zážitek. Amerika, jak se o ní dočteme jen v kronikách.

2. Stvořeni pro lásku (režie: Kar Wai Wong, 2000)

Francouzsko-hongkongská záležitost pro fajnšmekry. Chow je redaktor místních novin, Li-zhen sekretářka, a protože jejich partneři tráví většinu času na cestách mimo domov, bývají přes poledne a večer často sami. A tak se často vídají a vzájemně si pomáhají, ovšem ve vší počestnosti, v čistě přátelském duchu. Potom ale jednoho dne vyjde najevo, že manžel Li-zhen má poměr se ženou Chowa... V případě tohoto filmu není zas tak důležitá zápletka, jako spíš vizuální forma díla. Díla po zásluze s velkým D.

1. Mulholland Drive (režie: David Lynch, 2001)

Cinefilové chrochtají blahem, mění se ve sloní muže, lesbické krásky a napomádované Elvise z nablýskaných aut, jejichž sedačky jsou ušity z modrého sametu. David Lynch, mistr postmoderny a král filmových surrealistů, na vrcholu žebříčku. Jeho snímky jsou labyrinty do duše moderního člověka. A často tam nacházejí archetypální odkazy z tajemné minulosti. Světový ekvivalent "našeho" Jana Švankmajera, který nebere filmové médium jako omezenost, nýbrž možnost vyjádřit se.

Kompletní TOP 100 najdete zde  na stránkách BBC. Úvodní fotka patří filmu Melancholia.