Miloš Kopecký

Miloš Kopecký se narodil 22. srpna 1922 v Praze. Pocházel z rodiny kožešníka Vladimíra Kopeckého a kloboučnice Marty Grimmové. Již od mládí projevoval zájem o divadlo a hudbu, což ho vedlo k angažmá v amatérských recitačních souborech. Během německé okupace Československa působil ve skupině mladých umělců Tvar. Na konci druhé světové války byl internován v pracovním táboře v Bystřici u Benešova, zatímco jeho matka zahynula v koncentračním táboře Osvětim.

Divadelní kariéra

Po válce zahájil profesionální hereckou dráhu ve studiu Větrník (1945–1946). Následně působil na různých pražských divadelních scénách, včetně Divadla satiry, Realistického divadla a Národního divadla. V roce 1965 se stal členem Divadla na Vinohradech, kde setrval až do konce své kariéry. Mezi jeho významné divadelní role patřil Harpagon v Molièrově "Lakomci" a profesor Higgins v Shawově "Pygmalionu".

Filmová kariéra

Miloš Kopecký debutoval ve filmu "Jan Roháč z Dubé" (1947). Během své kariéry často ztvárňoval záporné postavy s elegancí a šarmem. Výraznou roli kaplana Katze si zahrál ve filmu "Dobrý voják Švejk" (1956). V komedii "Limonádový Joe" (1964) exceloval jako pistolník Hogofogo. Další významnou rolí byla postava barona Gorce ve filmu "Tajemství hradu v Karpatech" (1981).

Televizní tvorba

V televizi se proslavil rolí doktora Štrosmajera v seriálu "Nemocnice na kraji města" (1977–1981). Jeho postava sarkastického lékaře si získala oblibu diváků a stala se jednou z jeho nejikoničtějších rolí. Dále účinkoval v televizních inscenacích, jako například "Poslední leč Alfonse Karáska" (1987), kde ztvárnil titulní roli.

Osobní život

Miloš Kopecký byl pětkrát ženatý, mimo jiné s herečkou Stellou Zázvorkovou. Trpěl maniodepresivní poruchou, kterou částečně přičítal traumatickým zážitkům z války a ztrátě matky. Navzdory osobním obtížím pokračoval v bohaté herecké kariéře až do své smrti 16. února 1996 v Praze.

Ocenění a uznání

Během své kariéry získal řadu ocenění za své herecké výkony.