Anna proletářka

36%
Anna proletářka
Film se odehrává na rozhraní desátých a dvacátých let minulého století. Venkovská dívka Anna přijíždí sloužit do Prahy do rodiny bohatého stavitele Rubeše. Seznámí se zde mj. se svým budoucím manželem, slévačem Toníkem, pod jehož vedením postupně nabývá ?sociálního vědomí?. Jejich milostný vztah a samotný psychologický vývoj Anny je však poněkud upozaděný na úkor politické roviny vyprávění, týkající se rozkolu v sociální demokracii (ve filmu vystupují postavy jako Vlastimil Tusar, Karel Kramář, Alois Rašín aj.). Demokratické období První republiky je vykresleno nelichotivě chaoticky s uplatňováním schematického vyobrazování příslušníků jednotlivých tříd. Závěrečná mohutná pouliční demonstrace dělníků v čele s Annou a Toníkem přitom signalizuje budoucí vítězství pracujících.



martin-mickey-stusak
martin-mickey-stusak
36 687 bodů
6.5
Zfilmovaný román literárního autora Ivana Olbrachta je vlivem kruté stalinistické doby spíše terčem nenávisti, ale dá se říct, že z uměleckého hlediska neoprávněně, neboť se dějově nejedná o nic jiného, než touze obyčejných lidí po lepším životě, za který se rozhodli uspořádat revoluci. Za půl století se tak dělo opět a to pod názvem Sametová revoluce. Před bolševickou revolucí to bylo národní obrození. V tomto příběhu je vznesena nafrněnost a nenávist buržoazní společnosti k obyčejným lidem, kterým už ale došla trpělivost. A jak se dobově uvádí, tímto příběhem vstoupil do povědomí nový hrdina. Dělník, bojující za socialistické ideály. Ano. Za socialistické. Ne stalinistické, s čímž si to mnohý spojuje. Ivan Olbracht jako ukázku dělnického utrpení použil venkovskou dívku, která přijela do Prahy se živit jako služebná právě do buržoazní rodiny. A zle se jí vedlo. Ale ještě předtím se seznámila se slévačem, což byl právě onen dělnický symbol, který se za ní postavil. Ve své podstatě nic víc, nic míň. Dějově tu máme obě strany barikády a jak se vše politicky vyvíjí, až do vypuknutí oné revoluce. Příběh je samozřejmě fikce, ale poukazuje na obraz doby. Boj za lepší zítřky, ve které každý věřil. Proto je hlavní postava dělníka stále usměvavá. Jednou větou se tedy jedná o politický ideový snímek pojednávající o příčinách a důsledcích přes vývoj až po vyvrcholení. Závěrečná scéna už byl typický politický obraz spokojenosti v komunistické éře, který se používal hojně. Marie Tomášová, u které se jednalo o první filmovou roli, a již zkušený Josef Bek v hlavních rolích předvedli co měli a to pro daný účel stačilo. O politických dvacátých letech stranickýma očima samozřejmě postupně vzniklo snímků více, které však upadly v zapomnění. V povědomí zůstal jen ´Dvacátý devátý´ (1974).
kawa
3 388 bodů
6.5
Docela mistrně zpracované drama, které evokuje vznik komunistické strany v ČSR. Zaráží účast mnoha skvělých herců : Pištěka, Záhorského a jiných. Vedle toho i komunistů Beka a dalších.
mnaucz
1 544 bodů
0
Jediné, co na filmu oceňuji je fakt, že to dokumentuje dobu a stav československého státního filmu. I kdybych pominul ideologii, která jest tématem klíčovým v tomto "filmu lidovém", nemohu na film oceniti nic. Linka příběhová je velmi chabá a i kdyby by to nebyla taková agitka, tak ten film je o ničem. Do jisté míry se možná oceniti herectví, protože podíváte-li se na dokumenty doby, tak podobně skutečně tito lidé z lidu hovořili. Mělo podobné dikce hlasů. I tak to ale není film, který se jednu hvězdičku zaslouží. Film je dobrý leda jako dokument filmu dobového, ale jako film k dlouhým zimním večerům... to asi úplně ne.

Dodatečné informace

Původní název:
Anna proletářka (více)
  • Československo Anna proletářka
  • Československo Anna the Proletarian
Premiéra v ČR:
20. 2. 1953
Země původu:
Československo, Česká republika, Slovenská republika
Ocenění:
Žádná ocenění

Podobné