Miroslav Hanuš

Druhý díl zdravotnického cyklu České televize se rýmuje nejpěkněji. Ledviny bez viny, to zní, panečku. Skoro jako hudba Martina Ledviny, který spoluskládal s Janem P. Muchowem skočné drnkání. Kdyby vás někdy postihla ledvinová kolika, chtěli byste slyšet právě tohle. Jinak je tu, bohužel, i příběh. Hynek Čermák už zase hraje policajta, co má dominantní matku, což jsme letos viděli zatím jenom jednou, ale těsně. Úplně totéž hrál v Prvokovi, Šampónovi, Tečkovi a Karlovi loni.

S novým rokem přichází na řadu nejen bilancování toho uplynulého, ale i prozrazování plánů na rok nadcházející. Česká televize nezůstala pozadu a vydala rozsáhlý seznam toho, co pro své publikum připravila na jaro 2022.

Dnes večer si v televizi můžete pustit drama Nikdy nejsme sami, jehož autorem je režisér Petr Václav (Cesta ven, Marian). Pojďme si režisérův talent vést herce a vypořádat se s omezenými finančními možnostmi připomenout v recenzi filmu z roku 2016: Dovolte mi začít citací z oficiální synopse tohoto filmu: Do obce roztažené podél státní silnice se nastěhuje paranoidní pracovník vězeňské správy (Miroslav Hanuš) a jeho rodina. Spřátelí se se svým novým sousedem, nezaměstnaným hypochondrem (Karel Roden), kterého živí jeho žena (Lenka Vlasáková), pracující v místní prodejně. Unavená životem a starostí o dva syny, všimne si vyhazovače z nočního klubu. Ten ale miluje striptérku. Ta však čeká na otce svého dítěte, který sedí v nedaleké base, kde pracuje právě zmíněný bachař…

Sobotní předávání Cen české filmové kritiky patřilo převážně dílům Já, Olga Hepnarová (2016) a Rodinný film (2015). První zmiňovaný si odnesl čtyři ceny, druhý obdržel cenu za nejlepší film a scénář. V kategorii dokumentární tvorby uspěl Normální autistický film (2016) Miroslava Janka. Novou kategorii Mimo kino ovládl seriál Pustina (2016).