72%
Vodník
- Drama
- Krimi
Představte svou postavu bizarního lékaře, jak jste si jí pojal a v čem Vás zaujala tato role?
Ze scénáře víme, že je to alkoholik, který se zabývá „ vylepšováním - v podstatě dopováním“ svých svěřenců. A dobrodružné a zábavné na herectví je domyslet si, kdo to je. Takže já si vymyslel bývalého excelentního internistu, který kvůli alkoholu skončil jako někdo, kdo popírá samu podstatu toho, čemu se chtěl věnovat a na co přísahal. Cynicky ničí životy druhých. Vede je ke zmaru a oni mu věří, protože je přece lékař. A dá se to samozřejmě chápat i obecněji. Prostě věříte lidem, kteří mají být morální elitou - politikům, policistům, soudcům…. Ale může to vést až do pekel. A tenhle film vám ukáže, že taky vede, pokud nebudete používat vlastní zdravý rozum.
Slogan k filmu zní: „Každá posedlost má svoje vedlejší účinky“, jak zobrazované téma posedlosti mladých hlavních hrdinů vnímáte osobně?
Pro mne to zní spíše: „Každá posedlost musí mít své rozumné meze.“ Zajímat se o něco plně a zdravě je správné i obdivuhodné. Zajímat se o cokoli tupě, sebezničujícím způsobem, bez nadhledu, jen pro úspěch, ať už finanční či společenský, je hloupé a odsouzeníhodné. Dnešní společnost tuto hranici jaksi ztratila.
Natáčení probíhalo v zimě a ve sklepě, jak jste to na place zvládali?
Já bych to nedramatizoval, to se stává často, když se točí v autentickém prostředí. Měli jsme i fukar na teplý vzduch, který ovšem kvůli hluku běžel jen mezi záběry. Dostal jsem i teplou bundu (samozřejmě mezi záběry). A drsnější podmínky často utužují kolektiv, když to netrvá moc dlouho a děláte něco smysluplného.
Popište, jak režisér Adam Sedlák zkouší a celkově pracuje s herci?
Adam má jasnou představu o výsledku. Vždyť to taky napsal, to znamená, že ví přesně, co tím myslel. A to tam chce mít. Ale nebrání se tomu, co nabídne okamžik natáčení či invence herce. Velmi pečlivě dbal na kompozici a celkovou vizuální stránku. Zarputile hledal záběr a světlo. A opakoval to, dokud to nevyšlo. Nemám tam velkou roli, ale přesto jsme si dost dlouho na zkoušce povídali o roli, o životě, filmu a smyslu věcí…. Příjemné, když uvážíte, jak málo se dnes zkouší.
Na tiskové konferenci v Karlových Varech jste prohlásil, že Domestik je společensko-kritickým snímkem, z jakého důvodu? A co byste vzkázal divákům, kteří půjdou do kina právě na tento film?
Už jsem to naznačil. Adam Sedlák to asi úplně takhle nemyslel, ale já to tak chápu. Tahle společnost je nemocná touhou po úspěchu. Jen úspěšní žijí správně. Jen ti, co umí být rodiči. Jen ti, co umí hodně vydělat. Jen ti, co vítězí. Ve všech sférách života. Být úspěšný, vyhrát, porazit druhé, v tom je smysl života. Za každou cenu. Blbá myšlenka, která nás může dovést k blbým koncům. A na vrcholovém sportu je to jasně vidět. Strhující výkony, ale za jakou cenu. Není to zrovna činnost, která „zušlechťuje tělo i ducha.“ Ale kdo si to přizná, když je tak opojné zařvat si: „Gól!“ Můžete se mnou nesouhlasit, ale nejdřív o tom chvíli přemýšlejte. A tenhle film vám to zcela umožní.
Jaké máte další herecké plány, co připravujete?
Teď připravujeme s Tomášem Měcháčkem a Daliborem Gondíkem politickou grotesku Zkurvení Havlisti. Napsal ji Luboš Balák, zakladatel brněnského Komediografu. Tři borci v sauně mudrují, proč je vše v pr…. Až na to nakonec přijdou a jdou se osprchovat. Moc dobrý text, premiéra bude v Divadle v Dlouhé 28. října tohoto roku. Pro kladenské divadlo chystám jako autor a režisér rokenrolovou fantazii na téma života Mikiho Volka Jak umřít na rokenrol. V Divadle v Dlouhé budu hrát v dramatizaci krásné novely Jana Otčenáška Romeo, Julie a tma. A v České televizi si užiji hodiny v maskérském křesle pro detektivku Vodník, kde ztvárním o dost staršího muže.
