Lékař léčí, láska uzdravuje. Jiří Langmajer si zahraje v komedii Něco na zub

Do prvního z příběhů režisér Jiří Vejdělek obsadil Simonu Stašovou, Jiřího Langmajera, Miroslava Hanuše a Annu Fialovou. Scénáře ke všem filmům napsal Marek Epstein.

„Točíme o neduzích, které mohou člověku překvapivě přijít k duhu,“ prozrazuje režisér Jiří Vejdělek a kreativní producent Jaroslav Sedláček ho doplňuje. „Zdravotní problém, někdy i docela banální, dokáže s naším životem pořádně zamávat. Nejdřív se mu zpravidla snažíme postavit fanfarónsky s tím, že jsme mistři světa a nic nás nezastaví. Potom nás donutí přece jen stopnout a víc o sobě přemýšlet. A nakonec nás vypustí zpátky do života o něco silnější a lépe ukotvené v duchu hesla ,Lékař léčí, láska uzdravuje‘. Naší ambicí jsou tedy milé, nadčasové, hvězdně obsazené komedie, na které se rádi podíváte jednou, podruhé a třeba i popáté a posedmé, protože vám v jejich společnosti bude dobře.“

O čem to je: Velká bolest zubů vstoupí do života padesátníka Richarda zrovna v době, kdy ho chce jeho výrazně mladší přítelkyně Cecílie seznámit se svými rodiči, s nimiž má dlouhodobě komplikovaný vztah. Autoritativní otec nepřál už jejímu předchozímu vztahu a nepřeje ani tomu současnému. „Téma nedorozumění mezi otcem a dcerou mě jako tatínka tří holek zaujalo. On jí nemůže odpustit, že se odstěhovala z Brna do Prahy a pořídila si nemanželské dítě. Navíc teď mu chce představit muže, který je věkově blíže jemu než dceři. Není to pouhá komedie, je v ní mnoho dramatických situací a také jsem si chtěl poprvé v životě zahrát se Simonou Stašovou,“ vyjmenovává důvody, proč kývl na roli přísného otce, Miroslav Hanuš. Zdá se, že námluvy, narušené návštěvou pohotovosti, zásahem rázné zubařky a problémy s anestézií, skončí totálním fiaskem. A že je nezachrání ani Simona Stašová v roli maminky, jež se neustále snaží obrušovat třecí plochy. (Česká televize)

Příběhy z cyklu Hlavně to zdraví spojují choroby, které na hlavní hrdiny přicházejí nečekaně. Někdy jsou banální, někdy spíše komické, jindy vyloženě bizarní. Zatímco se s nimi protagonisté snaží utkávat dle svého naturelu, schopností a životních zkušeností, nastalé okolnosti je stále víc nutí redefinovat své dosavadní vztahy a život vůbec. „Téma filmů v sobě nese jakousi poťouchlost, se kterou člověk rád sleduje někoho jiného, komu je trochu zle, a dokáže se tím bavit. Ale od doby, kdy jsem příběhy psal, se sám svět dostal do pozice nemocného, a to, co se nám zdálo jako otřepaná fráze, je nyní zbožným přáním. Hlavně to zdraví!“ přeje divákům České televize scenárista Marek Epstein.