Články

Oppenheimer byl jistě jednou z filmových událostí minulého roku. Vzhledem k tématu však nepřekvapivě vzbudil i nejednu kontroverzi. Jednou z nich byla kritika ze strany (nejen) mnoha japonských diváků, že snímek přeměňuje událost, při níž zemřely desetitisíce nevinných lidí, v příběh jediného Američana. Zastánci Christophera Nolana argumentovali, že takový je zkrátka úhel pohledu díla a britskému režisérovi nepřísluší stavět se do kůže obětí a pokoušet se zprostředkovávat jejich zkušenost, které nemůže rozumět. Odpůrci to považovali za výmluvy. Bude tedy velmi zajímavé sledovat osud nového projektu Jamese Camerona, který chce být vším tím, čím Oppenheimer není.

Starejte se o dvě děti, když v okolních lesích zuří záhadná apokalypsa a chatu můžete opustit jen tehdy, pokud s ní zůstanete spojení pomocí provazu. Hororová novinka Nikdy se nepouštěj (Never Let Go), kterou režíroval žánrový matador Alexandre Aja (Hory mají oči) se do českých kin dostane už 26. září a v zádech bude mít první ohlasy, které až překvapivě chválí „brutální a brilantní“ podívanou s perfektní Halle Berry.

Constantine rozhodně uzrál s časem. V době premiéry se přitom jednalo o vlažně přijatý, nepříliš ceněný film za jeho změkčení tvrdé předlohy a přiblížení se mainstreamovému publiku. O dvacet let později se přesto mnozí hlasitě dožadují sequelu a označují originál za jednu z (nej)lepších komiksovek. Částečně za to může nostalgie, částečně uzrání diváckých priorit, kdy se snímek obzvlášť v porovnání se současnými marvelovkami nezdá být tak sterilním a unylým, jak se zdálo v době jeho premiéry. Už dlouhá léta pak vyhlížíme, jestli se tvůrci rozhoupou k pokračování, a ti se zas a znovu dušují, že na nás myslí. Nyní jsme zase o krok blíž.

Zatím poslední batmanovský film nazvaný prostě The Batman se před dvěma lety dočkal kritického i kasovního úspěchu, a tak jen málokdo pochyboval, že se nedočkáme pokračování. Režisér a scenárista Matt Reeves, do té doby známý hlavně díky originálnímu hororu Monstrum a dvojce i trojce nové trilogie o Planetě opic, lákal dokonce na dva další díly, ovšem kvůli hollywoodským stávkám se v jednu chvíli zdálo, že z ambiciózních plánů možná sejde. Naděje však umírá jako poslední.

Joaquin Phoenix má za sebou nepříliš slavnou premiéru druhého Jokera (Joker: Folie à Deux) v Benátkách, kterou provází i predikce relativně podměrečných otevíracích tržeb, které by měly dosáhnout nanejvýš 70 % jedničky. Což není dobré u filmu, co stál pětkrát tolik, nějakých 200 milionů dolarů. Zaváhání pak nepřichází v pro Phoenixe vhodné době. Potřebuje hit, který by legitimizoval jeho poslední skandál, kdy pár dnů před začátkem natáčení opustil již připravený filmový projekt, jenž přitom sám dával do pohybu a v jehož souvislosti už právníci připravují soudní lejstra. A aby toho nebylo málo, ze skříně vypadávají další kostlivci.

Minulý víkend sice nedorazila žádná výrazná novinka, provozovatele kin to ovšem příliš trápit nemuselo. Kvůli špatnému počasí a dešťům, které nyní dělají vrásky většině republiky, totiž lidé ve větším počtu vyrazili do kina a dali další šanci hitům z uplynulých týdnů. Návštěvnost se oproti minulému víkendu zvýšila o 100 tisíc diváků a takřka všechny filmy zaznamenaly nárůst. Nejvíce se ale znovu radoval Jiří Mádl.

Režisér, scenárista a producent Judd Apatow byl vůdčí osobností mainstreamové americké komedie zhruba v prvních patnácti letech nového století. Podílel se na filmových klasikách jako 40 let panic, Superbad, Travička zelená a Kopačky, patřil do scenáristického týmu zeitgeistového seriálu Girls. Byl natolik všudypřítomnou a vlivnou osobností, že se jeho jméno do značné míry stalo synonymem pro přisprostlé komedie se srdíčkem. Poslední dekádu ale rozhodně sňal příslovečný prst z tepu doby a příliš nezasahoval do vývoje trendů. Je tu ještě šance, že se opět stane relevantním?

Americký jih během 30. let rozhodně nebyl místem, jehož obyvatelé to měli jednoduché. To na vlastní kůži okusí i mladá matka Margaret, jež se se svými dvěma dcerami snaží starat o statek poté, co hlava rodiny kvůli Velké hospodářské krizi odešla za hledáním práce. Do nehostinného prostředí plného prachu navíc (možná) přichází nebezpečný cizinec, který už tak křehkou rodinnou rovnováhu definitivně vychýlí. Anebo se snad cosi ďábelského zlého ukrývá ve všudypřítomných písečných bouřích?

My se rozhodně nepodepisujeme pod všudypřítomný výsměch Rolandu Emmerichovi. Víte co? Moonfall byl naprosto v pohodě zábavný brak! No a co, že se jedná o jednu z největších komerčních katastrof všech dob. To se přece občas stane každému! Je tedy pravda, že Rolandovi se to poslední roky stává až podezřele často, ale to nic nemění na tom, že tenhle mistr destrukce v mnoha ohledech definoval moderní katastrofický film. To přece musí něco znamenat. Jenže režisér Dne nezávislosti, Dne poté a 2012 nám to rozhodně neusnadňuje. Protože jedna věc je zastávat se z řetězu utržených šíleností, druhá jeho marných pokusů o seriózní filmařinu. Nejnovější zpráva pak rozhodně nutí bít na poplach. Rozhodl se německý likvidátor zlikvidovat Lawrence z Arábie?

Víte, o kom jsme dlouho neslyšeli? O Orlandu Bloomovi! Jistě, herec, jehož sláva zažila vrchol v první dekádě nového století, nikam doopravdy neodešel a pořád hraje ročně aspoň v jednom filmu či seriálu. Kolik z nich se ale výrazněji zarylo do paměti? Orlando si navíc vypěstoval pověst krásné tváře, která toho moc neuhraje, a když se mu dá víc prostoru (Trója, Království nebeské), nedopadá to dobře. To nemusí být takový problém, když je vám třicet, jde však o katastrofu, když se začne pomalu blížit čtyřicítka, natož padesátka. Potom už vaši kariéru spanilý úsměv pohromadě neudrží. Orlandův nový britský film The Cut však jako by byl nadesignovaný pro velký comeback, v němž nás herec přesvědčí o svém talentu.

Rozverná komiksová Maska vznikla před třiceti lety a stala se největším hitem Jima Carreyho roku 1994, který byl v kinematografii vlastně víc Carreyho sezónou nežli érou Pulp Fiction či Forresta Gumpa. Komik zběhlý v expresivních imitacích, stand-upech a náročné fyzické grotesce teprve vyčkával na nadšené přijetí Zvířecího detektiva Ace Ventury, když jej režisér Chuck Russell obsadil do původně skoro hororového a černohumorného mstitele Stanleyho Ipkisse. Spolu s ním se v Masce poprvé zaskvěla také tehdy neznámá modelka a aspirující herečka Cameron Diaz, již si Russell prosadil na úkor věhlasnějších jmen včetně virální zlatokopky z Playboye Anny Nicole Smith.

Jakmile víka od rakví po západu slunce nedrží na svém místě, něco je špatně. Stephen King před devětačtyřiceti lety upevnil svou pozici vycházející spisovatelské hvězdy románem Prokletí Salemu, který dosud míjelo prestižní filmové zpracování pro kina. Zčásti to nezmění ani nadcházející adaptace Prokletí Salemu (Salem's Lot) od scenáristy série To Garyho Daubermana, jejíž nově vydaný a vydařený trailer předesílá „pouze“ premiéru na službě Max. Ta proběhne 3. října a rozhodně půjde o jednu z nejatraktivnějších streamovacích premiér podzimu.

Premiér z Lásky nebeské, ležérní playboy z Jak na věc či prostý milovník z Notting Hillu v posledních letech vystoupil z komfortní zóny a publikum jásá, neboť čtyřiašedesátiletý Hugh Grant se úžasně našel v rolích lstivých, prospěchářských a nově i ryze děsivých hajzlů. Hororový snímek Heretic o dvou misionářkách, jež tvrdě narazí při návštěvě šíleného pana Reeda v podání britského idolu, se s úspěchem promítal na festivalu v Torontu. Film distribuovaný společností A24 má velmi spokojené ohlasy, jimž vévodí uznání sypaná na hlavu zlověstného Granta.

Režírovat zvířecí herce je náročnou řeholí a možná i tato skutečnost brání Disneymu, aby nové Lví krále neodjel natáčet rovnou na safari, a raději je nechává zaobalené ve fotorealisticky renderovaném počítačovém prostředí. Podobný osud může reálně potkat také kolouška Bambiho, jehož Disney dle oblíbené knižní předlohy Felixe Saltena z roku 1923 převedl do celovečerní animované podoby před dvaaosmdesáti lety. Autorská práva na tragický i vzletný příběh divočiny nyní propadla do veřejného vlastnictví a vedle výsměšného hororu se dočkáme i živé francouzské verze Bambi: Příběh života z lesů (Bambi, L'histoire d'une vie dans les bois) se skutečnými zvířaty, již natočil Michel Fessler a kterou v českých kinech uvidíme od 24. října.

O Venomovi moc často nepřemýšlíme jako o velké filmové sérii. Vlastně o něm moc nepřemýšlíme vůbec. Jedná se o komiksovky, které bez větších fanfár dorazí vždy, když potřebuje Tom Hardy zaplatit nájem. Přesto bychom je neměli podceňovat, vždyť první díl utržil 850 milionů dolarů a ten druhý, vypuštění do světa během pandemie, trhnul úctyhodnou půlmiliardu. Zjevně se tedy jedná o brand, na který publikum slyší, a třetí díl s ultimátním podtitulem Poslední tanec (Venom: The Last Dance) jistě nepřichází nadarmo.