Na Phoenixe padají ze skříně noví kostlivci. McAvoy vyzradil další sabotáž nefalšovaného Jokera
Nepřivolávej nic zlého je sám o sobě skvělý horor, jeho vstup do kin má ale ještě jednu výhodu: média jsou plná Jamese McAvoye, který je na intenzivní press tour a dává jeden rozhovor za druhým. Sympatický herec navíc nerad vykládá lifestylové nesmysly, takže některé jeho odpovědi jdou na dřeň, nebo odhalují opravdu zajímavé informace.
Ta ze zajímavějších se však netýká nervy drásající novinky, ale staršího McAvoyova projektu, populárního hororového thrilleru Rozpolcený, který známe jako comeback M. Night Shyamalana na seznam relevantních režisérů po létech výsměchu a ponížení. Snímek se dočkal uznání primárně díky strhujícímu výkonu McAvoye, jenž ztvárnil vraha, v němž dříme bezpočet různých osobností, z nichž některé mají nadlidské schopnosti. Jistě platí, že si neumíme Rozpolceného představit bez této skvělé exhibice. Je tedy tím zajímavější zjistit, že všechno mohlo a mělo být jinak.
James prozradil, že stejný kousek, jaký Joaquin Phoenix střihl u nepojmenované gay detektivky ze 30. let Todda Haynese (a pokud vám to přijde jako šílená kombinace, vězte, že právě Phoenix projekt celou dobu tlačil ke vzniku), předvedl právě u Rozpolceného. I zde produkci opustil dva týdny před natáčením a přinutil Shyamalana a spol. neprodleně hledat náhradu, jíž se stal McAvoy. Takže konec dobrý, všechno dobré.
Přesto to vzbuzuje další otázky ohledně problémového Phoenixe, jehož manýry jsou sice notoricky známé, nyní ale zřejmě přetékají přípustnou mez. Jeho poslední kousek stál studia miliony. Padla produkce, při níž už byli všichni na svých místech s podepsanými smlouvami, postavenými kulisami a nacvičenými scénáři. A na rozdíl od Rozpolceného se za Phoenixe nepodařilo najít náhradu, takže celý projekt krachl, nejspíš natrvalo. Ačkoliv Phoenix událost odmítá komentovat, hercův právník s vysvětlením rozhodně dřív nebo později bude muset přijít.
V tu chvíli se samozřejmě roztrhl pytel s dalšími historkami o tom, kdy jindy se Phoenix ukázal jako nepříliš příkladný kolega, který myslí v první řadě na sebe. Sám Ridley Scott ostatně mluvil o tom, jak agresivní byl Phoenix ohledně přepisování scénáře Napoleona tak, aby odpovídal jeho potřebám. Vzhledem k tomu, jak nejistě snímek dopadl, se je třeba ptát, jestli to nebyly právě Joaquinovy požadavky, co mu podrazilo nohy. Připomněly se i situace, kdy chtěl vzít kramle před natáčení prvního Jokera a C’mon C’mon, což se doposud připomínalo jako veselé historky, protože se producentům podařilo Phoenixe přesvědčit k návratu.
Vyvstává odvěká otázka, v jaké míře mají umělci nárok na morálně transgresivní chování ve jménu svého kumštu. Umění i popkultura jsou v mnoha ohledech odvětvími, do nichž lidstvo odkládá všechny možné excesy a přebytečnou energii. Jejich prostřednictvím pak boříme tabu, která si nemůžeme dovolit narušovat v každodenním životě. V nějaké míře tedy chápeme, tolerujeme a dokonce očekáváme umělce narušující pravidla, zvlášť když mezi tím dávají světu hodnotná díla. Kde je ale hranice a co je příliš mnoho? Poslední roky se to posouvá, začínáme se víc starat o bezejmenné lidi na place, kteří se musí potýkat s vrtkavými primadonami, na jejichž dobré náladě závisí jejich živobytí. Budou podobné vylomeniny Phoenixovi procházet nadále?
Podívejte se na žebříček nejlepších herců podle databáze Kinoboxu.