Veronika Žilková

Veronika Žilková je česká filmová, televizní a divadelní herečka. Narodila se v roce 1961 v Praze do rodiny hudebního pedagoga profesora Václava Žilky. Od dětství tak byla členkou hudebně-tanečního souboru Chorea Bohemica. Po maturitě na gymnáziu se přihlásila na DAMU a po absolutoriu v roce 1985 získala angažmá v Činoherním klubu, působila ale i v Městských divadlech pražských, byla členkou souboru Divadla na Vinohradech a v současné chvíli ji mohou diváci vidět na jevištích Divadla Broadway, Divadla Bolka Polívky a Činoherním klubu. Filmová a televizní kariéra Veroniky Žilkové Před kamerou stála Veronika Žilková poprvé v sedmnácti letech se souborem Chorea Bohemica ve filmu Dívka s mušlí (1980). O dva roky později debutovala v televizi, když se po boku Jana Čenského představila v komedii Když rozvod, tak rozvod (1982). Evu, dceru hlavního hrdiny ztvárnila v komedii Samorost (1983), režisér Otakar Vávra si ji vybral do dramatu Putování Jana Amose (1983) a v roce 1984 dostala příležitost jako pionýrská vedoucí Jana v rodinném seriálu My všichni školou povinní. Zapomenout bychom ale neměli ani na řadu televizních pohádek jako Až já budu královna (1984), Pták Žal (1985), Blankytná pohádka (1986), O Háderunovi a víle Elóře (1987) nebo Paní Liška (1988). Větší filmové příležitosti se až na dva výjimečné projekty Veronice Žilkové vyhýbaly, soustředila se proto nadále na divadlo a televizní projekty. Vybrat můžeme například seriály Co teď a co potom? (1991), Přítelkyně z domu smutku (1993) nebo Hospoda z roku 1996. A právě rok 1996 je pro Veroniku Žilkovou zásadní, neboť ji režisér Vladimír Michálek obsadil do dramatu Zapomenuté světlo. Role umírající Marjánky jí vynesla Českého lva za nejlepší herecký výkon ve vedlejší roli a podruhé byla na Českého lva navržena za svůj výkon v hororu Otesánek (2000). Další filmové projekty už ale úspěšné nebyly, a tak se Veronika Žilková vrátila na obrazovky. Hostovala například v oblíbeném pořadu Česká soda (1998), v televizní komedii Poklad pana H. (1998) se stala sestrou hlavního hrdiny a coby Carmen účinkovala v kriminálním seriálu Případy detektivní kanceláře Ostrozrak (2000). Do širokého povědomí diváků se ale každopádně zapsala i účinkováním v pořadu Tele Tele (2000). V roce 2004 ztvárnila královnu v pohádce Křesadlo, v oblíbeném retro seriálu Vyprávěj (2009) hrála postavu Věru Nedbalovou, v pohádce Dvanáct měsíčků (2012) byla zlou macechou a v roce 2013 se stala manželkou starosty v komediální trilogii Zdeňka Trošky Babovřesky. Následovaly seriály Ochránce (2021), Hvězdy nad hlavou (2021), Sedm schodů k moci (2022) a Národní házená (2022). Výjimečný herecký výkon navíc se svými kolegy Štěpánem Kozubem a Kamilou Janovičovou předvedla i v dramatu Spolu (2022). Vedle práce před kamerou je ale Veronika Žilková velmi výraznou osobností i v oblasti dabingu, kde působí i jako režisérka českého znění. Jejím hlasem promlouvá například Diana Chambers v podání Shelly Long v seriálu Na zdraví (1982), počítač Holly v seriálu Červený trpaslík (1988), ale i animované postavičky jako Vanilopka z Raubíře Ralfa (2012) a Lucy z Já, padouch 2 (2013). Osobní život Veroniky Žilkové Poprvé se Veronika Žilková vdala v roce 1984 za Jiřího Hanycha, s nímž má dceru Agátu Hanychovou. Manželství se rozpadlo v roce 1988 a ještě téhož roku se Veronika Žilková provdala za Marka Navrátila. Toto manželství skončilo rozvodem po sedmnácti letech, tedy v roce 2005 a vzešli z něj dva synové Cyril Navrátil a Vincent Navrátil. Třetím manželem Veroniky Žilkové byl do roku 2008 do roku 2023 herec a politik Martin Stropnický. I z toho manželství měla Veronika Žilková dvě děti – dceru Kordulu Stropnickou a Melichara Stropnického, který ale tragicky zemřel po šesti měsících od svého narození. Veronika Žilková tak má čtyři vlastní děti. Další dvě ale vychovává v pěstounské péči – Markétu a Jana Hercíkovi. V současné chvíli je životním partnerem Veroniky Žilkové hudebník Josef Holomáč.