Zdeněk Troška: „Točím obyčejné filmy pro zasmání. Kdo v nich hledá něco jiného, je na omylu.“
Váš nejnovější snímek Babovřesky shlédlo po 3 týdnech od premiéry více než 400 tisíc diváků. V pokladnách nechali přes 56 milionů korun. Překvapila vás tak vysoká čísla?
Ano, jistě, překvapila nás všechny. A musím přiznat, že příjemně.
Loni měl nejsledovanější snímek Líbáš jako ďábel za 8 týdnů od nasazení do kin sledovanost necelých 400 tisíc diváků. Je velmi pravděpodobné, že Babovřesky příští rok získají Českého lva… Přemýšlíte tak?
Vůbec ne. Jak říkám - film nedělám kvůli Českému lvu, ale kvůli divákům. Ale třeba se během roku objeví jiný film, který zaboduje ještě lépe. Jsem šťastný za každý film, který se divácky povede.
Málokterý český film si na sebe vydělá. Tak rychle, jako ten váš, snad žádný. Necítíte od ostatních tvůrců, producentů tak trochu závist?
Zatím jsem se s žádným takovým projevem nesetkal. Mí kolegové dobře vědí, že jsme tu všichni na stejné chudé lodi, takže nějaké vyskakování nikoho snad ani nenapadne. Jednou se poštěstí mně, zítra tobě…
Trailer k filmu Babovřesky:
Novináři si vás jako ostatně vždy berou do úst za pokleslý vkus a kalkul. Nikdo se ale nepozastavil nad tím, kolik lidí na snímek přišlo, nikdo nereflektoval ten fakt bez emocí a osobního zaujetí. Co výsledek Babovřesk vypovídá o českém filmovém divákovi, filmovém průmyslu?
Máte pravdu, nikdo nenapsal (i když si jistě dobře všiml), že se zase českému filmaři povedlo zvednout českého diváka z pohodlí domova a donutit ho jít do kina na český film. Jak teenagery, tak důchodce, kteří na nějaké rozhazování jistě nemají. Což je v dnešní době vlastně zázrak. A nadšené reakce spokojených diváků jsou jen potvrzením toho, že jsem zřejmě svoji práci udělal dobře.
Co ve vás všechny ty negativní recenze vyvolávají? Čtete je, nebo už jste na to rezignoval?
Vůbec je nečtu, jsou totiž už třicet let stejné. Sice mně každou chvíli někdo volá, že ten či ta napsali to a ono, ale já to už ani neposlouchám. Je kritik a kritik. Plivnout jedovatou slinu umí každý, na to nemusí být studovaný novinář. Ale napsat fundovanou studii o filmu ve svém žánru, rozbor či analýzu, to už je zřejmě moc práce. Tak se spokojí s bulvárními útoky. Myslím, že se z naší společnosti vytratila úcta k práci druhého, pokora a skromnost. Nikoho z nich přece nenutím, aby na moje filmy chodil, zvlášť když vědí, jaký film můžou ode mě očekávat. Vždy jsem říkal, že dělám jen obyčejné filmy pro zasmání. A kdo v nich hledá něco jiného, je na omylu.
Máme jako filmový národ smysl pro humor? Při jakém českém filmu jste se naposledy zasmál?
Určitě, Češi se rádi smějí. Bohužel i věcem, které moc k smíchu nejsou - myslím tím třeba to, co předvádějí naše politické špičky. A poslední film, u kterého jsem se zasmál? Bílá paní (1965) režiséra Podskalského, o vánocích v televizi.
Kdy se bude natáčet pokračování Babovřesk? Na co se můžou diváci těšit?
Když všechno půjde podle plánu, začali bychom poslední květnový týden. A děj přímo navazuje. Divák se opět sejde se svými oblíbenými postavami a bude svědkem honu na bohaté ženichy.