Články

O zatím nepojmenovaném projektu přezdívaném v médiích „Rocky v sukni“ jsme si naposledy říkali před festivalem v Cannes, kam vyjížděli tvůrci shánět potřebné koproducenty a distributory. Příliš jsme se o ně nestrachovali, snímek rozhodně nepostrádá atraktivitu jak svým námětem, tak i obsazením. Že se mise zdařila, nyní víme s jistotou. O necelý půl rok později už se můžeme podívat na první fotky z placu, na nichž je populární americká herečka Sydney Sweeney k nepoznání.

V Plzni začíná již dnes, 16. října, Mezinárodní filmový festival road movie, který chce už posedmé svým divákům nabídnout to nejlepší z oblíbeného filmového žánru, v němž postavy nejčastěji cestují, někoho hledají a poznávají přitom často zejména sami sebe. Až do 19. října vás tedy v plzeňském Moving Station čekají jak kvalitní celovečerní zážitky, tak jedinečné propojení filmu a hudby.

Zlatovlásko, krásko. Je to už jednapadesát let, co si Petr Štěpánek na loďce prozpěvoval slavnou melodii, když se chystal ucházet o ruku Erbenovy třpytivé princezny Zlatovlásky. Nejen na televizní film z roku 1973 nyní navazuje moderní filmové zpracování Zlatovláska od režiséra Jana Těšitele a scenáristky Lucie Konášové, která napsala například populárního Anděla Páně. Trailer vyzrazuje, že produkce objíždějící několik zemí úplně nešetřila a panoš Jiřík (Tomáš Weber) bude o spanilou ruku bojovat i v sérii výpravných akčních scén.

Když chtěl v polovině 80. let sovětský generální tajemník Michail Gorbačov snížit konzumaci alkoholu zavedením limitů na vodku, okamžitě se mu začalo přezdívat Limonádový Joe – a nebylo ani nutné hledat kakaovou skvrnu velikosti mexického dolaru. Nejen v Sovětském svazu, nýbrž hlavně u nás se westernová parodie Limonádový Joe aneb Koňská opera zařadila do zlatého fondu nejmilovanějších děl. V kinech se objevila přesně před 60 lety.

Dost možná nejkultovnější muzikál všech dob, nepočítáme-li přímo vlastní subžánr vyčleňující Rocky Horror Picture Show, vznikl už před sedmatřiceti lety. Nakažlivý Hříšný tanec (Dirty Dancing) se na retro melodiích či komplexních výkonech Patricka Swayzeho a Jennifer Grey dál veze popkulturou i v České republice, kde hlášky jako „Baby nebude sedět v koutě“ zná většina lidí pamatujících (nejen) osmdesátky. Čtyřiašedesátiletá Grey, která v Londýně promovala svůj nový film A Real Pain, stále doufá ve vznik pokračování, na němž se mělo pracovat od roku 2020. Záleží na tom, jak dobře se vypucuje navazující příběh.

Ne že by Michael Bay či Will Smith chodili kanály a žebrali po ulicích o příspěvek na večeři, nicméně pryč jsou doby, kdy jim patřil mainstream. Ať už jste je milovali, nebo ne, nedalo se jim a jejich vlivu vyhnout. Will Smith dál pravidelně točí, i když tedy nejslavnější video, které s ním v posledních letech obletělo svět, trvalo asi dvě vteřiny a vysloužilo mu oscarový zákaz. Michael Bay pak za posledních pět let uvedl jediný a na své poměry nebývale skromný film Ambulance. Nechtělo by to comeback?

Asi každý už ví, že základním pravidlem Klubu rváčů je o něm nikdy nemluvit. Jenže kdy jindy se sluší toto pravidlo porušit než v den, kdy jeden z největších kultů 90. let slaví přesně čtvrt století od své kinopremiéry, že? V kině pecka od Davida Finchera selhala a zprvu se setkávala s kritickým i diváckým nepochopením. Nakonec se ovšem z Klubu rváčů (Fight Club) stal fenomén, k němuž se lidé opakovaně vrací i díky řadě interpretací, v nichž je pro někoho lehké se ztratit. Díky nekompromisnímu diváckému prožitku vás ale může také lehce pohltit.

Za dvacet jedna let se toho stane hodně. V Hollywoodu už po takové době dozrál čas nejen na filmové pokračování, ale mnohdy i na remake. Jamie Lee Curtis je 65 let a doma pohlíží na Oscara, zatímco tehdy pubertální Lindsay Lohan si prošla obdobím kariérního a zjevně i duševního sešupu, který se snaží odčinit hlavně na streamu. Obě herečky se přesto znovu schází při natáčení přímého pokračování komediálního hitu Mezi námi děvčaty (Freaky Friday) z roku 2003 a na první fotografii jim to pořád klape v zajetém stylu.

Fanoušci sci-fi si za měsíc přijdou na své. Platforma Apple TV+ totiž už 15. listopadu hodlá uvést druhou sérii chváleného a hvězdně obsazeného seriálu Silo, jenž udělal radost jak čtenářům předlohy od Hugha Howeyho, tak vyznavačům poctivých žánrovek. V nové řadě čeká hlavní hrdinku v podání Rebeccy Ferguson boj o život a první ukázka to podává hodně lákavým a atmosférickým způsobem.

Pokud nic jiného, nedá se Megalopolis upřít, že díky ní Francis Ford Coppola jednoznačně ožil. Tím spíš v těžké životní chvíli, kdy jen pár dní před premiérou zesnula jeho manželka, může zaplnit čas něčím, co vždy miloval. Víc než kdy jindy platí, že je jedno, nakolik je snímek komerčním propadákem a většina publika odchází nespokojená, režisér Kmotra a Apokalypsy si už s něčím takovým rozhodně lámat hlavu nebude. Pokud si ale myslíte, že opulentní film za našetřených 120 milionů, který nemá sebemenší šanci se zaplatit, bude filmařovou labutí písní, nejspíš byste na to měli upozornit i jeho. Coppola totiž už plánuje další film. Tedy pardon... dva filmy!

Vydělat desítky milionů dolarů a shrábnout pár prestižních ocenění bývá ve filmové branži měřítkem úspěchu, ale jak jsme už mnohokrát poznali, ty zásadnější a srdci publika bližší hodnotící parametry občas vězí v neomylném testu časem. Vykoupení z věznice Shawshank (The Shawshank Redemption) o premiéře před třiceti lety zaujalo kritiky, ale do kin se chodilo spíš na Forresta Gumpa a Pulp Fiction, jimž rozdávala pozlacený obdiv také oscarová Akademie. Nenápadný příběh o vězeňském vykoupení a spasení z pera Stephena Kinga ovšem v maratónském běhu přes kinosály, domácí nosiče, kabelové reprízy a internetovou chválu prokázalo takovou nadčasovost, že i neúnavně pobíhající Forrest a Tarantinův popkulturní kaleidoskop mohou závidět.

Magazín Variety zveřejnil seznam sta nejlepších hororových filmů historie, který na internetu vzbudil značný rozruch navzdory víc než uspokojivému vítězi. Vlastní krátkou esejí k diskutovanému textu přispěl také spisovatel Stephen King, jehož autorský vklad danému žánru hladce překonává většinu filmových i literárních tvůrců. Sedmasedmdesátiletý autor Osvícení, Carrie či To se pozastavil nad tím, jak vnímal nejstrašidelnější horory v průběhu let a který titul by v tomto směru ocejchoval absolutním subjektivním prvenstvím.

Tu roli mu nelze odpárat, a přece ji dle rozkazů shora vůbec dostat neměl. Herecká legenda Al Pacino vděčí Kmotrovi (The Godfather) z roku 1972 za mnohé, jeho postava Michaela Corleoneho se stala pilířem jedné z nejslavnějších filmových trilogií všech dob. Když se ale chystal původní film za závojem produkční války či gangsterské diktatury, o tehdy ještě nepříliš známého herce ve studiu Paramount Pictures nestáli. Herec ve svých nových memoárech Sonny Boy dokonce vyjevil, že kromě zástupu proslulejších kandidátů musel odrážet hrozbu vyhazovu ještě ve chvíli, kdy natáčení pod vedením jeho zastánce Francise Forda Coppoly už započalo.

Jde o nejpopulárnější anime, které u nás nikdo neviděl? V USA či domovském Japonsku se příběhy o robotu Voltronovi dočkaly počátkem 80. let obrovské popularity, na kterou se různé seriály snaží dodnes navázat. Dlouho se hovoří také o hraném celovečerním filmu, jenž nyní získal na palubu dostatečně hvězdné jméno na to, abychom pro leckoho neznámý projekt museli brát vážně.

Pulp Fiction: Historky z podsvětí sice nejsou Tarantinovým debutem, právě jejich uvedení před třiceti lety, a především vítězství na prestižním festivalu v Cannes, ale stálo u exploze vlivu tohohle svérázného filmaře, který se stal věrozvěstem filmové postmoderny a hned několika celospolečenských posunů. To, co se na první pohled jeví jako bezstarostně zpatlaný filmový mišmaš milovníka braku, ve skutečnosti vznikalo jako očekávaný zlom filmové historie. A tuhle roli 30 let stará klasika splnila královsky.