Martin Svoboda

Dokument Černá Barbie (Black Barbie: A Documentary) byl na Netflixu uveden v pátek a v časovém úseku kratším, než byla stopáž filmu, si na různých světových databázích připsal tisíce odpadních hodnocení. Streamovací gigant samozřejmě vyhrál. Právě vzbuzení reakce, a to jakékoliv reakce, bylo jeho cílem. „Ragebait“ je dnes jedním z nejspolehlivějších hnacích motorů mediálního cyklu a nikdo není citlivější než konzervativní osazenstvo sociálních sítí, čekající na každou záminku postěžovat si na woke kulturu. Vědí to filmaři, víme to my, novináři. A nyní jedeme nanovo.

V osmdesátých letech komiks na plátnech nevzkvétal. Po obřím úspěchu prvního Supermana skončila tato série ve slepé uličce a začala generovat některé z nejvysmívanějších filmů všech dob. Přestože modelovým konzumentem popkultury se už od premiéry Star Wars stával teenager, komiksy byly stále považovány za příliš nerdské a okrajové médium, aby mohlo mluvit k masám. Když neuspěl ani nejslavnější komiksový hrdina, jaký má smysl zkoušet kohokoliv jiného? Odpověď našel podivín Tim Burton přesně před 35 lety.

Ve vesmíru vás nikdo neuslyší křičet. Asi nejznámější marketingový slogan všech dob uváděl před 45 lety do kin horor, který pro své komorní měřítko a bizarní fixaci na sexuální motivy neměl na růžích ustláno. Vetřelec (Alien) se ale stal komerčním i kritickým fenoménem a ústřední Xenomorph je dnes tím vůbec nejznámějším filmovým monstrem.

Meryl Streep. Pokud znáte jednu americkou herečku, znáte dost možná právě ji. Rodiče ji odmalička vedli k tomu, aby si věřila a šla si za svým. Dcera je s chutí poslechla a udělala vše proto, aby se objevila v některých z nejdůležitějších filmů dvacátého století. A protože její talent dorovnal její ambice, stala se jednou z tváří Hollywoodu. Připomeňme si v den hereččiných 75. narozenin jejích 10 nejdůležitějších filmů.

Kariéra málokteré herecké hvězdy je tak výmluvná a výpovědní o dnešní konglomerátní popkultuře. Chris Pratt si udělal jméno jako roztomilý nerd v kultovním seriálu, odkud ho vytáhl Marvel. Uzamkl ho do posilovny, udělal z něj superhrdinu, a když jeho charisma zafungovalo na masy, vecpal ho Hollywood naprosto všude. To se publiku promptně omrzelo, zvlášť ve spojitosti s jistým nepříliš sympatickým Prattovým vystupováním mimo plátna. Nyní je „uklizený“ v dabingu, kde dál generuje stamiliony, ale producenti se zdráhají ukázat jeho tvář. Protože dnes Chris slaví 45. narozeniny, projděme se pěti zastávkami jeho kariéry a připomeňme si, jak skončil, kde skončil.

Po dlouhém období, kdy jsme se zdánlivě dočkávali jednoho propadáku za druhým, vtrhnou do kin dva obří hity. V hlavě 2 už stamiliony střádá za mořem, k nám se dostane s měsíčním zpožděním, a Wolverine s Deadpoolem by mohli tato čísla překonat. Studia musí doufat, že to značí nový divácký trend, protože pánbůh ví, že rozhodně nejsou v šetřivé náladě. Rozpočty dál bobtnají k výšinám. Cokoliv jiného než přepisování historických rekordů dnes značí propadák. Jak dlouho to ale může vydržet?

Když se mluví o tom, že herecké hvězdy nejsou, co bývaly, jako porovnání se vytahují právě osobnosti jako Errol Flynn. Během bouřlivých padesáti let svého života se stal velikánem takového rozměru, že se o tom současným stars může jen zdát. Krom toho, že Flynn vymodeloval moderního filmového hrdinu, také žil vzrušující život plný skutečných dobrodružství. A také skandálů a zločinů, k nimž přihazoval i občas nadnesené smyšlenky. Stihl být pro některé hrdinou, pro jiné násilníkem, občas i nacistickým špionem. Jeho četné závislosti vedly k podlomení jeho zdraví a ztrátě prakticky veškerého majetku. Zemřel jako nesmrtelná ikona a troska v jednom. Jeho dnes nejslavnější role Robin Hood je jen špičkou ledovce života, který překonával i nejdivočejší fikční dobrodružství.

Lassie je jistě ikonická postava popkultury, i když by bylo nejisté říct, nakolik kdy byla „respektovaná“. Tomu jistě neprospěje ani druhý díl německé reimaginace americké klasiky, jenž se nemůže pochlubil hollywoodským měřítkem ani jinak výjimečným přístupem. Ale víte co? Ne každý film potřebuje být blockbuster a ne každý potřebuje cílit na cinefilní preference. Je Lassie: Nové dobrodružství (Lassie - Ein neues Abenteuer) zvlášť dobrý film? Jistě ne. Ale je to uspokojivá rodinná podívaná mířící hlavně za publikem předškolního věku a prvního stupně.

Furiosa: Sága Šíleného Maxe (Furiosa: A Mad Max Saga) se většině z těch, co na ni přišli, líbila. Někteří ji možná považovali za slabší zářez než Zběsilá cesta, jíní dokonce za silnější, jen málokdo ale odešel z kina s tím, aby rozhazoval rukama a nespokojeně pokřikoval: „Tak takhle ne!“ Problém je, že se lidé nedostavili v dostatečném počtu. Naděje George Millera na regulérní pokračování Šíleného Maxe tedy pomalu vyhasíná. Vyjádření Toma Hardyho pak situaci nezlehčuje.

Peter Jackson se v moha ohledech stal režisérem jedné série. Jistě by nesouhlasili příznivci dokumentaristiky, která je předním Jacksonovým zájmem od začátku jeho kariéry a v jejímž rámci uvedl několik zásadních děl. Nicméně když natočíte něco tak úspěšného, jako je milovaná trilogie Pán prstenů, publikum čeká především na další vaše fikční projekty. A tady Jackson jednoznačně zadrhává. Dostane ještě šanci vrátit se ke své milované látce? A ne, tím nemyslíme svět Středozemě.

Jude Law předloni oslavil padesátiny. Dnes už se to možná nejeví jako tak hrozná cifra, jeho to nicméně zřejmě uvalilo do poněkud melancholické a bilanční nálady. Zrovna před pár dny se podělil o lítost nad některými kariérními rozhodnutími. Nad leckterými výroky pak veřejnost začala mírně kroutit hlavou.

Watchmen alias Strážci mají ve světě komiksu postavení srovnatelné s tím, jakému se těší Občan Kane v kinematografii. Tedy titulu, který historicky nejčastěji nacházíme na vrcholu prestižních žebříčků toho nejlepšího, co dané médium nabízí. Proto byli vždy v hledáčku filmařů, i když se dlouho zdálo, že ambiciózní a nekonformní předlohu nepůjde do filmové podoby přenést. Nakonec se to povedlo hned několikrát, podle mnohých jsme se ale stále nedočkali ultimátní adaptace, která by skutečně zachytila ducha předlohy. Povede se to chystanému animovanému dvojfilmu?

Obětaví herci a herečky, kteří jsou ochotní pro roli na dlouhé měsíce změnit svůj životní styl a zlikvidovat si tělo pro naši potěchu, byli vždy vděčným mediálním námětem. Na jednu stranu jde o zcela excesivní činnost bez hmatatelnějšího důsledku pro svět, víceméně jeden velký rozmar. Na stranu druhou jde o akt úplné odevzdanosti a objektivně odvedené dřiny v oboru, který je jinak veskrze subjektivní. Příběhy herců jako Christian Bale, Robert De Niro či Chris Pratt si tedy rádi připomínáme. Nyní jim ale šlape na paty jejich třiatřicetiletý kolega z Indie.

Tatér z Osvětimi (The Tattooist of Auschwitz), který je nyní k vidění na platformě SkyShowtime, je adaptací stejnojmenného románu novozélandské spisovatelky Heather Morris, jež zprostředkovala skutečný příběh židovského vězně z Osvětimi s nesnesitelným úkolem tetovat svým spoluvězňům při příjezdu identifikační čísla. Filmařský tým dostal do rukou bestseller a zřejmě maličko tápal s tím, jak ho co nejlépe uchopit.

The Boys (neboli Banda) odpremiérovali první tři díly vyhlížené čtvrté série, jež by měla být tou předposlední. Když jsme Homelandera viděli naposledy, chystal se plně chopit moci. Podařilo se mu jednak odstranit veškerou konkurenci ze svého domovského konglomerátu, ale navíc i zjistil, že zmanipuloval masy natolik, že své totalitní cíle už nemusí skrývat. Dostatek občanů s nadšením přijme nadvládu dokonalého nadčlověka, hlavně když se nedostanou k moci ti zpropadení nebinární komunisti! Jak se Řezníkova parta z téhle šlamastyky vyhrabe?