Robert Mitchum

Robert Mitchum, americký herec, se narodil 6. srpna 1917 v Bridgeportu, Connecticut, USA. Během své kariéry se stal jednou z ikon klasického Hollywoodu, známý svým charismatem a všestranností na filmovém plátně.

Počátky kariéry a průlom

Svou filmovou kariéru zahájil počátkem 40. let 20. století, kdy se objevil v několika béčkových westernech a válečných filmech. Průlom přišel v roce 1945 s filmem Příběh vojáka Joea, kde ztvárnil poručíka Billa Walkera. Za tuto roli byl nominován na Oscara za nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli, což upevnilo jeho postavení v Hollywoodu.

Role v noir filmech

V následujících letech se Mitchum stal jednou z předních tváří film noir. V roce 1947 zazářil ve filmu Pryč od minulosti jako Jeff Bailey, soukromý detektiv zapletený do nebezpečné hry s femme fatale. Jeho výkon v tomto filmu je dodnes považován za jeden z vrcholů jeho kariéry.

Spolupráce s významnými herečkami

Během 50. let spolupracoval s několika významnými herečkami té doby. V roce 1951 si zahrál po boku Jane Russell ve filmu Jeho druh ženy. V roce 1954 se objevil s Marilyn Monroe ve filmu Řeka bez návratu, kde ztvárnil roli Matta Caldera, farmáře chránícího svého syna a mladou ženu před nebezpečím divočiny.

Ikonické záporné role

Mitchum se proslavil také svými zápornými rolemi. V roce 1955 ztvárnil reverenda Harryho Powella ve filmu Lovcova noc, kde hrál vraždícího kazatele pronásledujícího dvě děti za ukrytými penězi. V roce 1962 pak exceloval jako Max Cady ve filmu Mys hrůzy, kde hrál psychopatického násilníka hledajícího pomstu na právníkovi, který ho dostal do vězení. Obě tyto role jsou dodnes považovány za jedny z nejděsivějších padouchů v historii kinematografie.

Válečné a dobrodružné filmy

Kromě noir filmů a dramat se Mitchum objevil i ve válečných a dobrodružných snímcích. V roce 1957 si zahrál ve filmu Bůh to ví, pane Allisone jako desátník námořní pěchoty uvízlý na ostrově s jeptiškou během druhé světové války. V roce 1962 se objevil v epickém válečném filmu Nejdelší den, který zachycoval invazi spojeneckých vojsk v Normandii.

Televizní projekty a pozdější kariéra

V 80. letech se Mitchum objevil v několika televizních projektech. V roce 1983 hrál kapitána Victora "Puga" Henryho v minisérii Vichry války, která sledovala události vedoucí k zapojení USA do druhé světové války. Tuto roli si zopakoval v pokračování s názvem Válka a paměť v roce 1988.

Ocenění a odkaz

V roce 1991 obdržel Mitchum cenu za celoživotní dílo od National Board of Review of Motion Pictures a v roce 1992 cenu Cecil B. DeMille na Zlatých glóbech.