Ve filmu Pancho Villova jízda se hlavní role zhostil hvězdný Yul Brynner a představuje zde poněkud idealizovanou podobu národního hrdiny, který touží po jediném – aby země patřila všemu lidu. V jeho úsilí mu pomáhá americký pilot, jenž se ocitl uprostřed válečné vřavy ve chvíli, kdy prodával zbraně vládním jednotkám. Stane se však svědkem krutého masakru nevinných venkovanů, a rozhodne se proto létat na straně mexických revolucionářů.
Méně známý ale překvapivě zábavný válečný snímek z westernového prostředí s Charlesem Bronsonem a k nepoznání upraveným Yulem Brynnerem. Povedená výprava a dobří herci, zachraňují poněkud vlažnější tempo.
Příběh o mexickém rebelovi vedoucí mexickou revoluci, kterému nedobrovolně pomohl americký letec. Pancho Villa by tedy měl být zákonitě centrem všeho dění, ale kupodivu není. Je jím Lee Arnold, což je onen americký letec. Snímek se tváří jako spaghetti western, neboť tolik mrtvol, aby jinak obyčejný western pohledal. Jasně, žánrově se tomu také dává přívlastek válečný, ale na jednu bitvu na konci všeho tomu vůbec nepřísluší. Tady se jen účelově vraždí a to je tak všechno. V hlavní trojici se sešli při dnešním pohledu tři významné herecké osobnosti. Naprosto nepoznatelný Yul Brynner v roli Pancho Villa, kterému sekunduje Rudolfo Fierro s tváří Charlese Bronsona, pro kterého to byla první role se svým pověstným knírem. A Robert Mitchum v roli amerického letce Lee Arnolda, který právě na sebe strhává většinu pozornosti, čímž se nechtěně stal hlavní postavou. A těžko říci jak ve své době, ale při dnešním pohledu mu na paty dost šlape i samotný Charles Bronson. Scenáristická práce se tak autorům poněkud vymkla kontrole. Několik silných scén se sice vyskytuje ale i tak příběh nabývá dojmu nerovnoměrnosti a špatného zaměření. Prostě to nějak není ono. Z pozadí filmu je však známo, že film provázely nemalé potíže. A když jsou potíže, na kvalitě snímku je to ve finále znát, což nám bylo dokázáno již nesčíslněkrát. Bez hlubšího hloubání nad myšlenkou daného příběhu ale jinak snímek působí v celku odpočinkově a to i přes svou dvouhodinovou stopáž.
Jeden z asi mála válečných westernů. O to více se musí ocenit. V každém případě je otázka, jak to vlastně ve skutečnosti bylo. Přišlo mi, jako by si to tvůrci upravovali podle toho, jak se jim to právě hodí. Pancho Villu bych si ale představovala jinak. Yul Brynner mě příliš nepřesvědčil. Charles Bronson v roli Panchovy pravé ruky a Robert Mitchum v roli amerického letce byli v pohodě a vytvořili tu správnou atmosféru. I když dočetla jsem se, že Yul Brynner a Robert Mitchum si velice sedli, kdežto o Charlesi Bronsonovi se Mitchum vyjádřil tak, že nechápe jeho slávu. Film je kritiky hodnocen velmi pozitivně. Mně Villova banda nebyla nikterak sympatická (ani on sám) a říkala jsem si, že tento film může vyhovovat jen tomu, kdo miluje tuny mrtvol ve filmu. Takový divák si jistě přišel na své. Co se týče pak ženského osazenstva, no..., nic moc! Ale nejsem muž, abych tohle dokázala objektivně posoudit. :-) Každopádně 65% je myslím pro tento film až moc dostačující! Raději rychle končím, než si to rozmyslím a dám šedesát!